Třiadvacetiletý Miroslav D. studuje v Praze medicínu. Když si vyřizoval studentský účet, banka mu nabídla i kontokorent, tedy možnost jít až 20 tisíc korun do minusu. Miroslav nabídku využil, koupil si chytrý mobil a myslel si, že peníze na účet vrátí z výdělku z brigád. To se ale nestalo. Místo toho má u banky dvacetitisícový dluh.
Za co dluží čeští studenti? Klikněte pro zvětšení
„Něco jsem zpět vrátil, ale nikdy ne celou částku, takže jsem byl vlastně pořád v minusu. Z kontokorentu jsem pak financoval občas i zábavu nebo hospody,“ řekl LN Miroslav. Teď po něm peníze vymáhá inkasní agentura. „Snažím se kontokorent po malých částkách splácet,“ říká mladý muž, který si nepřeje zveřejnit své jméno, aby se o jeho dluhu nedozvěděli rodiče.
V podobné situaci zdaleka není sám. Přesná čísla o počtu mladých dlužníků sice neexistují, podle odhadů inkasních agentur však dluží mladí ve věku 18 až 25 let celkem 50 až 60 miliard korun. To je čtvrtina všech dluhů, které z dlužníků společnosti vymáhají.
ČTĚTE TAKÉ: |
Počet studentů-dlužníků stále narůstá. „Jen loni vzrostl počet mladých lidí ve věku 18 až 24 let, od kterých jsme museli vymáhat nějakou pohledávku, o 31 procent,“ říká mluvčí inkasní agentury MBA Finance Vratislav Kopačka a dodává, že počet dlužníků ve věku od 18 do 24 let přesáhl za loňský rok 63 tisíc, letos přibývají další.
Nabízeli mi kreditku nebo kontokorent snad tisíckrát
Pro banky jsou přitom právě studenti velmi významnou skupinou klientů. Jen Česká spořitelna momentálně eviduje téměř 174 tisíc studentských účtů a podobně je na tom i ČSOB nebo Komerční banka.
„Studenti a mladí lidé obecně pro nás představují velký potenciál. Studentům vysokých škol, vyšších odborných škol a doktorandského a MBA programu s trvalým pobytem v ČR poskytujeme půjčku na studium, kromě ní si mohou sjednat i kontokorent nebo kreditní kartu,“ říká mluvčí České spořitelny Klára Pačesová.
Podle samotných studentů je však problém v tom, že banky si obvykle při poskytování studentských úvěrů solventnost svých mladých klientů moc neprověřují.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Mně osobně nabízeli kontokorent nebo kreditku už tisíckrát. Vždy jsem namítla, že nic nechci, protože studuju a nemám žádný příjem. Neměla bych z čeho splácet. Paní z banky mě ale pokaždé přemlouvala, lákala na nízké úroky i na to, že stačí splácet po malých částkách,“ říká Aneta Syrová, posluchačka jedné z brněnských vysokých škol.
Banky se takovému nařčení brání, bonitu mladých klientů prý zkoumají. „Každý žadatel o úvěr, tedy i o kontokorent a kreditní kartu, prochází procesem zvaným credit scoring, pomocí kterého prověříme klientovu schopnost dlouhodobě splácet, tedy nejen jeho bonitu, ale i další údaje. Porovnáváme tedy klientovy příjmy na jedné straně a výdaje na straně druhé a bereme v potaz i další údaje. Vždy se držíme pravidla zodpovědného věřitele, naším cílem rozhodně není klienty předlužit,“ říká Pačesová.
