Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Sucho 'pohřbilo' český česnek. Pěstitelé ho mají letos nedostatek, mírně zdražili

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Tuzemské pěstitele v letošním roce trápí nedostatek českého česneku. Největší starosti mají zemědělci na jižní Moravě, kde kvůli suchu přišli místy až o polovinu úrody, na níž byli v posledních letech zvyklí. Poptávka po českém česneku se přitom stále zvyšuje. I kvůli tomu jeho cena letos mírně vzrostla.

Tuzemské pěstitele v letošním roce trápí nedostatek českého česneku. foto: Martin Veselý, MAFRA

PUNČOCHÁŘ: Nemůžete jíst normální česnek? Medvědí vám neplechy nezpůsobí

„Letošní úroda je o třetinu až polovinu slabší než loni, záleží na odrůdě. Máme o několik set kilogramů česneku méně,“ líčí pěstitel Tomáš Kratochvíl z Dambořic na Hodonínsku.

Ze značného úbytku oproti předchozím letům viní převážně sucho. „Potrápilo nás, protože jsme jinak dělali všechno, co jsme dělali vždy předtím,“ přibližuje.

V podobném duchu hovoří pěstitel Martin Peňáz z nedalekých Bošovic. I on vlivem sucha letos sklidil o téměř polovinu česneku méně. „Česneku je málo. Už ho máme vyprodaný, nové zákazníky nyní odmítáme,“ popisuje Peňáz. Zemědělci přitom teprve nedávno začali česnek po týdnech sušení klientům dodávat.

Na Moravě bída, v Čechách je to lepší

Ne všude je situace s českým česnekem špatná, alespoň podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana. „Jsou oblasti, kde je ho více a kde naopak méně. Problém je na jižní Moravě, zejména v oblasti, kde je totální sucho,“ říká Zeman.

Českého česneku je letos v některých místech republiky o dost méně než loni.
Festival česneku v Buchlovicích (Zlínsko) v roce 2013.

V celorepublikovém měřítku se podle něj vypěstovalo zhruba stejné množství jako v posledních letech. Mimo jiné prý i proto, že převážná část pěstitelů plodinu v kritickém období zalila.

Spokojená se svou úrodou je například Alena Mihulková, pěstitelka českého česneku z Podkrkonoší, podle jejíchž slov byla letošní úroda průměrná. „Sice bylo sucho, ale jsme na horách, takže jsme jej nejspíš nechytli v takové míře jako jinde,“ vysvětluje Mihulková.

Stejně jako její kolega z Bošovic ovšem už v pondělí pozastavila objednávky. Poptávka po tuzemském česneku totiž několikrát převyšuje jeho skutečnou nabídku.

Plochy s českým česnekem nestačí

Podle Jaroslava Zemana spotřebují Češi zhruba 70 dekagramů česneku na osobu ročně. Takové množství odpovídá necelé tisícovce hektarů. „Český česnek pěstujeme na ploše 350 hektarů. To, co mi vyrobíme, pokryje řádově 35 až 40 procent, plus nějaké procento, které si vypěstují občané doma na zahrádkách,“ říká předseda unie zelinářů.

Minimálně polovina česneku se tak do Česka dováží, převážně pak z Číny, Francie a Španělska. „Po čínském česneku už zákazníci u nás příliš netouží. Pochopili, že za lacino se nedá koupit kvalita,“ přibližuje Zeman s tím, že asijský produkt obsahuje oproti české plodině málo česnekových silic. Jeho chuť je tak méně ostřejší.

Sběr česneku v Dolním Němčí (Uherskohradišťsko) v roce 2013.

„Když potřebuji natřít topinku, stačí mi půlka stroužku českého česneku, kdežto u toho čínského spotřebuji celý,“ uvádí Zeman příklad, kde se jakost projeví. Česnek francouzský a španělský je dle jeho slov s tím našim kvalitativně srovnatelný.

Zdražení o pár korun

Nedostatek tuzemského česneku se odrazil u některých pěstitelů i v jeho ceně. „Trochu jsme zdražili, i když to zdaleka nevynahradí tu ztrátu. Loni jsme prodávali kilogram za 140 korun, letos za 150,“ říká Tomáš Kratochvíl.

S cenou nahoru šla i pěstitelka Alena Mihulková, konkrétněji ze 150 korun za kilogram na 170 korun. „Zvedá se hlavně práce lidí. Částka roste kvůli tomu, že roste minimální mzda,“ vysvětluje Mihulková.

Plochy, na nichž se v republice pěstuje český česnek postupně rostou, ačkoliv ne rapidním způsobem. Nejinak by tomu podle Jaroslava Zemana mělo být i v nadcházejících letech. Pěstitelé zejména na jižní Moravě doufají, že příští rok bude úroda opět taková, jaká bývala.