„Schválili jsme dnes dohodu. Dohoda má strategický význam pro společnost a je nejlepší finanční variantou. Hodnota prodeje je vyšší, než by stálo udržení a činnost provozů,“ řekl podle AP ministr pro podnikání a inovace Mikael Damberg. Cenu transakce ale neupřesnil.
Spolu s ministrem prodej podle Reuters oznámila místopředsedkyně vlády Isabella Lövinová, jejíž menší koaliční strana Zelených se dlouho stavěla proti prodeji. Zamezit dohodě by odporovalo obchodním principům a vůli parlamentu, vysvětlila dnes politička. Ujistila, že vláda bude dál bojovat proti skleníkovým plynům a plnit své mezinárodní závazky v této otázce.
„Velice si vážíme rozhodnutí švédské vlády, která schválila prodej hnědouhelných aktiv Vattenfallu v Sasku a Braniborsku. Jedná se o důležitý milník v převodu vlastnictví těchto aktiv na konsorcium tvořené společností Energetický a průmyslový holding, a.s. (EPH) a jeho finančním partnerem PPF Investments Ltd.,“ uvedl v prohlášení mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Proti transakci mezi Švédskem a českou soukromou firmou protestovali v poslední době ekologičtí aktivisté ve Stockholmu i v Praze. Ekologové vyzývali švédskou vládu, aby prodej zastavila a zrušila zmíněná zařízení s cílem zabránit emisím oxidu uhličitého a dalším škodám.
„Apelujeme na švédskou vládu, aby doly a elektrárny Vattenfallu takové společnosti neprodávala. Lužické uhlí by mělo zůstat v zemi a domovy místních lidí ohrožené těžbou by měly zůstat zachovány,“ vysvětlil při červnové akci v Praze zástupce aktivistů Josef Patočka. Poslanci švédského parlamentu museli v květnu po hlasitých protestech aktivistů přerušit debatu na toto téma. Jeden z demonstrantů se tehdy pokusil politiky polít kečupem. Parlament nakonec prodej podpořil.
