Situace kolem ohlášeného propouštění stovek horníků by se podle v takovém případě nemusela tolik vyhrotit.
“Je to naprosto v pořádku, že se vláda nehodlá finančně podílet na prodloužení těžby v Paskově. Nás se taky nikdo neptá, z čeho platíme naše lidi. To je přece věcí vlastníka, aby se staral o chod fabriky,“ říká byznysmen, jehož ziskový strojírenský holding zaměstnává přes osm tisíc lidí.
K TÉMATU: |
Institucionální investor, nebo vlastník?
Podnikatelé se podle Světlíka dělí na institucionální investory a na vlastníky. „Zatímco vlastníci řeší dlouhodobou perspektivu svých firem, musí se vypořádat s výkyvy trhu, investor má na věc zcela jiný pohled. Vlastník musí počítat s tím, že přijdou i hubené roky a připravuje se na to. Investor opouští problémovou investici a jde si zhodnotit peníze jinam. U OKD jsme svědky chybných kroků a nereálných strategií,“ komentuje letošní miliardové ztráty majitele dolů společnosti NWR.
Podnikatel Zdeněk Bakala, který ovládá zhruba třetinu důlní společnosti, se podle Světlíka chová v tomto případě spíš jako investor než vlastník. „Když firma prodělá za půl roku deset miliard, je to nestandardní,“ tvrdí Světlík.
Vysoké poplatky pro odběratele elektřiny
K tíživé situaci v Moravskoslezském kraji přispívá podle něj i stát stanovením vysokých poplatků, které musejí platit velcí odběratelé elektřiny na podporu obnovitelných zdrojů. Světlík jako iniciátor takzvané Vítkovické výzvy – apelu dvacítky největších odběratelů energie – tvrdí, že zákonem nedávno snížený poplatek z 583 korun za megawatthodinu na 495 korun, je nedostatečné řešení.
Podniky jako například Unipetrol, ArcelorMittal, Třinecké železárny nebo OKD musejí i tak odvádět na podporu zelené elektřiny stovky milionů ročně a to je znevýhodňuje oproti konkurenci v Evropě. Průmyslníci, sdružení v rámci Vítkovické výzvy, požadují, aby stát poplatek snížil co nejdříve na částku 400 korun za MWh.