11. června 2018 6:08 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Švýcaři v referendu odmítli návrh, který by soukromým bankám zabránil vytvářet nové peníze

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Peníze (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peníze (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

CURYCH/PRAHA Drtivou většinou více než 75 procent hlasů včera Švýcaři v lidovém hlasování zamítli kontroverzní návrh, který by zcela změnil tamní bankovní systém. Pokud by iniciativa nazvaná „suverénní peníze“ (Vollgeld) prosadila svou, přišly by komerční banky o­ možnost vytvářet nové peníze prostřednictvím poskytování komerčních úvěrů a ­ukládání peněz. Vklady či běžné účty by lidé měli pouze u centrální banky. Monopolním tvůrcem peněz a­ poskytovatelem úvěrů by pak byl stát, respektive Švýcarská národní banka.

„Množství (peněz) by už se nemohlo měnit způsobem, který známe dnes, tedy že komerční banky poskytují úvěry a tím oproti běžné představě nepřeměňují existující depozita na úvěry, ale vytvářejí depozita nová. Množství by určovala centrální autorita, tedy centrální banka,“ vysvětluje viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Obecná idea je, že čím více peněz bude tvořit stát a čím méně komerční banky, tím bude systém stabilnější,“ dodal bankéř.

„Nebezpečný experiment“

Právě větší stabilita systému a ­snaha ­zabránit dalším finančním krizím byly hlavními důvody, proč nevelká skupina ekonomů, finančních expertů a podnikatelů s iniciativou Vollgeld před čtyřmi lety přišla. Širší podporu mezi odborníky ani veřejností se jim však získat nepodařilo.

Kde a jak vznikají peníze

Centrální banka: Vytváří hotovostní (mince a bankovky) i bezhotovostní peníze (v podobě záznamů na účtech).

Komerční banky: Vytvářejí bezhotovostní peníze prostřednictvím poskytování úvěrů. Dnes jich takto tvoří několikanásobně více než centrální banky.

Modelový příklad:Komerční banka vydá dluhopisy v hodnotě 100 tisíc korun, které od ní koupí centrální banka.

1. Z těchto 100 tisíc si komerční banka ponechá 10 procent (10 tisíc) jako rezervu a 90 tisíc poskytne jako úvěr panu Novákovi.

2. Pan Novák si za půjčených 90 tisíc koupí kuchyň. Dodavatel kuchyně utržené peníze vloží do jiné komerční banky.

3. Druhá banka si z vložených 90 tisíc ponechá 9000 (desetiprocentní rezerva) a 81 tisíc poskytne pani Vopičkové jako úvěr na vybavení kanceláře.

4. Prodejce nábytku uloží utržených 81 tisíc do další komerční banky.

5. Třetí banka si z této částky ponechá 8100 korun (desetiprocentní rezerva) a 72 900 korun půjčí dalšímu klientovi.

6. Celý proces se dále opakuje a původních 100 tisíc korun se při minimální bankovní rezervě ve výši 10 procent může rozmnožit až na 900 000 nových korun.

Například šéf Švýcarské národní banky Thomas Jordan ještě před včerejším referendem varoval, že by to byl nebezpečný a­ zbytečný experiment, který by mohl vážným způsobem poškodit švýcarskou ekonomiku.

„Nevím, jak by takový systém vypadal, ale vím, že by se v horším případě dost podobal plánovanému hospodářství. V lepším případě by vedle něho vznikl nový sektor vytvářející nějaké jiné peníze a tyto půjčující­/­investující do projektů, protože takový sektor prostě vždy dlouhodobě přináší hodnotu,“ uvedl pro LN Miroslav Singer, bývalý guvernér ČNB a ­nyní hlavní ekonom Generali CEE Holdingu.

„Lidé by si museli zvyknout na chudobu. Často si neuvědomují, že finanční sektor a banky jako instituce, které půjčují na budoucí růst, přinesly sice řadu problémů, ale také bezprecedentní nárůst bohatství v poslední zhruba čtvrtce tisíciletí,“ dodal Singer.

Lidé bankám věří

Podle Hampla by takový systém byl naopak v dobách krize ještě méně odolný než ten stávající. „Tento model by byl mnohem rigidnější a neposlušnější ve špatných časech a s největší pravděpodobností by prohluboval recese,“ doplnil.

Podle Hampla je však dobře, že se o něčem takovém mluví. „Otevírá to zásadní téma, jak a­ kde v ekonomice vznikají peníze a jaké mýty okolo peněžního systému panují. To oceňuji a debata o­ této věci je důležitá. Negativem je, že tato iniciativa další mýty a nelogičnosti sama vytváří a rozumné řešení nepřináší,“ doplňuje Hampl.

A vysvětluje, že kdyby lidé bankám skutečně nedůvěřovali, tak by peníze spíše vybírali a drželi je v hotovosti nebo nakupovali cenné kovy. „Ale to se neděje. Všude ve vyspělém světě mají naopak v­ bankách prostředků víc než kdy dřív a hotovosti obecně ubývá,“ říká viceguvernér ČNB.

Zastánci změny přesto považují včerejší hlasování pouze za začátek svého snažení. „Prvním krokem k reformám finančního systému je porozumět mu,“ řekla Emma Dawnayová, mluvčí iniciativy Vollgeld, listu Financial Times.

Stačilo přitom sto tisíc podpisů na to, aby se o tak závažném tématu hlasovalo v plebiscitu. Právě švýcarský systém, který umožňuje celkem snadno vypsat ročně i ­několik referend, umožňuje prakticky zjistit, jakou mají často radikální návrhy podporu u široké veřejnosti. Takto například Švýcaři před dvěma lety střízlivě odmítli nápad na zavedení nepodmíněného základního příjmu, který by každému zaručil pevně stanovenou měsíční apanáž bez ohledu na to, zda a jak pracuje.

  • 8Diskuse