Pokud byste náhodou zavítali do Marriottu na pražském letišti, Metropolu na Národní třídě či plzeňského Diplomatu, všude byste našli tapety z Teplic.
Podobně vyzdobených hotelů by mělo přibývat, očekává majitel a šéf firmy Vavex Václav Velát. „Ze dvou- a tříhvězdičkových hotelů bude snaha dělat kvalitnější a právě ty bývají většinou vytapetované,“ říká zakladatel značky s tím, že například do toho letištního se čtyřmi hvězdičkami dodali 15 tisíc metrů čtverečních tapet.
Ubytovací zařízení si většinou žádají speciální tapety, které odolají manipulaci se zavazadly, jsou šetrné k životnímu prostředí, ale hlavně splňují protipožární požadavky.
Nastává éra tapet
Do domácností putují spíše ty papírové nebo vliesové a i zákazníci z řad veřejnosti opět začínají přicházet tapetám na chuť. Nevábné vzezření, uniformita a ještě otřesnější způsob manipulace – tak měla ještě nedávno tapety zažité většina Čechů coby pozůstatek minulého režimu.
„Měli jsme k dispozici průzkum, proč se tapety neprodávaly, a důvod byl jasný: zkušenost z panelákových výstaveb, kde byla jedna zeď jako druhá, tapety šly špatně strhávat, a navíc zdi pod nimi plesnivěly,“ vysvětluje Velát. Naopak dnes lze podle něj mluvit o éře tapet a tento trend má ještě růst.
„Dodnes se materiály hodně změnily, mnohem lépe se s nimi pracuje, a není tak problém tapetu každé dva roky obměňovat podle nálady. Navíc je lidem hojně doporučují designéři a už i zarytí milovníci bílých zdí přicházejí na to, jak byť jen jedna polepená zeď dokáže místnost proměnit.“ Sám jimi má hojně vyzdobenou kancelář i dům.
Poměrně se ovšem liší, co jde na odbyt v obchodních řetězcích – levnější tapety, imitace dřeva, cihel či knihovny nebo umírněnější barvy a vzory – a po čem sahají zákazníci, kteří si přizvali na pomoc architekta. Větší podíl v prodeji přitom podle Veláta zaujímají právě tapety reflektující současné trendy.
Na výběr je 10 tisíc dezénů
Aktuálně jsou populární například metalické barvy, třpytky či přírodní vzory, například kožešiny, dětem se líbí krteček nebo komiksové postavy. Naopak květiny už z módy vyšly.
V šesti podnikových prodejnách Vavexu – v Příbrami, Teplicích, Praze, Brně, Ostravě a Plzni – si lze vybrat z asi deseti tisíc dezénů, což zákazníkům volbu vůbec neulehčuje. Přitom Vavex tvoří asi „jen“ třetinu nabídky na trhu. Některé tapety si může zákazník odnést rovnou, jiné si musí objednat.
Máme letadla pro starší i ‚ferrari‘, líčí výrobce ultralightů |
Rodák z jižních Čech původně obchodoval s podlahovými krytinami a vybavením koupelen, ale krátce po revoluci se na brněnském veletrhu seznámil s německým výrobcem tapet. Zaujaly ho a stal se zástupcem firmy pro český trh. Pohyboval se v branži, a když později zkrachoval teplický státní podnik, jeden ze tří v tuzemsku, v roce 1997 ho koupil a obnovenou výrobou navázal na již sedm let fungující značku Vavex.
„Šlo o továrnu v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, která měla vyrábět tapety pro Sovětský svaz, a tím pádem ve velkém množství,“ vysvětluje Václav Velát. Stroj z přelomu osmdesátých a devadesátých let tu funguje dodnes, i když byl před dvěma lety díky dotacím modernizován. V sídle firmy v Příbrami tak mohou vidět, co se na severu Čech zrovna vyrábí a zda vše funguje tak, jak má.
  |
Několikametrový kolos s šesti nádržemi na barvy (ty má firma z Německa) dokáže potisknout až 130 metrů papíru za minutu, což představuje třináct rolí.
Stroj o patro výš se stará o případnou speciální ražbu a podlepení dalším papírem nebo vliesem. Tím pádem by ve Vavexu byli schopni vyrábět i 3 miliony rolí za rok, reálná poptávka je ovšem hubenější, a aktuální roční produkce tedy činí kolem 400 tisíc kusů. „Nejvíce jsme vyráběli asi před čtyřmi roky, a to 900 tisíc rolí ročně,“ uvádí Velát.
Další věc je, že současný trend designových tapet spěje spíš k tendenci vyrábět v menších sériích, které by se metodou hlubotisku nevyplatily. Proto tu mají také digitální techniku, která stejně tak pokryje individuální a drobnější zakázky.
Kapacita bohatě stačí
Vlastní produkce Vavexu v současnosti zaujímá 90 procent, ale ještě před dvěma lety tomu bylo přesně naopak: více se vyrábělo pro zahraniční značky. „Ty nejúspěšnější značky nemají svoje továrny, ale tapety si nechávají tisknout jinde,“ vysvětluje Velát.
I přestože firma vyváží, zejména na východ, do asijských zemí, trh je saturován dostatečně a nemá v tapetách takový odbyt, jaký by dokázala pokrýt. Proto hledala další využití pro svůj tiskařský stroj. Od května do listopadu se tak v teplické hale tiskne více vánočního balicího papíru, ale i další obalový materiál. Na menším stroji pak vznikají hliníkové obaly na máslo a další potraviny.
Obrat Vavexu se v posledních letech pohybuje kolem 50 milionů korun ročně. Podobně se nemění ani počet zaměstnanců, kolísající mezi 40 a 50, přičemž 70 procent z nich veVavexu pracuje už více než patnáct let, čtyři dokonce od jeho založení.
Jak zapojit rodinu
Zato Velátova manželka Hana se ve firmě angažuje teprve krátce. „Dlouho byla mimo firmu, ale pak jsem hledal ředitele, nedařilo se mi to, a tak jsem se domluvil s ní. Řídí rozvoj maloobchodních prodejen, kdežto já funguji spíš jako poradce, přináším myšlenky, které by ona měla uplatňovat v praxi,“ vysvětluje Václav Velát s tím, že doma se snaží o práci nemluvit. Ostravskou pobočku pak vede Velátova sestřenice.
V budoucnu by rád zapojil také některé ze svých dětí. „Je to složité. U jiných firem vidím, že děti do toho chuť příliš nemají, chtějí nasbírat ještě nějaké zkušenosti, třeba ve světě, a k rodinnému byznysu se vrací až později. Dilema, co s firmou dál, jestli ji někomu předat a komu, je velké,“ nastiňuje zakladatel značky.
Jízdou na vodík proti Muskovi. Češi staví v USA síť čerpacích stanic |
Například by se mu líbilo, kdyby dceru Veroniku, aktuálně žačku osmé třídy, zaujal design. „Návrhy interiérů začínají být populární, je to něco, co tu chybělo, ai my s designéry hojně spolupracujeme. Výroba tapet je hodně o navrhování nových dezénů, což není úplně jednoduché, máme v tom rezervy,“ říká Velát s tím, že pro Vavex navrhovali například designéři z Anglie a na posledních kolekcích s názvem My home a My dream se podílela Iva Bastlová.
Do budoucna by ve Vavexu také rádi rozšířili výrobu o technologii horké ražby, takové tapety si zatím musí zadávat v jiných továrnách. Stejně tak plánují navýšit počet prodejen formou franšízingu.
