Právě olympiády se jeví hlavním nástrojem šíření věhlasu společnosti Michaila Kusniroviče, která se během dvou desetiletí stala ve vlasti "sportovní značkou číslo jedna" i vládcem moskevského obchodního domu GUM na Rudém náměstí. Kusnirovič se tak stal "sousedem" ruského prezidenta, kterého i "obléká", jak se chlubí před novináři.
ČTĚTE TAKÉ: |
Tepláky po desetiletí bývaly rozpoznávacím znakem sovětských turistů v cizině. Kusnirovič, který prý sám na počátku 90. let ve svém prvním obchodu stával u pokladny, z nich udělal miliardový byznys.
Roční obrat 15 miliard rublů
"Kusniroviče znají v kremelských kabinetech, na jeho večírky přicházejí nejen šampióni a lvice salónů, ale i vlivní podnikatelé a hodnostáři," napsal časopis Forbes. Roční obrat firmy odhaduje na 15 miliard rublů (téměř deset miliard korun) a Bosco řadí do první trojky ruských společností na trhu luxusního zboží.
V GUMu a ve stovce dalších obchodů Bosco nabízí nejen sportovní oblečení, ale i výrobky desítek světových značek. Cílem je do vypuknutí zimních olympijských her 2014 v ruském Soči zdvojnásobit počet obchodů a jejich obrat zvýšit o 400 procent. To už stálo za odhadovaných 100 milionů dolarů, vložených do "olympijských" kontraktů do roku 2016.
Ruská "sportovní značkou číslo jedna" je i vládcem moskevského obchodního domu GUM na Rudém náměstí, jehož pronájem učinil z firmy Bosco "souseda" ruských prezidentů.
I Bosco šije částečně v Číně
Američany nedávno pobouřilo zjištění, že oblečení pro olympioniky nechal dodavatel ušít v Číně. Jak jsou na tom Rusové? "Stejně jako jakákoliv značka, i Bosco si vybírá místo výroby tam, kde kapacity umožňují rychle a kvalitně ušít kolekci," zněla odpověď firmy. Delikátnější věci se zhotovují v Evropě, méně náročné v Asii. "Otázka nespočívá v geografii, ale v designu, materiálu a kontrole kvality," tvrdí výrobce a dodává, že třeba dresy, v nichž sportovci budou zápolit, si nechává šít v USA.
Bosco podle tisku šije ve 28 továrnách, rozsetých po světě. A na rubu triček, mikin či teplákových bund pro klienty z ulice přiznává i "Made in China".
"Šijeme i v Portugalsku či v Itálii, ale pak jsou věci dražší," vysvětluje prodavač ve firemním obchodu v centru Moskvy. A tak tepláky z olympijské kolekce si lze pořídit za cenu, blížící se ceně "běžného" trika s firemním emblémem. Láci "londýnské" kolekce se staroruskými ornamenty objasňuje výrobce snahou umožnit co nejvíce lidem solidaritu se sbornou. Není divu, že i mnozí Rusové mají tepláků od zbohatlého krajana plné zuby.
Bezcitní manažeři a nízké platy
Média s potěšením připomínají "průšvih" z turínské olympiády, kdy se reprezentantům na poslední chvíli musela přelepovat "přebývající" loga, která rozhněvala Mezinárodní olympijský výbor. Na internetu se lze dočíst i o nářcích bývalých zaměstnanců na bezcitné manažery a platy, pohybující se v přepočtu okolo 20 000 korun.
Sami sportovci, alespoň ruští, si dodavatele pochvalují: směný kurz ruských tepláků vůči teplákům cizáků prý stoupl na jedny ku dvěma či ku třem. Pryč jsou sovětské časy, kdy olympijské oblečení navrhovaly ústřední domy módy a šilo se v Arménii.
Tři olympijské obchody
Pro olympiádu otevřela firma v Londýně tři značkové obchody, jeden má přečkat i hry. Předchozí pokus proniknout na západní trhy přes Milán však nevyšel.
