Nejmenší městská auta nejsou v Česku zrovna moc populární. A to především proto, že si automobilisté raději připlatí jen několik desítek tisíc korun za větší auto. Malé vozy jsou relativně drahé a výrobci z nich dělají spíš než praktické kousky auta stylová. Důkazem toho je i nová Toyota Aygo, která se oproti té předchozí hodně změnila.
Za první pololetí roku 2016 se v Česku prodalo 3377 minivozů, což je vzhledem k celkově prodaným 132 778 novým autům mizivé množství. Většinou si je pořizují rozvozové firmy ve městech, běžný zákazník, který si nemůže dovolit několik aut pro různé příležitosti, raději volí větší a univerzálnější auta, která přitom nejsou o mnoho dražší.
  |
Příkladem může být právě Toyota, jejíž malý model Aygo stojí v základním provedení nemalých 236 900 korun. Přitom větší Yaris vyjde na nejméně 274 900 a zákazník přeci jen dostane tak nějak kompletnější auto. A co hůř, u konkurence se za cenu Ayga dají pořídit vozy o třídu výše; Hyundai i20 stojí 239 990 korun, česká Škoda Fabia začíná na 217 900 korunách a třeba u rumunské značky Dacia si lze za cenu malé Toyoty pořídit nejen velké kombi Logan MCV, ale i atraktivní SUV Duster.
Praktická a zábavná
Česká ekonomická realita malým autům nepřeje, ale je to škoda. Především ve městech jsou skvělá. Jsou hbitá, mají opravdu nízkou spotřebu paliva, dokonale snadno se s nimi parkuje a dovedou být po jízdní stránce zábavná. Ne vždy přitom byly ceny minivozů vysoké, v roce 2011 – v době krize – stála v Česku Toyota Aygo první generace pouhých 169 900 korun a bylo to jedno z historicky nejlevnějších aut na trhu. LN v redakčním testu obě generace auta porovnaly.
Základní filozofie se na první pohled zdá být u obou stejná – malé lehké auto s litrovým atmosférickým motorem je jasnou městskou štikou. Jenže zatímco předchozí Aygo bylo opravdu jednoduché autíčko, aktuální generace se snaží být mnohem stylovější a vyspělejší alternativou. Testované provedení s plátěnou stahovací střechou a špičkovou výbavou s cenou převyšující 330 tisíc korun je v ostrém kontrastu se základním provedením, které v roce 2011 vyšlo na polovinu.
Test auta: hybridní Kia by mohla Čechům imponovat, i když není žádný sprinter |
Testovaný starší vůz má z komfortních prvků ve výbavě pouze klimatizaci, stahování oken tu funguje na kličku, centrální zamykání je mu věc neznámá, stejně jako otáčkoměr nebo palubní počítač. Ano, i tehdy mohly lepší verze tyto prvky mít a v bazarech se dají najít i dobře vybavená starší Ayga, ale tato základní verze je prostě jen jednoduchý dopravní prostředek do města.
To nové Aygo je moderní se vším všudy. Auto má i palubní systém s dotykovým displejem, bezklíčkový přístup a startování tlačítkem. Parkovací kamera je ovšem tak trochu výsměch městským autům, Aygo ji totiž opravdu nepotřebuje.
Moderní, ale méně svižná
Nové Aygo také hodně hraje na designovou notu; zatímco to starší je oblé, nová verze má ostré rysy a snaží se působit dravě a mladistvě. Zákazník si také může vůz vizuálně vyšperkovat dle svého vkusu. Víc šik je i interiér.
Do města se hodí třeba i malý Seat Mii, který se prodává i ve verzi na CNG. |
Při jízdě ale překvapivě působí svěžejším dojmem starší verze. S prakticky stejným motorem, litrovým tříválcem o výkonu 51 kW, totiž dovede být mnohem svižnější než nové provedení. To zřejmě škrtí emisní normy a delší zpřevodování, takže dynamika citelně utrpěla. Přitom spotřeba zůstává v praxi stejná, u obou aut se v hustém městském provozu pohybuje okolo 5,5 litru na sto kilometrů, při delší cestě po dálnici výjimečně vyběhne na asi sedm litrů a v klidném tempu na okresce klesne téměř ke čtyřem litrům.
Nové Aygo má také až nezvykle lehké ovládání, spojka i volant jdou zlehka jako snad nikde jinde, i plyn reaguje nečekaně rychle. Ale nové auto má také mnohem přesnější chod řazení a trochu jistější a komfortnější podvozek – ovšem jen na hladké silnici, na rozbité odskakuje mnohem dřív než u staršího modelu.
Samozřejmě i nové Aygo lze pořídit v mnohem obyčejnější verzi, která nemá tak bohatou výbavu. Ale i to bude volit spíš zákazník, který na peníze příliš nehledí a chce stylové městské auto. Starší provedení, které v praxi poslouží stejně dobře, přitom v bazarech vyjde mnohem levněji.
