Lidovky.cz

Energetici se bojí zimy. Němci stáhnou do tmy i sousedy

Ekonomika

  20:03
PRAHA - Podle expertů může v zimě nastat kolaps německé energetické sítě. To by mohlo způsobit dokonce „blackout“ v celé střední Evropě. Na krizi se už chystají i energetici v Česku.

Totální výpadek proudu zasáhl letos i Brazílii. foto: ČTK

Teploty okolo dvaceti stupňů pod nulou, zataženo, bez větru. Právě takové počasí nejvíc děsí německé energetiky. Během nadcházející zimy totiž může ve střední Evropě nastat kolaps dodávek elektřiny, takzvaný blackout.

ČTĚTE TAKÉ:

Kolaps může v první fázi ochromit průmyslová a finanční centra Německa jako například Porýní a Hamburk, řekl na konferenci o německé energetické politice v Praze manažer přenosové sítě 50Hertz Uwe Zimmermann. „Souběh více kritických situací může vést k blackoutu v celé střední Evropě,“ varoval Zimmermann.

Oproti minulé zimě bude Německu chybět výkon šesti jaderných bloků, které padly v březnu za oběť strachu po havárii v japonské Fukušimě. V případě tuhé zimy nelze spoléhat ani na dovoz energie, okolní země budou mít dost starostí s pokrytím vlastní spotřeby.

INFOGRAFIKA - klikněte pro zvětšení

Na možné problémy se připravuje i provozovatel páteřní přenosové soustavy v Česku, společnost ČEPS. Pokud dojde na nejhorší scénář, česká síť by se od německé dočasně odpojila a následně by vypomohla s opětovným nastartováním dodávek v sousední zemi. „Připravujeme se na válku, ale doufáme, že nebude,“ uvedl člen představenstva ČEPS Miroslav Vrba.

Hlavním zdrojem problémů je, že stále větší díl výroby elektřiny v Německu pochází z větrné a sluneční energie. Spolehnutí však na tyto obnovitelné zdroje není. Například letos v únoru nastala situace, kdy všechny německé větrné elektrárny dodávaly do sítě až 22 656 megawattů výkonu, tedy stejně jako jedenáct temelínských elektráren.
Jiný den však posílaly do sítě pouhých 140 megawattů.

Spolehlivější zdroje naopak ubývají. „Letos musely energetické společnosti odstavit osm jaderných bloků, do roku 2015 navíc skončí staré uhelné bloky o celkovém výkonu 14 tisíc megawattů,“ uvedl na konferenci v Praze expert koncernu EnBW na energetickou politiku Jörg Jasper.

Do rozhodnutí o odstavení šesti fungujících jaderných bloků, ke kterému přistoupila vláda kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě, Německo vyváželo víc elektřiny, než dováželo. V dalších letech se neobejde bez dovozu, zejména v zimním období, kdy je spotřeba elektřiny nejvyšší.

"Gratuluji investorům do jádra"
Německo dováží nejvíc elektřiny z Francie a Česka, tedy zemí spoléhajících na jadernou energetiku. „Mohu pogratulovat každému, kdo chce v Česku investovat do výstavby jaderných elektráren,“ ironicky dodal Jörg Jasper.

Situace v německé energetice je natolik vážná, že vláda zvažuje dotování výstavby záložních zdrojů. Na vykrývání výkyvů výkonu solárních a větrných elektráren jsou ideální plynové elektrárny. Vláda chce energetické firmy motivovat dotací, hrazenou z příjmů z prodeje emisních povolenek.

Při stávajících cenách se výstavba a provozování takových zdrojů nevyplatí. Z pohledu investorů je totiž elektřina na burzách příliš levná a zemní plyn příliš drahý. A podle Jörga Jaspera nebude k rozhýbání investic stačit ani nabízená dotace 2,4 eura za megawatthodinu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.