Lidovky.cz

MAPA: Kde stát ukrývá strategické zásoby paliv?

Ekonomika

  14:40
Nelahozeves, nenápadná obec ležící dvaadvacet kilometrů vzdušnou čarou od Prahy. Na první pohled jsou takových míst u nás stovky. Tedy až na jednu výjimku.

Zásobníky firmy Mero v Nelahozevsi. foto:  František Vlček, Lidové noviny

Kdyby se Česko ocitlo v ohrožení třeba živelnou katastrofou, upíraly by se sem zraky všech, tedy hlavně rafinerií, potažmo řidičů. Stát tu totiž má schované své strategické zásoby ropy.

Kamery a dvojitý plot

Slovo schované je v tomto případě namístě. Najít obří zásobníky není úplně snadné. I když mají být největší na světě, přímo z přilehlé obce nejsou vidět. Těžko říct, jestli to byl záměr, ale areál, připomínající vojenskou základnu, je na kopci s hustou vegetací, která při maskování odvádí dobrou práci.

Inspekční let vrtulníkem po trase ropovodu z Kralup n.Vltavou do Benešovic. Pracovníci MERO každý měsíc kontrolují nízkým letem trasu ropovodu, který je půl metru pod povrchem, jestli v ochranném pásmu ropovodu například někdo nestaví, nebagruje a pod.

Ani na příjezdové cestě, která spíš vypadá jako cesta k zastrčené chatové osadě, nic nenasvědčuje tomu, že vede k jednomu z nejdůležitějších míst v republice. To člověku dojde až na jejím konci, když se před ním objeví obří bílé nádrže obehnané dvojitým plotem.

"Dvojité stěny nádrží mají sílu pancéře tanku," říká Vít Tůma, místopředseda představenstva a provozně technický ředitel podniku Mero, s tím, že případný útok teroristů by ropa přestála bez větších potíží. Navíc pro případ požáru jsou nádrže vybaveny samohasicím systémem.

INFOGRAFIKA: Kde stát ukrývá strategické zásoby paliv?

Kde jsou české strategické zásoby pohonných hmot.

Jen na vysvětlenou, státní podnik Mero je vlastníkem celého areálu a mimo to mu patří česká část ropovodu Družba a celý ropovod IKL.

"Tohle místo je dobré hlavně kvůli svému podloží. Je pevné, takže se nádrže nenaklánějí," vysvětluje Tůma, přičemž ukazuje na gigantický válec široký bezmála sto metrů s výškou osmipatrového domu.

Do jedné takové nádrže, kterých mají v Nelahozevsi dvanáct, se vejde až 125 tisíc metrů krychlových ropy. To odpovídá devítidenní spotřebě rafinerie v severočeském Litvínově. Kdyby se cokoli stalo, stát zde má vždy zásobu ropy na padesát dní.

Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi. V pozadí je rafinerie v Kralupech nad Vltavou.

"Ropa v zásobnících vydrží přibližně patnáct let," pokračuje Vít Tůma. Takové trvanlivosti podle něho dosahuje díky obří vrtuli, která je na dně každé nádrže. Minimálně jednou za dva roky tento gigantických "mixér" ropu promíchá, aby se její těžší složky neusazovaly u dna a neklesala její kvalita. Navíc kdyby se ropa předčasně zkazila, nešlo by o nic levného. Naplnit jediný zásobník novou ropou přijde zhruba na 1,5 miliardy korun.

Od ropy po konzervy

Ropa tvoří jen jednu ze složek takzvaných strategických zásob, které si stát vytváří pro krizové situace. A má pro to i vlastní úřad - Správu státních hmotných rezerv. Ten ve vlastních nebo pronajatých prostorách skladuje také benzin, naftu, letecké palivo, topné oleje, neželezné kovy, ale i řadu potravin a zemědělských plodin.

ČTĚTE VÍCE:

Konkrétně benzin a naftu pro úřad skladuje státní společnost Čepro.

Čepro na rozdíl od Mera ukládá strategické rezervy v sedmnácti areálech rozesetých po celé České republice. Nejmodernější z nich je areál Loukov na Kroměřížsku.

Letos na jaře tu Čepro uvedlo do provozu čtyři nové nádrže. Objekty, ve kterých lze uložit až 140 milionů litrů nafty či benzinu, představují investici za téměř 1,4 miliardy korun.

Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi. Z velína v centrále zároveň v reálném čase vidí případné i minimální úniky ropy, pokud by se někdo pokoušel např. ropovod navrtat či došlo k nějaké poruše.

Výstavba nádrží zabrala tři roky. Mají sice podobnou výšku jako nádrže u Nelahozevsi, průměrem jim však nemohou konkurovat. Oproti největším nelahozeveským nádržím jsou zhruba poloviční.

Vlastnit zásoby ropy a pohonných hmot, které v součtu vydrží aspoň po dobu 90 dní, přikazuje členským zemím Evropská unie. O smyslu takového nařízení pochybuje málokdo. "Konflikty ve světě, včetně těch válečných, budou přibývat. Roste také vliv spekulantů na trhu s ropou," varuje vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

CTR Nelahozeves

Jak ukázaly události z posledních let, stejně jako ropa, benzin či nafta je pro Česko důležitý i zemní plyn. I ten se u nás skladuje v ohromném množství. Jenže místo státu si jej schraňují soukromé společnosti před topnou sezonou. V podzemních zásobnících se ukládá až 3,3 miliardy metrů krychlových plynu, což by vystačilo na čtyři měsíce pohodlného topení a vaření pro celou republiku.

Nelahozeves je ideální místo

 Vít Tůma, provozně technický ředitel firmy Mero, která v Nelahozevsi u Prahy schraňuje strategické zásoby ropy.

Jeden zásobník s ropou dnes vyjde na dvě miliardy korun, říká Vít Tůma, provozně technický ředitel firmy Mero, která v Nelahozevsi u Prahy schraňuje strategické zásoby ropy.

LN Proč je Centrální tankoviště ropy umístěno právě na kopci nad kralupskou rafinerií? V čem jsou výhody zvolené lokality?
Původně zde byla vytěžená pískovna. Navíc geologické podmínky jsou perfektní, naklonění nádrží prakticky nehrozí. To je problém, s kterým se firmy skladující ropu často potýkají. Například když v přístavu v Terstu přistavěli dvě nádrže, které dnes slouží pro potřeby České republiky, jedna z nádrží se při vodní zkoušce naklonila o osm centimetrů. I když měly stavbu na starosti místní firmy, museli jsme si připlatit za uvedení nádrží do správného stavu.

LN Z jaké doby pocházejí první nádrže?
Projekt zahájila v roce 1993 tehdejší společnost Kaučuk, která vlastnila kralupskou rafinerii. V lednu 1994 stát založil společnost Mero, která postupně od Kaučuku projekt převzala. Výstavba probíhala ve třech etapách. První byla hotová na konci roku 1997. Poslední byly dokončeny před třemi lety.

LN Nebyly ve hře i jiné lokality?
Rafinerie v Litvínově usilovala o to, aby centrální tankoviště bylo umístěno v její blízkosti. Mezi rafineriemi byla v té době velká rivalita. Ve hře byly i podzemní zásobníky jako například doly po těžbě soli nebo uranu. Vládní komise nakonec vybrala Nelahozeves.

LN Na snímcích areálu je vidět řada volných ploch. Uvažujete o dostavbě dalších nádrží?
Máme projekt i stavební povolení na dvě další nádrže. Museli bychom vypsat veřejnou soutěž podle zákona, což je dnes velmi složitý a komplikovaný proces. Jakmile někoho vyberete, druhý v pořadí podá stížnost na antimonopolní úřad a tím celý projekt posune.

LN Bude na vás mít dopad rozhodnutí Evropské unie, která chce skladovat zásoby ropy a ropných paliv až na 120 dní spotřeby?
Záleží na tom, jak rafinerie, které mají dodatečnou zásobu vytvořit, celou věc uchopí. Při dnešních cenách kovů - na jednu nádrž se spotřebuje více než tři tisíce tun oceli - znamená každá nádrž investici více než půl miliardy korun. K tomu musíte připočíst hodnotu ropy, která v případě velkých nádrží dosahuje až 1,5 miliardy korun. Podobné úvahy zatím nejsou na pořadu dne. I po schválení příslušného zákona má běžet desetiletá lhůta, než bude rezerva 120 dnů spotřeby povinná.

LN Mero již několik let vyjednává o možném odkupu podílu v ropovodu TAL, který vede z italského Terstu do Bavorska. Jednání se však protahují a výsledek stále nikde. Je reálné, že byste podíl v dohledné době získali?
Rozhovory jsou důvěrné, nemohu prozradit detaily. Ale jistý posun tam je. Jen pro představu: když nizozemská společnost Petroplus koupila od koncernu ExxonMobile rafinerii v Ingolstadtu, proces vyjednávání o koupi podílu ExxonMobile v ropovodu TAL trval roky. S převodem podílu pak musí souhlasit všichni akcionáři.

LN Není výhodnější a snazší využít ukrajinského ropovodu Oděsa-Brody, který nově začne sloužit pro přepravu ázerbájdžánské ropy na středoevropské trhy?
My jsme jediní v regionu, kdo odebírá ázerbájdžánskou lehkou parafinickou ropu. Všichni ostatní fungují na sirnatou ruskou ropu. Rafinerie v Kralupech zpracuje každý rok zhruba dva miliony tun ázerbájdžánské ropy. Zatím se k nám přepravuje ropovody TAL a IKL. Problém je ten, že Ukrajina ani Slovensko neumějí zatím kontinuálně přepravovat různé druhy ropy. Nemohou zaručit, že by nedošlo ke smíchání s ruskou ropou.

LN Často se hovoří o nástupu alternativních paliv v dopravě, tedy zemního plynu, elektřiny a biopaliv. Spotřeba ropy zřejmě začne klesat. Je vůbec rozumné investovat v této situaci do ropovodů nebo skladovacích nádrží?
Aspoň zatím nehrozí, že by spotřeba ropy dramaticky klesala. Určité alternativy jsme hledali, ale vždy byly spojeny s ropou. Nabízeli jsme například ruzyňskému letišti možnost skladování leteckého paliva, ale neměli zájem. Skladovat lze cokoliv. Uplatnění by tato lokalita určitě našla.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.