Lidovky.cz

Pád uhelného obra: Ukrajina má rozbombardované doly

Ekonomika

  12:15
KYJEV - Je málo oblastí, v nichž dosud byla Ukrajina evropskou špičkou. O těžbě uhlí – alespoň z hlediska objemu – to ale platí. Na západ od ruských hranic těžili více pouze Němci a Poláci. Letošní léto se proto stalo černým obdobím – jenom v srpnu klesla ukrajinská produkce uhlí oproti stejnému období minulého roku o polovinu na 3,5 milionu tun.

Černouhelný důl. Ilustrační foto foto: ShutterstockShutterstock

Někdejší uhelný obr, který surovinu exportoval, nyní začíná dovážet ze vzdálených koutů světa. Ukrajinci podepsali dohodu o dodávce milionu tun černého uhlí z Jihoafrické republiky.

„Rebelové rozbombardovali naše hlavní uhelné doly,“ vysvětloval důvody premiér Arsenij Jaceňuk. Soukromé firmy už podle něj také začínají kupovat uhlí jinde. Mluví se o Austrálii, Novém Zélandu, Vietnamu, USA, Kolumbii či dokonce „nepřátelském“ Rusku.

Jenže ani dovoz uhlí na Ukrajinu nemusí být bezproblémový. Největší český obchodník s uhlím, podnikatel Petr Paukner, je v tomto ohledu skeptický. Vývozci budou v současné situaci opatrní. „Nepředpokládám, že by někdo dodával uhlí na Ukrajinu a neměl přitom naprostou jistotu, že mu někdo zaplatí,“ říká Paukner.

PSALI JSME:

Chladná zima bez energie Zprávy o ukrajinském uhlí jsou přitom pro zemi špatné hned ze dvou zásadních důvodů – kromě toho, že se již dnes velmi neefektivní energetika nákupem suroviny v zahraničí prodraží, ukrajinské uhlí se ani nemůže stát účinnou zbraní v boji o dodávky plynu z Ruska.

Ty Moskva zastavila už v červnu kvůli tomu, že Ukrajinci nespláceli dluhy. Plyn a uhlí se přitom podílejí zhruba polovinou na celkové ukrajinské výrobě elektřiny.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Pohled z Kyjeva na přerušení dodávek plynu je samozřejmě odlišný než z Moskvy, která plyn pro Ukrajinu výrazně zdražila. To ale nic nemění na skutečnosti, že Ukrajině hrozí velmi chladná zima a rozvrat energetiky, který by mohl přispět ke kolapsu ekonomiky.

Jestliže společnost Dragon Capital odhaduje, že jenom samotná ztráta Krymu sníží ukrajinský hrubý domácí produkt o 3,7 procenta, ztráta východoukrajinských oblastí kolem Doněcku a Luhansku může mít ještě zásadnější důsledky.

Tento průmyslový region, který dnes do značné míry kontrolují povstalci, se podílí celou čtvrtinou na ukrajinském exportu. A nacházejí se tam právě klíčové černouhelné doly. Ty dnes kvůli tamním bojům nefungují, nebo jsou od zbytku Ukrajiny odříznuty.

Potíž s Krymem

Krize ukrajinské energetiky se projevuje paradoxně právě na Krymu, který Rusové Ukrajincům „ukousli“. Kyjev musí omezovat poloostrovu dodávky elektřiny, na nichž je Krym závislý. Hrozí tam blackouty. Ukrajinci sice na důkaz svého postoje, že oddělení Krymu neuznávají, chtěli poloostrov zásobovat dál, jenže v době celkového nedostatku je jasné, že Krym z tohoto pohledu pro Kyjev prioritou být nemůže.

To se mimochodem prodražuje také Rusům, kteří musí ukázat, že Krym připojením k Rusku o nic nepřijde.

Na poloostrov proto posílají mobilní generátory, které mají výpadky elektřiny nahradit. Test měkkého krachu Problémy ukrajinské energetiky se staly jedním z důvodů, proč ratingová agentura Fitch na konci srpna snížila hodnocení země na úroveň CCC. To jednoduše znamená, že jakékoliv půjčky Ukrajině se stávají mimořádně spekulativními. Mluví se o velké pravděpodobnosti státního bankrotu. V lepším případě může jít o jakýsi měkký bankrot.

ČTĚTE TAKÉ:

Podle listu Financial Times by se Ukrajina mohla dokonce stát ideálním testem pro Mezinárodní měnový fond (MMF), jak takový měkký bankrot realizovat – celková úroveň dluhu země by se neměnila, ale Ukrajincům by se dostávalo pomoci při jeho refinancování. Do takové pomoci už se fakticky pouštějí Američané, Němci i Světová banka. A to je pro Ukrajince nyní to nejdůležitější.

Za normálních podmínek už dnes Kyjev peníze na kapitálovém trhu nesežene. Když mu ale někdo poskytne garance, je možné nahradit starý dluh – který už je nutné splatit – dluhem novým.

Pokud jde o samotný měnový fond, ten už v dubnu Ukrajině poskytl úvěr ve výši 17 miliard dolarů. Před několika dny ale MMF varoval, že zapotřebí nejspíš bude další mezinárodní pomoc na úrovni 19 miliard dolarů.

Optimistický výhled?

A to je fond terčem kritiky, že se na Ukrajinu dívá příliš optimisticky, když předpokládá letošní pokles její ekonomiky stále na úrovni „pouhých“ 6,5 procenta.

Největší optimisté věří, že po dosažení příměří se mohou ekonomické vyhlídky výrazně zlepšit – také díky očekáváním vysokých výdajů na rekonstrukci a mezinárodní pomoci. Jenže nepříliš dobrá pověst Ukrajiny jako zkorumpované země s velmi neefektivní ekonomikou by zemi bezpochyby brzdila.

A když se vrátíme k uhlí, ani jeho potenciální export výrazně nepomůže – i kdyby Kyjev teoreticky dostal těžbu opět pod svoji kontrolu. Petr Paukner v této souvislosti upozorňuje, že takové dodávky uhlí nebývaly ani v minulosti spolehlivé – v zimě Ukrajinci exportovat přestávali.

I podle dalších zdrojů surovinu spotřebovávala především neefektivní ukrajinská energetika. A to má podle Pauknera Ukrajina ještě smůlu v tom, že je její uhlí méně kvalitní než ruské.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.