Mládek navrhuje, aby se schválilo jen pokračování těžby na Bílině, kterou vlastní Severočeské doly. O budoucnosti velkolomu ČSA a Horního Jiřetína se má rozhodnout až v roce 2020. „Jde o nejhorší řešení,“ má jasno Vladimír Buřt, jiřetínský starosta. Mládek svým plánem podle něj jen prodlouží nejistotu tamějších obyvatel. Stále nebude jasné, jestli jejich domy půjdou kvůli těžbě dolů. „Otevírá se tím prostor pro další spekulanty,“ krčí Buřt rameny. Upozorňuje na fakt, že lidé mohou ztratit zbytky důvěry a budou víc nakloněni k odprodeji nemovitostí. Ty si mohou skoupit podnikavci a při odprodeji pozemků těžařům šroubovat cenu.
Horní Jiřetín a Černice.
Proto Buřt poslal do Prahy řadu připomínek. Zásadní je ta, aby se s linií limitů vůbec nehýbalo a zůstala tam, kde ji vláda stanovila už v roce 1991. Tedy v oblasti, kde těžba neohrožuje žádná obydlí.
Na vládu s rozpory
A nejasností ohledně vize ministerstva průmyslu panuje víc. Ostatním resortům, které měly zaslat svá vyjádření, Mládek vůbec neposkytl analýzu dopadů případného prolomení limitů na životní prostředí a lidské zdraví. K dispozici mají pouze studie vlivů na energetiku a ekonomiku, které jsou prolomení limitů nakloněny. Například ministerstvo životního prostředí, jak potvrzuje jeho mluvčí Petra Roubíčková, proto podalo zásadní připomínku a s návrhem nesouhlasí.
Materiál popisující dopady další těžby na ekologii vypracovává Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Jeho expert Vojtěcha Máca tvrdí, že ministerstvo průmyslu chce analýzu za několik dní.
Musíme znovu jednat o pomoci pro Důl Paskov, říká Mládek. Kvůli ceně uhlí |
Proč tedy Jan Mládek neposlal svůj návrh do meziresortního připomínkování až ve chvíli, kdy bude i tato studie hotová? Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba odpovídá, že analýza bude k dispozici až při rozhodování na vládě. Kabinet bude mít ve věci limitů zásadní slovo.
A po čtvrtečním jednání, kdy Mládkovi úředníci hodnotili reakce ostatních ministerstev, je jasné, že vládu čeká v druhé polovině těžká debata.
„Některé připomínky se povedlo vysvětlit, některé jsme přijali a některé nikoliv. Materiál půjde do vlády s rozpory,“ přibližuje Kotrba.
Jan Mládek
Velmi pravděpodobně jde io důsledek poměrně šibeničního termínu, který Mládkovi koaliční kolegové dostali na připomínky. Deset pracovních dnů, ještě během letních dovolených, podle některých není dost. „Na takový materiál je (stanovená doba) samozřejmě relativně krátká,“ pokyvuje hlavou Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí.
Ukáže prý upravená koncepce
Přestože odsunutí ortelu nad budoucností velkolomu ČSA patřícího Severní energetické vadí nejen obyvatelům okolních obcí, ekologům a těžařům, ministerstvo průmyslu si za svým plánem stojí. „Existují určitá rizika – příprava nových elektrárenských bloků, prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany či připravovaná evropská legislativa – a až po jejich vyloučení bude možné odpovědně říci, zda uhlí z ČSA bude třeba. Tak se stane při první aktualizaci Státní energetické koncepce v roce 2019,“ obhajuje postoj resortu František Kotrba.
Někteří zástupci průmyslu už dnes upozorňují, že uhlí z Bíliny nebude stačit. Je prý méně kvalitní a nepokryje požadavky elektráren a tepláren. A aby věc byla ještě složitější, dění sleduje i Evropská komise. Před několika měsíci poslala do Prahy analýzu. V ní Česku vyčítá přílišnou závislost na surovině z povrchových lomů a zastaralost některých provozů.
