Lidovky.cz

Česko je na prahu druhého solárního boomu, musí mít víc zelené energie

Ekonomika

  7:00
PRAHA - Česko chystá plán budoucnosti energetiky. Měl by stát na vyšším podílu solárních i větrných zdrojů. Na rozdíl od minulosti by se ale mohly obejít téměř bez dotací. Záležet ale bude na tom, jakým směrem se národní klimaticko-energetický plán nakonec vydá.

Instalace solárního panelu. foto: Shutterstock

Že je stavba nových solárních a větrných elektráren nejpravděpodobnější řešení, jak splnit evropské cíle snižování skleníkových plynů pro rok 2030, zaznívá z celé Evropy. „Když se podíváme na dostupné potenciály obnovitelných zdrojů v podmínkách České republiky a jejich dnešní využívání, je to právě sluneční a větrná energie, které se nám k využití nabízejí, ale potenciál je tu ještě pořád v zemědělství v získávání a využití bioplynu,“ předpokládá expert na energetiku Edvard Sequens.

Klesající náklady fotovoltaiky

Největší prostor by mohly dostat solární elektrárny. A to i když i ty větrné mají stále spoustu zastánců. Důvodů je hned několik. Prvním je přiliš komplikovaná stavba větrných elektráren, jejichž povolování nyní trvá i sedm let. Dalším je klesající cena a rostoucí efektivita fotovoltaických panelů, což je pokrok, který se u větrných elektráren v takové míře neděje. „U fotovoltaických elektráren jsou nyní v Německu ceny vykupované elektřiny na desetině toho, co o dekádu dřív, a blíží se cenám, za které se prodává elektřina na burze,“ popisuje mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Jinými slovy blíží se doba, kdy se solární parky obejdou zcela bez podpory.

Ke splnění nových cílů bude třeba nové zdroje budovat za deset let, kdy budou náklady na solární energii ještě nižší než dnes.

To se ale týká velkých solárních parků. Elektřina z panelů na střechách domů ale dál zůstává hlavně kvůli vyšším počátečním investicím do montáže i technologií i násobně dražší.

Zeman vyhlásil válku solárním baronům. ‚Odstavme je od zdrojů, o které se nezasloužili,‘ řekl

Energetický plán má řešit, zda jít cestou levnější energie ze solárních parků na polích, nebo raději dotovat dražší energii ze střech. Ekologové tlačí na to, aby Česko neřešilo jen cenu a elektrárny na střechách podporovalo.

Česko se teprve rozhodne, nakolik se bude na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v Evropě podílet. V Bruselu se pak plány jednotlivých zemí mají dát dohromady a do konce příštího roku má vzniknout definitivní plán.

Stále je tu možnost držet se zkrátka a zelenou energii zkusit nechat na dalších zemích, například na severu Evropy, kde fouká více větru, nebo na jihu, kde více svítí slunce. To se ale ve výsledku nemusí vyplatit. S evropskou podporou by mohly vzniknout zdroje mimo Česko. 

Navíc podle studie University College Cork ve spolupráci s Imperial College London a ETH Zürich právě větrné a solární energii pomáhá, když je rozprostřena po Evropě. Pak lépe odolává stále složitějšímu odhadu vývoje počasí a jeho výkyvům. Podle jejích závěrů může minimálně 35 procent evropské elektřiny pocházet jen z těchto dvou zdrojů, a to za konkurenceschopné ceny. Ve všech scénářích mají být nižší než u elektřiny z uhlí. Řada studií v minulosti se věnovala jen jednotlivým zemím a v takto omezených případech se slunce i vítr jevily jako nevyzpytatelné a problematické zdroje, v celoevropském měřítku už ale fungovat mají.

Česko čekají změny

Česká energetická koncepce se bude muset s rostoucím podílem obtížně odhadovatelných zdrojů vypořádat. Solární a větrné elektrárny mají při výrobě přednost před ostatními – výrobní náklady jsou v nich výrazně menší než v uhelných, jaderných nebo plynových elektrárnách. I když je jednou z nejdražších energií ta z plynu, právě ta by mohla nevyzpytatelné slunce a vítr jistit. Je nejsnadnější tyto zdroje postavit a podle potřeby vypínat a zapínat.

Podpora zelené energie se má oproti minulosti změnit. Zatímco dříve stát centrálně stanovil výkupní cenu a vytvořil tak drahý solární boom, během uplynulé dekády došlo k poučení. V Evropě se prosazují aukce, kdo chce nejmenší podporu. Český příklad také ukázal, že je drahé snažit se evropské cíle předstihnout. Státy, které se snaží dostat k cílům roku 2020 až nyní, například Nizozemsko, to dělají násobně levněji.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.