Uhelná komise, v níž zasedali zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama - primární zodpovědnost připadne vládě a parlamentu, přesto je ale její doporučení považováno za klíčové, protože se počítá s tím, že se jím politici budou řídit.
Einigung in Deutschland: Kohleausstieg bis Ende 2038. #Deutschland #Kohle #Energie #Kohlekommission https://t.co/JM7GE4dWZ9 https://t.co/OASomG0Zmu
třetinu energie, má být podle komise oficiálně pojmenované Růst, strukturální změny a zaměstnanost postupný. Do roku 2022 se podle magazínu Spiegel uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže by v tu dobu spolková republika z uhlí získávala už jen 17 gigawattů ročně - devět z hnědouhelných elektráren a osm z černouhelných - zatímco dnes je to 45 gigawattů.
V Německu se loni poprvé vyrobilo víc elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí |
Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane využívat zcela. V roce 2032 se přezkoumá, jestli nebude možné celý proces o tři roky uspíšit. Postižené regiony, k nimž patří zejména trojice východoněmeckých zemí Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dostanou výraznou finanční pomoc, která má být ukotvena ve zvláštním zákoně, jenž bude závazný i pro příští vlády.
Zdražení elektřiny a dopad na holding Daniela Křetínského
Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z uhlí začne loučit ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022. Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží. Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur (51 miliard korun) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.
Křetínský chce koupit dvě uhelné elektrárny ve Francii, píše Le Monde |
Změny se dotknou také společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, která v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila východoněmecké doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe a Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. V oblasti EPH zaměstnává na 8000 lidí.
