Cílem emisního systému je postupné zdražování produkce oxidu uhličitého (CO2), který je skleníkovým plynem s významným vlivem na globálně stoupající teploty. Opatření počítá s tím, že v roce 2021 bude mít tuna CO2 pevnou cenu deseti eur (256 korun), která do roku 2025 postupně stoupne na 35 eur (897 korun). Víceméně tržně, ale stále s omezením minima ve výši 30 eur a maxima ve výši 60 eur, se cena CO2 bude utvářet až od roku 2026.
Ceny benzinu a dieselu mají v důsledku opatření, které se přímo týká jen firem obchodujících s naftou, zemním plynem nebo topným olejem, v roce 2021 stoupnout o zhruba tři centy (0,78 koruny) za litr, v dalších letech pak o celkem deset centů (2,59 koruny) za litr. Poroste také cena topných olejů a zemního plynu.
Podle řady odborníků však schválené opatření, které je v rámci celého klimatického balíčku klíčové, nejde dost daleko. Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, s nímž se o nutných změnách radila i kancléřka Angela Merkelová, má za to, že je nutné, aby cena za tunu CO2 byla pro začátek stanovena nikoliv na deseti, ale 50 eurech a postupně rostla až na 130 eur. Jinak podle institutu nebude možné klimatické závazky pro rok 2030 splnit.
Aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Největší změny jsou třeba v dopravě, kde je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.
