S Trumpovým postupem vůči Íránu nesouhlasí 53 procent Američanů. Obávají se války |
Když Američané minulý týden zabili íránského generála Kásema Solejmáního, cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o šest procent a dostala se téměř na 65 dolarů za barel. Těch šest procent ale není mnoho ve srovnání s cenovými výkyvy z doby před revolucí, kterou v USA způsobila těžba z břidlic.
„Myslím, že kdyby se taková roztržka mezi USA a Íránem stala před dvaceti, nebo i jen před deseti lety, dopad na ropné trhy by byl větší, protože to bylo ještě před břidličnou revolucí,“ uvedl analytik Stewart Glickman ze společnosti CFRA Research.
Díky nárůstu těžby z břidlic se ze Spojených států stal z valné části soběstačný producent energie. V říjnu loňského roku se v USA těžilo rekordních 12,7 milionu barelů ropy denně, uvádí americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA). V září loňského roku Spojené státy vyvezly více ropy a ropných produktů, než kolik jich dovezly. Bylo to poprvé od roku 1973, od kterého EIA vede záznamy.
Před dvaceti lety Spojené státy dovážely z oblasti Perského zálivu asi 2,4 milionu barelů ropy denně, zatímco v současné době to je kolem 700.000 barelů denně. Surovinu dovážejí zejména zpracovatelé ropy z východního pobřeží USA.
USA už nejsou tolik závislé na íránské ropě jako dříve
Výrazný nárůst těžby tak americkou ekonomiku a spotřebitele chrání před ropnými šoky, k nimž docházelo v 70. a 80. letech. Zcela imunní však Amerika není. Odborníci připomínají, že ropa je nejdůležitější světovou komoditou a že její ceny ve Spojených státech a ve světě se navzájem ovlivňují. Některé americké rafinerie se nadto neobejdou bez určitého typu ropy, který se v USA netěží, takže zcela nezávislé na dovozu ropy Spojené státy nejsou.
Íránská odveta za smrt Solejmáního začala. Irácké základny s vojáky USA zasáhly rakety |
Přesto už Spojené státy a další země nejsou na íránské ropě tak závislé, jako byly v minulosti. V důsledku obnovení sankcí, k němuž přistoupila administrativa prezidenta Donalda Trumpa, se s íránskou ropou neobchoduje. Řada producentů, kteří nejsou členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), vzniklou mezeru ochotně zaplní. Írán je sice čtvrtým největším producentem ropy v rámci OPEC a sedmým celosvětově, velkými producenty jsou ale vedle Spojených států například i Kanada, Brazílie a Rusko.
Americká ekonomika je na ropě stále závislá. Pokud se roztržka s Íránem protáhne a ještě vyhrotí, na americkém hospodářství se to zřejmě projeví. V krátkém časovém horizontu se USA bez cizí ropy neobejdou, uvádí analytik Brian Kessens z investiční společnosti Tortoise. Americké rafinerie byly postaveny na zpracování méně kvalitní ropy, která se nyní dováží převážně z Mexika a Kanady.
„Spojeným státům by nějakou dobu trvalo, než by rafinerie přizpůsobily kvalitnější ropě původem z břidlic,“ dodává Kessens.
