Nevědomky šířili jedovatý azbest. Dobrovolníci pomáhali na střechách, jenže porušili zákony a ohrozili sebe i okolí
Brát eternitové díly (téměř) holýma rukama a shazovat je do nekrytého kontejneru je snad vůbec nejhorší způsob likvidace.
| foto: Printscreen ČT
Premium
PRAHA -
Na padesát budov v Rohozné na Jihlavsku poničila minulý týden bouře Sabine. Z některých střech létala eternitová krytina (obsahující azbest) po okolí. Když pak začali majitelé a dobrovolníci s odklízením, lámali a házeli poškozené pláty eternitové krytiny ze střech do přistavených nekrytých náklaďáků. Šlo o to, co nejrychleji odstranit následky živelní pohromy.
Podle lékařů a odborníků na sanaci azbestu se ale jednalo také o ten nejhorší možný způsob nakládání s těmito rakovinotvornými materiály. A o porušení snad všech norem a zákonů, které manipulaci s materiály obsahujícími nebezpečná azbestová vlákna regulují.
Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí eternit a všechny další materiály s azbestem mezi „zabijáky“ – i malé množství vláken uvolněných při rozlomení nebo neodborné manipulaci může po vdechnutí způsobit několik druhů nádorových onemocnění, včetně nevyléčitelného karcinomu pohrudnice. Zákeřné jsou hlavně tím, že vlákna azbestu mohou vyvolat rakovinu s dlouhým odstupem i několika desítek let.
„Jakkoli soucítím s poškozenými vichřicí v Rohozné na Jihlavsku, došlo k neoddiskutovatelnému porušení zákonů a předpisů na odstraňování karcinogenního azbestu a možná by se taková činnost dala kvalifikovat jako obecné ohrožení,“ reagoval předseda České asociace pro odstranění azbestu (ČAPOA) Jiří Malík po zhlédnutí reportáže v České televizi.
V Rohozné, ale i všude jinde, kde lidé takto řešili následky vichřice, jde o čas. „V tu chvíli si nikdo rizika možná neuvědomil. A pravda také je, že střech, na kterých je u nás eternit, není mnoho. Převážně se jednalo o poškození klasických střešních tašek. Ale každopádně si na to musíme příště dávat víc pozor,“ reaguje místostarostka Rohozné Věra Řezníčková.
Podceňované riziko
Zákony a příslušné vyhlášky stanovují poměrně přísná pravidla pro sanaci a odstraňování azbestových materiálů. Skutečností ale je, že je u nás – až na výjimky a na rozdíl od třeba západních zemí – téměř nikdo nerespektuje. Ale ani nehlídá jejich dodržování. Sami lidé pak rizika, třeba při likvidaci vlnitého eternitu svépomocí, často podceňují nebo zlehčují.
Příkladů podobného „partyzánského“ způsobu likvidace azbestu je víc. Naposled třeba loni v Náchodě lidé upozornili na nezákonný způsob sanace eternitové střechy jednoho z místních domů. Nebo když v roce 2017 dělníci v Třebíči bourali místní střední průmyslovou školu, plnou azbestu, bez jakékoli ochrany. Situací se pak zabývala i policie.
Varovné příklady jsou i ve světě. Předloni informoval list The New York Post, že téměř deseti tisícům lidí diagnostikovali lékaři rakovinu, kterou způsobilo vdechnutí toxického prachu a kouře, včetně vláken z azbestových materiálů uvolněných do ovzduší v září 2001 po zřícení věží Světového obchodního centra.
V overalu a s respirátorem
Odstraňovat eternit, boletické panely z fasád budov, měnit azbestocementové stoupačky v bytovkách a podobně může jen firma s oprávněním na nakládání s nebezpečnými odpady a s proškolenými zaměstnanci.
Legislativa požaduje v rámci ochrany zdraví při práci s azbestem použití respirátorů a celotělových overalů, musí být vytvořeno kontrolované pásmo, za které nesmí vlákna azbestu unikat. Neprodyšně obalený materiál lze převážet pouze v kontejnerech určených pro nebezpečný azbestový odpad a výhradně na speciálně určené skládky. Každá manipulace s azbestovým materiálem musí být minimálně třicet dnů předem ohlášena na hygienické stanici.
Podle ministerstva zdravotnictví neumožňují předpisy ani v podobných mimořádných situacích výjimky, například odpuštění povinnosti nahlášení práce s azbestem nebo jemu podobných materiálů. „Vždy je nezbytné, aby osoby, které s tímto materiálem manipulují, postupovaly v souladu s právními předpisy, a to například včetně užívání osobních ochranných pracovních pomůcek,“ potvrzuje Klára Doláková z ministerstva zdravotnictví.
Podle soudně registrované znalkyně se specializací na azbest a ostatní anorganická vlákna Zoji Guschlové může hygiena v případě situací, jako byla bouře Sabine, vydat oprávněné firmě souhlasné stanovisko třeba i bezodkladně. Ale nelze se ani v časové tísni pustit do práce svépomocí, bez ochranných prostředků a splnění dalších vyžadovaných pravidel.
„Jde o zdraví. A vlastně také o život. To vše je přednější než potřeba urychleně zacelit poničenou střechu. Málokdo si uvědomuje, že takovým nezákonným počínáním se kontaminuje nemovitost a#její okolí,“ říká Guschlová.
Stát se snaží. Ale málo
Stát však lidem v podobných případech zákonný postup při sanaci příliš neusnadňuje. K dispozici například není kompletní a třeba podle regionů snadno dostupný výčet sanačních firem, které mají u nás oprávnění azbest likvidovat. Neexistuje ani evidence míst a objektů, ve kterých se azbestové materiály nacházejí. A celá azbestová agenda je rozdělena mezi několik ministerstev, každé vydává své vyhlášky a zákony. Bídná je i úroveň informačních kampaní pro veřejnost.
Česku, na jehož území se nachází odhadem stále kolem sedmi milionů tun azbestových materiálů, také chybí národní program bezpečného odstranění azbestu, který už v roce 2009 schválilo například Polsko – s přesným popisem výskytu, množství a plánem, dokdy, za kolik peněz a jakým způsobem se zátěže zbaví.
ČAPOA o nutnosti vypracovat u nás podobný program už loni jednala s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Příprava plánu, jak zbavit Česko azbestu, ale postupuje pomalu. Další ministerstvo má jasnější představu. „Česká republika obdobný materiál, ze kterého by bylo možné v řízení opatření vycházet, připravuje. Předpokládáme, že souhrnný materiál bude připraven ke konci tohoto roku,“ vyjádřila se Doláková z resortu zdravotnictví.
Odborníci a lékaři se shodují, že včera už bylo pozdě. „V České republice je ročně hlášeno skoro deset tisíc nových onkologických onemocnění. Ta způsobená azbestem sice tvoří jen malý podíl, ale je alarmující, že přibývají. Buď tedy přijmeme co nejdříve účinná opatření, nebo budou počty vážně nemocných dál přibývat. To není útok na emoce, ale na racio,“ reaguje předsedkyně Ligy proti rakovině Praha lékařka Michaela Fridrichová.
Co říká zákon o azbestu- Tento přírodní minerál se pro své protipožární a izolační vlastnosti využíval ve 20.století jako součást střešních krytin (eternit), azbestocementového potrubí, izolačních fasád (boletické panely), hasičských obleků či brzdových destiček.
- V Evropské unii je jeho použití zakázáno od roku 1995, v Česku platí striktní zákaz od roku 2005.
- Při opravách a likvidaci staveb sobsahem azbestových materiálů se chystané práce musí hlásit 30dnů předem na hygienické stanici.
- Práce smí provádět pouze podnikatel s živností vázanou na nakládání s nebezpečnými odpady.
- Pracovat je povoleno výhradně vochranných pomůckách (rouška, overal, neprodyšný stan).
- Během prací a po jejich dokončení je nutno zajistit kontrolní měření koncentrace azbestových vláken.
- Veřejnost v okolí musí být na práce s azbestem upozorněna.
|
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
