Na tlak zahraničních špionů jsme připraveni, říká k dostavbě Dukovan šéf ČEZ Daniel Beneš
Premium
Rozhovor
Praha -
Energetický obr ČEZ, který v Česku zaměstnává přes dvacet tisíc lidí, přečkal zatím bez vážnějšího šrámu epidemii koronaviru. Přesto si jeho vedení uvědomilo, že musí pro podobné případy své klíčové lidi chránit ještě více. „Je třeba mít plán, kdyby se situace zhoršovala, jak je oddělit od okolního světa,“ popisuje zkušený manažer Daniel Beneš, který v čele mocné skupiny stojí už skoro devět let.
Chránit firmu a její lidi bude muset i v souvislosti s výběrem společnosti, která ČEZ dodá nový zdroj na výrobu elektřiny v Dukovanech. Projekt za 160 miliard s garantovanou státní podporou je pro Číňany, Rusy či Američany velmi lákavý.
LN: Vláda před dvěma týdny výrazně posunula projekt dostavby jaderného bloku v Dukovanech. Přislíbila státní garance na ceny elektřiny, což dlouho odmítala. Proč se to povedlo?
Máme předjednaný text rámcové smlouvy, která má zastřešit projekt ve všech jeho etapách. Naše několik měsíců trvající debata se státem byla vždy rámovaná snahou projekt Dukovan posouvat dopředu. Že jsme měli různé pozice, je úplně přirozené. Museli jsme najít model, který je funkční pro obě strany. Stát musí plnit povinnosti vůči občanům, vnímá, že se budou postupně zavírat uhelné elektrárny. My zase vidíme výstavbu jádra jako obchodní příležitost. Má vzniknout smluvní závazek státu týkající se odběru elektřiny od roku 2036, kdy počítáme se spuštěním nového bloku.
LN: Ale je to vaše malé vítězství, ne? Přece jen jste dosáhli toho, co jste chtěli. Hlavní riziko týkající se rozhoupaných cen elektřiny přijme stát.
Myslím, že rizika projektu jsou na obou stranách vyvážená. Je to vítězství obou stran, pokud chceme tento výraz použít.
LN: Nicméně v roce 2036, kdy už má být dukovanský reaktor ve zkušebním provozu, bude elektřinu odtud prodávat stát. Zvládne to?
Je to model fungující v několika zemích Evropské unie. Který státní orgán se prodeje ujme, není důležité. Když se vše podaří, mohou mít občané levnější elektřinu než v okolních zemích.
LN: Obecně platí, že v poslední době ceny na velkoobchodních trzích spíše klesaly.
Jenže trh je natolik pokřivený, obnovitelné zdroje jdou mimo něj a mají pevné výkupní ceny. Nízká velkoobchodní cena na komoditní burze ještě neznamená, že se objeví také na faktuře pro domácnosti.
LN: Kdo všechno se do tendru na Dukovany, který má začít příští rok, podle vás přihlásí?
Máme to docela dobře zmapované, protože se všemi zájemci jsme v první polovině února vedli konzultace, abychom si zpřesnili, do čeho je kdo ochoten jít z hlediska dodavatelského modelu, technologií a tak dále. Abychom nežili v bublině a nevypsali soutěž, do níž se nikdo nepřihlásí. Mluvili jsme s Američany, Francouzi, Rusy, Korejci a Číňany, dá se tedy čekat pět nabídek.
LN: Jak náročné bude odolávat politickým a lobbistickým tlakům? Třeba ruský Rosatom tu bude mít vlivné zastánce.
Tady v ČEZ nikdo žádné zastánce nemá, my chceme dostat nejlepší nabídku. Rozdělil bych to na debatu se státem a debatu nad tlaky ve společenském prostředí. Stát chce chránit své bezpečnostní zájmy, součástí našich smluv je i to, že na ně budeme muset brát zřetel. Stát tedy může připomínkovat zadávací dokumentaci a na konci dne mu ukážeme, jak nám vychází pořadí uchazečů. Může nám říci: z bezpečnostních důvodů si nepřejeme, aby vyhrála tato firma.
Z geopolitických důvodů může stát chtít energii o chlup dražší, ale jistější. To je jeho legitimní zájem. Jsou tady i tlaky různých lidí, kteří se pohybují v sociálním prostředí. Novinářů, pseudonovinářů, lobbistů, píáristů, míchačů jedů, lidí najatých z různých zemí. To bude nelehká situace, zažil jsem ji v době tendru na dostavbu Temelína.
LN: Můžete být konkrétnější?
Po prvním tendru jsme dost vytrénovaní. Řekněme, že jsme připraveni na to, že máme za krkem zástupce tajných služeb všech těch pěti států, jejichž firmy se mohou o stavbu v Dukovanech ucházet. Riziko vnímáme a snažíme se dělat všechna možná režimová opatření, abychom se od těchto vlivů co nejvíce separovali. To znamená například jednání s firmami jen v budově ČEZ, do příslušného IT systému není vstup zvenku a tak dále.
LN: Soutěž a další přípravy Dukovan mají celou řadu úskalí. Kde vidíte největší riziko, že se to nakonec nepovede, jako se to stalo před šesti lety u tendru na dostavbu Temelína?
Temelínský tendr jsme museli zrušit, protože jsme s tehdejší vládou nedokázali udělat podobnou dohodu o státních zárukách jako s tou současnou. Kdyby se to povedlo, věřím, že bychom soutěž nezrušili. Největší riziko u podobných projektů je zpoždění. Tedy že stavíte déle, než jste plánovali. Druhým největším rizikem je růst vícenákladů.
LN: Odhadovaná cena projektu je 160 miliard korun. Kalkulujete i s tím, že se proti plánům stavba může prodražit?
Je to nejlepší odhad, který máme. Jde o takzvané overnight náklady, tedy jako kdybyste elektrárnu postavili přes noc. Vychází nám ze znalostí práce firem, které pro tendr přicházejí v úvahu. Do odhadovaných nákladů se samozřejmě promítne hodnota peněz v čase a náklady jako takové. A také to, na jak dlouho se uzavře smlouva o pevných výkupních cenách elektřiny. Jestli na 30, nebo 40 let a podobně. Když toto všechno započítáte, vyjde vám z toho odhadovaná cena elektřiny.
LN: Kdy nastane nejzazší moment, do kterého si můžete říci: nebudeme Dukovany stavět, nevyplatí se to?
Když to velmi zjednoduším: zásadním momentem je stavba. Okamžik než půjde první beton do země, což je podle plánu rok 2029. Do té doby za projekt a další věci zaplatíme první jednotky miliard korun. Později už by bylo zastavení projektu citelnější. Ano, může se stát, že se svět změní, že budou úplně jiné zdroje energie a vyplatí se Dukovany nestavět. Pak je obětujeme. Pro takový případ musíme umět smlouvu „vypnout“, a ušetřit tak 85 procent nákladů.
LN: Kdo bude mít ve „vypnutí“ konečné slovo? ČEZ, nebo jeho většinový vlastník, tedy stát?
Rozhodnutí bude muset udělat představenstvo ČEZ. Když nedojde ke shodě se státem, můžeme aktivovat záložní plán, že speciální společnost pro výstavbu, tedy Dukovany II, převedeme za do té doby utracené, auditorem zkontrolované náklady na stát.
Jaderná elektrárna Dukovany.
LN: Máte scénář pro případ, že projekt dostavby jádra padne?
Máme strategii, která vyvažuje směry v energetice. Nevěnujeme se jenom jádru, velká část našeho hospodářského výsledku je postavena na distribuci. Určitě to není tak, že ČEZ stojí a padá s jaderným zdrojem, i když je to největší projekt, kterému se věnujeme.
LN: Když se na to ale podíváme z pohledu české energetiky, jak postupovat jinak než s jádrem? S plynovými elektrárnami?
Když jsem vedl několik debat v rámci uhelné komise se zelenými aktivisty, říkali mi, že jejich cíl není energetika založená na plynových elektrárnách. Vypadají jako přechod k něčemu zelenějšímu, ale nejde o bezemisní zdroj. Na druhou stranu, v portfoliovém přístupu musíte mít od všeho trochu, i my máme výrobu elektřiny z plynu. Do budoucna se o něj bude hodně opírat teplárenství.
LN: Jak zajistit energetickou soběstačnost Česka, když nebudeme mít nový jaderný zdroj?
Když bude nejhůř a obnovitelné zdroje nepůjdou tak rychle a nezajistí elektřinu v základním zatížení za všech okolností, budeme samozřejmě směřovat k plynu. Kdybych byl podnikatelem v plynové energetice, dělal bych všechno pro to, aby tento jaderný projekt vůbec nebyl.
LN: Může vám v projektu pomoci chystaná nová podoba stavebního zákona?
Určitě ano, tuto změnu podporujeme. Současná podoba zákona je velmi složitá, zrychlení celého procesu nám pomůže, můžeme omezit zpoždění v rámci přípravy. Když jsme u Dukovan: rok jsme řešili to, zda je místně příslušným úřadem pro vydání dokumentu k posouzení vlivu na životní prostředí ministerstvo pro místní rozvoj, stavební úřad v Hrotovicích, nebo kraj Vysočina. Rok trvalo, než si mezi sebou rozhodly, který to je. Nová podoba zákona nám zjednoduší práci i na jiných projektech, které děláme.
LN: Zaznamenali jste výborné výsledky za první tři měsíce roku. ČEZ vydělal přes 14 miliard, což bylo o 43 procent lepší než loni. Čím to?
Hlavním důvodem je, že proti loňskému roku vzrostla cena elektřiny na trzích a dařilo se našemu týmu, který na nich obchoduje. Analytici očekávali, že covidová krize bude mít dopad na naše hospodaření, ale na to bylo v prvním čtvrtletí ještě brzy. Ovšem z hlediska celoročních výsledků epidemie dopad mít bude, projeví se ale až v dalších kvartálech.
LN: Jak konkrétně?
Odhadujeme, že celoroční výpadek bude tři až čtyři miliardy korun z provozního zisku. Není to ale nic dramatického. Částka odpovídá zhruba pěti procentům našeho celkového provozního zisku. Polovinu z propadu bude tvořit nižší výroba energie, druhou pak výpadek v distribuci a prodeji. Je to dáno nižší spotřebou, hodně podniků nejede, jejich spotřeba klesla o šest až osm procent.
LN: Není odhad ztrát optimistický? Řada podniků se z krize jen tak nevzpamatuje a jejich výroba – spojená s odběrem elektřiny od vás – bude stále zavřená.
Dít se to může, ale tento odhad je nejlepší, jaký dokážeme udělat.
LN: Jednaly s vámi velké firmy o možnosti odkladu záloh?
Stovky našich zákazníků, především z oblasti průmyslové výroby, nás s tímto požadavkem oslovily. Všem jsme vyhověli.
LN: Snížit zálohy na nulu jste umožnili také českým domácnostem. Jaký byl o tuto nabídku zájem?
Ano, i jim jsme toto umožnili. Do konce dubna o tuto možnost požádalo 3400 zákazníků. I v tomto případě je třeba zdůraznit, že z hlediska ČEZ to není nic velkého, hlavním zdrojem našich příjmů je velkoobchod s elektřinou.
LN: V době karantény se měnily zvyklosti Čechů, řada z nich například pracovala z domova. Jak se to projevilo u spotřeby?
Jsme sice největší dodavatel energií, ale ne jediný, nevidíme čísla za celou soustavu. V naší distribuci bylo znát, že spotřeba u podniků klesla, naopak se lehce zvýšila u domácností, ale nejednalo se o nic významného. Mluvím o prvním čtvrtletí, pandemie začala v březnu. V dubnu byl již propad významnější, o 11 procent.
LN: Jak epidemie změnila fungování ČEZ?
Naše strategie je postavena na mnoho let dopředu, nemůže se ze dne na den změnit. Utvrdili jsme se ale v tom, že musíme být připraveni na nepředvídatelné, složité stavy. Jako součást kritické infrastruktury státu musíme fungovat za všech okolností. Samozřejmě jsme připraveni byli, ale plán kontinuity činnosti jsme podrobili reálnému testování a zjistili jsme, co musíme zpevnit a na co se musíme zaměřit. Zkouška bojem proběhla a má své přínosy do budoucna. Základ toho, co jsme z pandemické situace zjistili, je práce s personálem.
LN: Co to přesně znamená?
Musíte lidem dobře vysvětlit situaci: aby nebyli přehnaně vyplašení a zároveň aby nebyli klidní víc, než by měli být. Aby přemýšleli nad tím, že situace je jiná, aby změnili způsob práce. V ČEZ navíc funguje zásadní věc: profesní čest. Energetiky není v těžké chvíli nutné popohánět, aby přiložili ruku k dílu a snažili se ze všech sil. To je v DNA lidí z oboru silně zakořeněná vlastnost.
LN: Mluvil jste v souvislosti s epidemií o „zpevnění“. Co jste tím myslel?
Abychom v klíčových provozech, jako jsou elektrárny, měli nastavená robustní pravidla proti těmto vlivům. Třeba že do firmy někdo přinese nákazu, což by způsobilo omezení lidské síly. Zatím je to dobré. Každý den dostávám reporty zevnitř firmy, za celou dobu pandemie jsme měli v celé skupině ČEZ pět lidí pozitivně testovaných na koronavirus. Firma dokázala velmi rychle přejít na práci z domova. IT systém se nezhroutil ani poté, co se šest tisíc lidí v jednu chvíli vzdáleně přihlásilo do sítě. Celkem pracovalo z domova osm tisíc zaměstnanců, což je zhruba 40 procent našich lidí v Česku.
LN: Vám ale v takových případech nevypadnou jen nemocní, ale i lidé, kteří se musejí starat doma o děti a podobně. Musíte mít do budoucna více lidských záloh?
To každopádně. U takto velké firmy, která má zásadní úkoly při fungování kritické infrastruktury státu, musíte všechny zaměstnance klasifikovat podle důležitosti pro firmu. Pro případ, že vám vypadnou. Pro klíčové lidi je třeba mít speciálně nastavený režim „zálohování“, aby se například nepotkávali v rámci směn. Je třeba mít plán, kdyby se situace zhoršovala, jak je oddělit od okolního světa.
LN: Co vám epidemie přinesla dobrého?
Změnila chování v pracovním procesu, obecně zefektivnila práci. Sám jsem měl v jednu chvíli 90 procent schůzek online. Jsou efektivnější, kratší, lidé se nevykecávají, nikam se nepřesouvají. Samozřejmě, je třeba mít kvalitní datový tok, aby se připojení nezasekávalo, jinak si nic neřeknete. Mám pocit, že se takové fungování osvědčilo a nikdo ve firmě nebude mít potřebu se úplně vracet do původního režimu.
LN: Přednedávnem vláda rozhodla, že chce přiškrtit podporu sluneční energie. To se dotkne i vás?
Jednou věcí je snížení podpory těchto zdrojů, které vláda ve zrychleném řízení přijala. To rozhodnutí bylo tak rychlé a nečekané, že ho teprve analyzujeme. Druhou věcí je nový energetický zákon. Systém podpory obnovitelných zdrojů je třeba aktualizovat a jít směrem k aukcím, aby se to celé zlevnilo a nastavila konkurenceschopnost.
LN: Neznamená to, že budete od solárů obracet investice jinam?Každý projekt počítáme zvlášť. Lidé nechtějí, aby byla za každou vesnicí větrná elektrárna, stejně tak fotovoltaické panely by neměly být na zemědělské půdě. Mohou být třeba na výsypkách dolů, na brownfieldech.
Solární panely
LN: Máte podrobný plán na vypínání uhelných elektráren během následujících dvaceti let. Neexistuje pro tento zdroj ještě šance na renesanci? Pořád má řadu zastánců.
Moje kariéra v energetice začala v uhlí, vím o něm skoro všechno. Ale představa, že by současné uhelné elektrárny pokračovaly za rok 2050, je naivní, dinosauří názor. Jde přitom o dobrou surovinu. Jediný problém, který se řeší, je, že při jeho současném spalování vznikají skleníkové plyny. Já osobně věřím, že uhlí může mít do budoucna ještě využití pro úplně jiný účel.
LN: Takže uhelné limity už se podle vás nebudou hýbat?
Dnes už to vůbec není o limitech, jde o to, jaký bude plán postupného odstavování těchto elektráren, které budou navíc pod tlakem ekologických parametrů. V teplárenství se bude uhlí kvůli vysokým cenám emisních povolenek vyplácet čím dál méně a bude přirozený tlak na přezbrojování na jiné technologie. Proces nebude ze dne na den. Bude trvat déle, než si myslí ekologové, ale kratší dobu, než si myslí provozovatelé uhelných elektráren. Utlumování musí mít také ekologickou i sociální logiku.
LN: Letos v červnu bude končit celá elektrárna Prunéřov I. Co bude s jejími zaměstnanci?
Máme v okolí další své zdroje, hned vedle je Prunéřov II. Expertů na provozování elektráren není moc, většinu nebudeme pouštět na trh práce.
LN: Chcete prodat svůj podnik v Rumunsku. Jak to vypadá?
Byla tam podobně kritická situace jako v Česku a celý proces to na několik měsíců pozdrželo. Ve stavu nouze, který v Rumunsku platí, podobné obchody uskutečnit nelze. Do konce roku bychom měli tento prodej stihnout. A samozřejmě chceme co nejvíc, to je logické.
LN: Co se týče prodeje vašich aktiv Bulharsku, jste domluveni se společností Eurohold na částce 8,6 miliardy korun, ale věc zastavil tamní antimonopolní úřad a nyní je u soudu. Je tam nějaký posun?Stále čekáme na rozhodnutí soudu, u kterého jsme rozhodnutí úřadu napadli.
LN: Jaké další prodeje a projekty ČEZ chystá?
Ještě připravujeme prodej našich polských aktiv, který by se měl spustit v druhé polovině roku. Zamýšlíme se i nad tím, zda se pustit do aukce kmitočtů, z níž by mohl vzejít čtvrtý mobilní operátor. Ještě jsme se nerozhodli, zkoumáme podmínky soutěže, zaslali jsme i připomínky Českému telekomunikačnímu úřadu a uvidíme, jak se s tím vypořádá.
LN: Co hraje roli v tom, aby ČEZ usiloval o to, stát se čtvrtým operátorem?
Musíme vědět, že může uspět i někdo nově příchozí. Není jednoduché, když proti sobě v aukci stojí stávající účastníci trhu proti nováčkům. Rozhodneme se podle finálních podmínek.
LN: Hodně připomínek se týkalo společnosti Nordic Telecom, která už dříve nějaké frekvence nakoupila, a mohla by tak být proti ostatním ve výhodě.
Nechci mluvit o nikom konkrétním, to mi ani nepřísluší. Rozhodnutí bude podléhat důkladné expertize. Z naší strany nesmí jít o žádný neseriózní pokus, potřebujeme pro případné rozběhnutí projektu řádově několik stovek lidí.
LN: Uskuteční se letos za současné situace valná hromada?
Někdy mezi 20. a 25. květnem bychom ji rádi svolali. Náš plán je uskutečnit ji v klasické podobě, dost se tomu věnujeme. Mohla by se uskutečnit v červnu.
LN: Věříte, že se letos bude vyplácet dividenda, kterou představenstvo ČEZ navrhlo na 34 korun za akcii?
To je otázka pro akcionáře, kteří o tom na valné hromadě rozhodnou. O dividendě se s nimi bavit nemohu, ale můj odhad je, že většina bude hlasovat pro, ale mohu se plést. (Loni akcionáři schválili výplatu dividendy ve výši 24 korun za akcii, celkem si akcionáři rozdělili ze zisku firmy 12,9 miliardy korun – pozn. red.)
LN: Jste členem ekonomického poradního orgánu NERV. Jak zatím hodnotíte svoji účast?
V současné době se věnujeme zejména ekonomickým opatřením v souvislosti s covidovou krizí. Část členů je z akademické sféry, část z velkých korporací. Máme rozdělenou agendu do čtyř pracovních skupin. Jsem gestorem té největší, která má na starosti ekonomická opatření, hospodářskou strategii a investice. Moje pozitivní zjištění bylo, že přestože tam je hodně silných osobností, dokážeme se celkem konstruktivně domlouvat.
LN: Co je zatím váš největší přínos pro tuto skupinu?
Jsme teprve v začátcích, naše setkání probíhají online. Ale myslím, že skupinu, kterou mám na starosti, dokážu dobře koordinovat, nikdo si zatím nestěžoval. Obecně se snažíme ukazovat vládě, jaká je situace, navrhovat svá řešení a uvidíme, co z toho vyvstane. Zároveň musíme vycházet z epidemiologických modelů, je to tedy dost komplexní debata.
LN: V rámci skupiny NERV je i několik zástupců bank, kteří vlastně reprezentují zahraniční firmy. Je to znát?
Samozřejmě se můžete dívat na každého, jakou má motivaci a zájmy. Ale do této skupiny se vybírali lidé, kteří chtěli vládě pomoci a zároveň měli nějakou expertizu. Vyšel z toho seznam lidí, kteří jsou tam primárně sami za sebe.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
