SÚRAO na začátku června uvedlo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu. Podle informací ČTK vychází z hodnocení zatím nejvhodněji lokalita Janoch u Temelína.
Kam s ním? Finové budou mít jako první hlubinné úložiště jaderného odpadu |
„Postoj Rady SÚRAO nás nepřekvapuje, obce z lokalit pro hlubinné úložiště v tomto poradním orgánu koneckonců nemají žádné zastoupení i když se o něj dříve ucházely. Rozhodnutí je na straně ministerstva průmyslu, jehož zástupci slibovali, že se na doporučení výběru lokalit kriticky podívají. My je žádáme o zadání nezávislé expertní oponentury celého dosavadního procesu výběru,“ sdělila ve čtvrtek platforma.
Dosud se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách, počet možných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.
Z ankety, kterou ČTK udělala na začátku června po zveřejnění doporučení poradního týmu expertů, vyplývá, že většina obcí, kterých se stále možnost vzniku úložiště v jejich okolí týká, jeho možný vznik i nadále kritizuje a hodlá proti němu dál bojovat. Obce z lokalit, které panel do užšího seznamu nezahrnul, rozhodnutí opatrně vítají.
Starostové mají obavy o spodní vodu
„Obáváme se o kvalitu spodní vody. To je stanovisko zastupitelů obce. K těm sedmi lokalitám (z nichž se vybíralo) nás s Dukovany přiřadili na poslední chvíli. Nevím, jestli šli cestou snazšího odporu, že už tu elektrárnu máme, nebo je ta lokalita natolik vhodná pro vybudování úložiště,“ řekl ve čtvrtek ČTK starosta Temelína Josef Váca (Nezávislí občané).
O vodu mají strach také starostové šesti obcí z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov. „Stále čekáme, až to bude oficiální, abychom se mohli nějak bránit,“ uvedl ve čtvrtek starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. „Nesouhlasíme s tím a budeme pokračovat v boji proti úložišti,“ reagoval na čtvrteční rozhodnutí starosta Budišova na Třebíčsku z lokality Horka Petr Piňos.
Obce jaderné úložiště nechtějí, přestože jim může přinést peníze |
„Poradní panel stanovoval (ředitel SÚRAO Jan) Prachař, ze sedmi členů jich šest jmenoval on. Takže to, že rada potvrdí stanovisko jím vybraných lidí, považuji, že bylo úplně zjevné. Někdo si hraje na jakousi transparentnost, ale my vnímáme, že to tak není. Prostě někdo rozhoduje v Praze, ať je to (ministr průmyslu a obchodu Karel) Havlíček (za ANO) nebo Prachař a rada, která tam je. To jsou všechno pro nás opravdu jenom zástěrky,“ doplnil ve čtvrtek Petr Klásek, starosta obce Chanovice v lokalitě Březový potok.
Rada SÚRAO je poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), členy jmenuje ministr. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
