Na základě posouzení komise pak Brabcův resort společně s ministerstvem zahraničí předloží návrh dalšího postupu, ve hře je i žaloba proti Polsku k Soudnímu dvoru EU.
Důl v blízkosti českých hranic by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Obyvatelé obcí z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana zásadnější vliv dolu na české území odmítá.
  |
Podle předkládací zprávy se české zainteresované subjekty snažily na ministerské, regionální i lokální úrovni dosáhnout toho, aby Polsko dbalo na řádnou spolupráci a dodrželo povinnosti plynoucí z unijního práva. „Nicméně Polsko v dané věci s ČR v zásadě nekomunikuje a neposkytuje informace a dokumenty, o které ČR žádala, což nejen přispívá k silným obavám na české straně, ale také zvyšuje tlak na hledání a nalezení řešení. Zároveň Polsko nerespektuje procesní postupy, které jsou stanoveny unijním právem,“ uvedli předkladatelé.
Europoslanci vyzvali k ráznějšímu postupu v kauze dolu Turów. Těžbou prý porušuje evropské právo |
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě letos v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení přes nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
