Bude to podle něj možné, ale později, pokud si země má zachovat energetickou soběstačnost, nezničit v dalších letech průmysl a pracovat s reálnými čísly v čisté mobilitě. EK by podle něj měla cíle nejprve probrat s členskými státy a teprve poté stanovovat závěry, uvedl Havlíček.
Emisní závazek EU do roku 2030 by se měl výrazně zvýšit, navrhla von der Leynová |
Von der Leyenová připustila, že se jedná o ambiciózní cíl, je podle ní ale dosažitelný a bude prospěšný. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem. Členské státy EU se loni na konci roku dohodly, že do roku 2050 by mělo být dosaženo uhlíkové neutrality. Každá země by tak měla zneutralizovat tolik emisí, kolik jich vyprodukuje.
„Rozumíme ekologickým ambicím EU, podstatné je, jak to dopadne na jednotlivé země. Každá má jinou průmyslovou, energetickou a dopravní infrastrukturu. Vize nesmí být pouze ideologie a přání, ale musí být podložena konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích, která musí mít reálný základ i s ohledem na aktuální situaci, kdy celá Evropa řeší dopady pandemie,“ uvedl Havlíček. Normální je podle něj plán s členskými státy na odborné úrovni nejprve prodiskutovat a poté udělat závěr a cíl. „Evropská komise to dělá přesně opačně,“ dodal. Už v květnu uvedl, že ČR by měla zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990.
Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč), který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Von der Leyenová ve středu řekla, že více než třetina z těchto peněz bude použita na ekologické projekty.
ČR by měla z fondu získat zhruba 180 miliard korun. Materiály k čerpání peněz připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho náměstkyně ze sekce hospodářské politiky a podnikání Silvana Jirotková už na začátku září uvedla, že se počítá s tím, že více než třetina projektů bude muset být tzv. „zelená“. Vláda by měla 12. října projednat dokument k restartu hospodářství, jehož součástí bude národní plán obnovy k čerpání financí z evropského fondu. Ten bude 15. října zaslán Evropské komisi.
Emise skleníkových plynů z dopravy v ČR setrvale rostou, od roku 2000 o 53,8 procenta. Naopak výrazně klesají emise z energetického průmyslu. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2018. V období 1990 až 2017 celkově poklesly emise skleníkových plynů o 35,1 procenta, mezi lety 2016 a 2017 pak 0,9 procenta.
Klimatická koalice: Cíl je nízký, ale přijatelný
Klimatická koalice považuje cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 za nízký, ale přijatelný. Ideální by podle ní bylo navýšení na 65 procent. Platforma to sdělila ve středeční tiskové zprávě.
Von der Leyenová podle ekologů podpořila méně ambiciózní plán, než minulý týden navrhoval výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který podpořil snížení emisí o 60 procent. V říjnu by o věci měla rozhodovat Evropská rada. Klimatická koalice míní, že 55procentní cíl je tím nejnižším možným, který umožňuje dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
„Očekáváme, že česká vláda se bude snažit klimatické ambice Evropské unie blokovat. Takový postoj považujeme za velmi nebezpečný a nezodpovědný nejen vůči životnímu prostředí, ale také vůči budoucím ekonomickým perspektivám obyvatel Česka i obyvatel celé Evropské unie, která je odhodlána oživování ekonomiky poškozené pandemií spojit právě s vyššími klimatickými ambicemi a rychlým přechodem na klimatickou neutralitu. Naše stanovisko je výzvou pro českou vládu, aby svým odmítavým postojem k rychlejšímu snižování emisí přestala stát v cestě snahám o udržitelnou budoucnost a evropskou prosperitu,“ uvedla Michaela Pixová z koalice.
Podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha je cíl 55 procent krok správným směrem. „Každopádně zvýšený cíl - ať už 55, nebo 65 procent - znamená, že se budeme muset rozloučit se spalováním uhlí o dost dříve, než nyní stát plánuje. Zároveň budeme muset daleko rychleji rozhýbat rozvoj obnovitelných zdrojů. Máme v tomto vlastně obrovskou výhodu proti většině jiných států EU. Útlum uhlí přináší velké snížení emisí a potenciál obnovitelných zdrojů je téměř nevyužit. Například volné střechy rodinných domů, škol, radnic či nemocnic nebo vhodné pozemky na větrných místech se tak stávají významnou příležitostí pro domácnosti, obce, zemědělce i firmy,“ napsal.
Podle Jana Freidingera z Greenpeace ČR von der Leyenová i komise ví, že cíl 55 procent nestačí, aby se svět vyhnul nejděsivějším dopadům změn klimatu. „Navíc komise počítá s tím, že nedojde k tak velkému snížení emisí v těch nejvíce špinavých odvětvích, jako je energetika a doprava, kde budou kompenzovány tzv. ofsety - tedy ukládání uhlíku ve stromech či půdě,“ uvedl.
Ambiciózní plán, míní sněmovní výbor
Za ambiciózní záměr považují cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 někteří poslanci ze sněmovního výboru pro životní prostředí. Podle jeho předsedkyně Dany Balcarové (Piráti) změna klimatu postupuje rychle a její dopady už jsou razantní, cíl proto vítá. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) to ale pokládá za šílenství.
„Je to ambiciózní úvaha. ČR od roku 1990, což je referenční rok pro stanovení tohoto cíle, snížila emise CO2 skoro o 37 procent (dominantně útlumem těžkého průmyslu). Bohužel tuto hodnotu Česko v posledních deseti letech spíše udržuje, než aby ve snižování pokračovalo. Navržený cíl předsedkyní EK by znamenal pro ČR každý rok snížit produkci CO2 o cca dvě procenta. Pokud by se podařilo urychlit odstavení uhelných elektráren, není tento cíl úplné sci-fi,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Jako členka výboru pro životní prostředí si umím představit, že vláda podnikne kroky k další akceleraci při plnění cílů snižování emisí CO2 a nebude přešlapovat na místě jako doposud, respektive nebude hledat výmluvy jako doposud. A to ať bude konečný cíl v roce 2030 nakonec stanoven jakýkoliv,“ dodala.
Podle předsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky je cíl ambiciózní, ale velmi logický. „Je jasné, že Evropa směřuje k zásadní proměně, kterou pocítí energetika, průmysl i domácnosti. Pro naši zemi zde vidím příležitost, jak modernizovat, podpořit nové technologie a zlepšit kvalitu života i životního prostředí,“ sdělil.
