Těžba ropy v Rusku loni poprvé od roku 2008 klesla, stojí zatím i dopady pandemie |
Benzin i nafta postupně zdražují, ale jsou pořád nejlevnější od léta roku 2016. Od letošního jara prakticky po zbytek roku ovlivňoval ceny na stojanech čerpacích stanic covid. Přesněji: cena ropy ovlivňovaná pandemií. Zpočátku výrazným ekonomickým propadem po světě a panikou na trzích, posléze určitým uklidněním a nakonec v závěru letoška jistým optimismem a mírným hospodářským oživením poté, co farmaceutické firmy finišovaly s vývojem vakcín.
Už jen pouhá naděje, že nákaza brzy ustoupí, vedla k většímu zájmu o ropu na burzách, a tedy i růstu její ceny.
Ta vyšplhala už nad 50 dolarů za barel, což je nejvíc od doby krátce před pandemií. U pump to vedlo k postupnému zdražení k hodnotám kolem 28 koruna za litr benzinu, nafta je zhruba o šedesátník v průměru levnější. Mírné zdražování by mělo pokračovat i začátkem roku 2021.
S vakcínou přijde zdražení
„Cenu tlačí vzhůru informace o snížení zásob ropy ve světě a také optimismus ohledně budoucí spotřeby energetických surovin. Růst cen je tlumen posilováním české koruny vůči americkému dolaru,“ popisuje situaci ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Připomíná, že podle údajů Mezinárodní energetické agentury je poptávka po ropě stále o šest procent nižší oproti roku 2019, i když se Asie už postupně dostává na předkrizové úrovně. Zejména Čína už opět dováží rekordní objem ropy. Spotřeba v Indii také meziročně roste na nová maxima. Brzdou většího nárůstu ceny je zatím ale covidová situace v USA a v Evropě.
„Obchodníci s ropou předpokládají, že se díky vakcínám proti koronaviru podaří obnovit globální hospodářství, což bude doprovázeno zvýšenou poptávkou po ropě. Důsledkem bude pokračující růst ceny černého zlata,“ líčí blízkou budoucnost šéfekonom společnosti BH Securitues Štěpán Křeček.
Při výbuchu námořní miny byl u pobřeží Saúdské Arábie poškozen ropný tanker |
Minimálně v prvních týdnech až málo měsících se neočekává, že by cena benzinu vyšplhala nad 29 korun. Co bude dál, si nikdo netroufá odhadnout. Všechno záleží na tom, jak úspěšně se podaří zvládnout očkování co největší části populace a zda svět nezasáhne ještě další silná vlna pandemie.
Jen pro srovnání – nynější ceny stále patří v historii k těm příznivějším. Počátkem roku jsme platili v průměru za Česko podle kartové společnosti CCS přes 32 korun za benzin a téměř 32 korun za naftu. A vůbec nejdražší byl rok 2014 s cenami kolem 36 až 37 korun v průměru, leckde ceny atakovaly čtyřicítku.
O korunu z litru méně
V roce 2021 částečně pomůže i korunové snížení spotřební daně z nafty, jež má pomoci především nákladním dopravcům. Stát si bude brát z jednoho litru místo nynějších 10,95 koruny jen 9,95. Plus k tomu ještě kolem šesti korun DPH, jehož sazba se však nemění. Ministerstvo průmyslu, ekonomové i samotní pumpaři tvrdí, že o korunu levnější nákup se postupně promítne i do nižší ceny dieselu pro řidiče. Česko je hustotou benzinek na špici Evropy a „přepumpovaný“ trh a silná konkurence donutí prodejce, aby využili každé příležitosti nabídnout nižší cenu než sousední benzinka.
A ještě jedna změna čeká v novém roce na řidiče. Prodejci na základě směrnice EU začnou v průběhu roku prezentovat srovnání cen benzinu a nafty s cenami alternativních paliv. U nás s cenou LPG, stlačeného zemního plynu CNG a dobíjené elektřiny do elektromobilů. A to způsobem srovnatelným pro všechna paliva, tedy částkou, na kterou vyjde ujetí vzdálenosti 100 kilometrů nějakým referenčním typem vozu. V Česku to má být Škoda Octavia.
Brusel si od toho slibuje, že když řidiči uvidí výhodnější ceny alternativních paliv, bude je to motivovat k nákupu nových aut na plyn či elektřinu. Odborníci, a nejen z petrolejářského oboru, to označují za naprosto zbytečnou byrokracii. O koupi vozu na CNG nebo elektřinu nerozhodují jen náklady na ujetí určitého počtu kilometrů, ale – a to možná ještě spíš – kupní cena takových vozů.
