Velké množství negativních zvěstí týkajících se zemí střední a východní Evropy přinesly minulé týdny. Tato oblast byla označována za ohnisko problémů eurozóny. Analytici Erste na základě přezkoumání souborů dat, použité metodiky a způsobu logického uvažování ale prohlašují, že údaje v konsolidované zprávě Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) byly chybně interpretovány, což nafouklo scénář zadluženosti zemí střední a východní Evropy do nepřiměřené velikosti.
"Na základě současných zpráv by mohl vzniknout dojem, že země střední a východní Evropy jsou vysoce zadluženým regionem. Pravý opak je pravdou: státy s nejvyšší úrovní zadluženosti ve střední a východní Evropě se pouze přibližují průměru eurozóny," shrnul vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group Rainer Singer.
Alarmující například byla zpráva, že východní Evropa si v zahraničí půjčila 1,7 bilionu USD a v roce 2009 musí splatit částku ve výši 400 miliard USD, popřípadě prodloužit její splatnost. "Tento číselný údaj (1,7 bilionu USD) zahrnuje jak peníze vypůjčené v zahraničí, tak i úvěry poskytované a v rozhodující míře financované lokálními pobočkami zahraničních bank na místních trzích," zdůraznil vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group Juraj Kotian.
Například Německo si v zahraničí půjčilo 2,3 bilionu USD, Nizozemsko 1,9 bilionu USD a Británie 4,5 bilionu USD.
Závazky české ekonomiky vůči bankám uvedeným ve zprávě BIS dosáhly 55 miliard USD a současně jim Česko poskytlo 26 miliard USD. Skutečný vypůjčený obnos české ekonomiky tak činí 29 miliard USD, což představuje jen sedminu z celkových zahraničních pohledávek ve výši 191 miliard USD, obsažených ve zprávě BIS.
Analytici Erste Group upozorňují, že měřítkem při analýze zdrojů refinancování by měl být čistý zahraniční dluh, tedy objem zahraničních závazků mínus objem zahraničních pohledávek, než hrubý zahraniční dluh.
Čistý zahraniční dluh třeba Maďarska je v mezinárodním kontextu dokonce nižší než v šesti zemích eurozóny.
