Unijní státy se loni v prosinci rozhodly do hospodářství "napumpovat" nejméně 200 miliard eur (přes pět bilionů korun). Kromě toho však další stovky miliard eur poskytly na sanace bankovního sektoru.
Z některých stran, třeba ze Spojených států, zaznívají výzvy, aby unie přistoupila k další vlně pomoci. Jako nedostatečný prosincový záchranný balíček EU před několika dny ohodnotil i nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Paul Krugman.
"Nejenom my, ale i velká část Evropy se na to dívá poměrně nedůvěřivě," řekl Topolánek k snahám o přijetí nových balíčků pomoci. Diskutovat se o tom podle něj bude i na setkání nejvyspělejších ekonomik světa G20 počátkem dubna v Londýně. "My to pokládáme za velmi zhoubné a za velmi komplikované," podotkl český premiér, který bude dnešnímu setkání unijních lídrů šéfovat.
"Američani roztočili obrovské kolo permanentních akcí a permanentních stimulů," řekl český premiér. Američané chtějí nyní do své ekonomiky nalít dalších takřka 800 miliard dolarů.
"Je vidět, že americké školství, speciálně základní a možná i střední, nemá pojetí historie a dějin vlastní země zpracované velmi dobře, protože kdyby si trochu něco přečetli o vlastních dějinách a 30. letech minulého století, tak by viděli, že toto k cíli nevede," rýpnul si do Američanů Topolánek.
Většina unijních politiků v současnosti tvrdí, že více peněz daňových poplatníků na pomoc skomírajícímu hospodářství již dávat nechce, přestože je k tomu právě třeba USA vyzývají.