Únorový zahraniční obchod sice vykázal vyšší než trhem očekávaný přebytek, podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka to však asi byla jediná příznivá zpráva. "Zahraniční obchod trpí globální ekonomickou recesí. Obrat zahraničního obchodu klesá již od poloviny loňského roku," konstatoval.
Firmy byly rády za každou zakázku a těch přicházelo stále čím dál méně," komentoval data prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Situace tuzemských podniků prý není ani v dubnu příliš růžová a kopíruje únorová čísla. Namísto dlouho očekávaného zastavení poklesu a oživení výroby je současný stav v mnoho výrobních podnicích stejný jako v únoru, podotkl.
Tento vývoj by se nicméně díky šrotovnému mohl obrátit. "Únorová data by mohla být poslední výrazně negativní informací. Od března se v průmyslové produkci a vývozu projeví zavedení šrotovného v Německu, Francii, na Slovensku a dalších evropských zemích. Vývoz dopravních prostředků a strojů se přitom podílí na celkovém vývozu 55 procenty," říká analytik společnosti Patria David Marek.
Obchod táhne dolů automobilový průmysl
Únorové saldo je nicméně kladné nepřetržitě od roku 2004. Se státy Evropské unie byla bilance aktivní 38 miliard korun, s nečlenskými státy EU byl zahraniční obchod ve schodku 29 miliard korun.
Bilance se zhoršila především v obchodě se stroji a dopravními prostředky, kde přebytek klesl o skoro šest miliard korun, a v obchodě s průmyslovým spotřebním zbožím o 2,6 miliardy korun. O skoro půl miliardy klesl i obchod s nápoji a tabákem, surovinami a živými zvířaty.
V čele propadů stál již tradičně prodej dopravních prostředků, jejichž vývoz klesl více jak o čtvrtinu (přes 30 miliard korun), dovoz dokonce skoro o 30 procent. Nejvíce se snížil vývoz a dovoz silničních vozidel (o 11 miliard Kč, respektive o osm miliardy Kč), elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (o 5,6 miliardy a 4,8 miliardy korun) a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (o čtyři a tři miliardy korun).
