Cílem změn ve finančním dohledu je zabránit opakování loňské finanční krize. "Jednání byla velmi tvrdá. Celá ta jednání, která tvořila tu přípravnou fázi, se rodila v silné debatě, místy i v kontroverzi," řekl novinářům před začátkem druhého a zároveň posledního dne jednání český premiér Jan Fischer.
Finanční instituce by se měly do budoucna vyvarovat obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivními finančními injekcemi jako v posledním roce.
"Evropská rada vítá záměr komise předložit nejpozději začátkem podzimu 2009 legislativní návrhy na zavedení nového rámce pro evropský dohled, které budou plně zohledňovat závěry Rady ze dne 9. června 2009. Tyto návrhy bude třeba rychle přijmout, aby byl nový rámec plně zaveden v průběhu roku 2010. Evropská rada vyhodnotí dosažený pokrok na svém zasedání v říjnu roku 2009 a v případě potřeby poskytne další pokyny," uvádí závěrečný dokument.
Základem návrhu EK je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a sledování finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council) a měli by ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich úloha bude především monitorovací - měli by unii varovat před případnými riziky na celém finančním trhu (takzvaný makrodohled).
Britové nakonec ustoupili od svých námitek proti tomu, aby šéfem ESRC byl šéf Evropské centrální banky. EU se shodla na tom, že šéfa ESRC bude vybírat Generální rada Evropské centrální banky, a je tak poměrně pravděpodobné, že by to mohl být právě šéf ECB.
Druhým novým orgánem má být takzvaná ESFS (European System of Financial Supervisors). Úkolem této instituce bude zlepšit dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci. ESFS bude navíc koordinovat práci tří dalších institucí, které nově vzniknou z již existujících unijních výborů. Jedna instituce přitom bude mít na starost banky, druhá pojišťovny a třetí penzijní fondy.
Britům se nelíbilo, že rozhodnutí ESFS by za určitých okolností mohla být právně závazná. Podle diplomatických zdrojů tato podmínka v textu nakonec zůstala, ale politici schválili, že taková rozhodnutí nesmí mít dopad na rozpočty států. Regulátor tak nebude moc například mluvit do rozhodnutí o navýšení kapitálu v jednotlivých finančních institucích.
