Lidovky.cz

Krize je prý s tou v 30. letech neporovnatelná. Proč ji politici zveličují?

Ekonomika

  13:51
NEW YORK - Současná hospodářská recese se svou hloubkou vůbec nedá srovnávat s Velkou hospodářskou krizí počátku 30. let ani s následující krizí let 1937 a 1938. Ti, kdo takové srovnání neustále omílají, tak vesměs činí z politických nebo ideologických důvodů. Napsal to pro dnešní vydání listu The Wall Stret Journal americký ekonom Allan Meltzer.

Krize foto: AFP

Ekonomové, politici a novináři den po dni opakují jako mantru tvrzení, že současná recese je nejhorší od Velké hospodářské krize. To je ovšem vysoce zavádějící, protože každý, kdo ono období aspoň trochu zná, ví, že je to nesmysl, píše profesor ekonomie z Carnegie-Mellonovy univerzity.

Dnešní recesi ve Spojených státech sice ještě není konec, musela by se však nepředstavitelně zhoršit, pokud by měla trvat 42 měsíců jako tehdejší krize, nebo kdyby měla míra nezaměstnanosti dosáhnout 25 procent.

Současná recese, která podle mnoha expertů skončí letos v létě, je také mnohem mírnější než krize let 1937-38. Podle základních ukazatelů se jí nejvíce blíží krize let 1973-75, konstatuje Meltzer a dokládá to konkrétním srovnáním v tabulce.

Proč politici problémy zveličují?
Proč tedy tolik tvůrců veřejného mínění trvá na nepřesné a strach nahánějící analogii, která současnou situaci tak zkresluje, ptá se Meltzer.

Zaprvé existuje silná politická motivace pro to, aby recese vypadala hůře, než jaká skutečně je. Administrativa Baracka Obamy chce, aby to vypadalo, že zachránila zemi před katastrofou, a také potřebovala situaci vykreslit v co nejčernějších barvách proto, aby prosadila obrovský "stimulační" program.

Recese tehdy a teď

Období - Trvání (měsíce) - Pokles HDP - Pokles výroby - Zvýšení nezaměstnanosti - Maximální míra nezaměstnanosti

2007-červen 2009      18        3,8 %        16,9 %        4,6 %     9,5 %

1937-38                      13        18,2           32,4            9,0        20,0

1973-75                      16          4,9           15,3            4,4         9,0

1981-82                      16          3,0           12,3            3,6        10,8

Zdroj: Allan H. Meltzer


Ten ovšem podle Meltzera není ničím jiným než redistribucí příjmů a k růstu ekonomiky příliš nepřispěl. Většina ekonomů si dokonce myslí, že recese skončí dřív, než bude většina z plánovaných výdajů v sumě 787 miliard dolarů skutečně vynaložena, říká Meltzer.

Nadnesená tvrzení Obamovy administrativy opakují mnozí další, byť třeba jen kvůli pouhé nejistotě o skutečné situaci a budoucím vývoji.

Proradní keynesiáni a jejich média
Jsou zde ovšem i ekonomové s velkým vlivem v médiích typu Paula Krugmana, kteří chtějí, aby vláda hrála v ekonomice daleko větší roli než dosud; pro ně je údajně hluboká recese záminkou k prosazení takových změn. Keynesiánský názor o nutnosti vyšších vládních výdajů sdílí i americká centrální banka (Fed), která ekonomice dodává bezprecedentní monetární stimul v podobě monetární báze zvýšené o plný bilion dolarů.

Fed tím chce podle Meltzera odčinit hrubou chybu z loňského září, kdy nechal bez varování a v rozporu s dosavadní praxí zkrachovat investiční banku Lehman Brothers, a spustil tím celosvětovou finanční krizi. Byl to jeden z nejhorších omylů Federálních rezerv v historii, konstatuje Meltzer, který o dějinách Fedu napsal knihu "A History of the Federal Reserve".

Krach Lehman finanční trhy zcela ochromil a propadla se i reálná ekonomická aktivita. Mnozí aktéři trhů začali razit hypotézu o ekonomice v "depresi" čili krizi a toho se chytly New York Times a jim podobná média, která začala horečně spekulovat o "konci kapitalismu", líčí Meltzer.

Oživení bude podle Meltzera trhané a slabé, mimo jiné proto, že Obamova administrativa zvyšuje náklady podnikání a snižuje firmám zisky. Podle něj USA rozhodně nepotřebují další stimulační balík, naopak je nutné to, co ještě z balíku zbylo, zrušit. Zapotřebí je podle Meltzera také odstoupit od plánů na omezování emisí a obchodování s nimi, což někteří pozorovatelé označují za největší zvýšení daňové zátěže v historii.

Současná vláda a Kongres se však nezajímají ani tak o povzbuzení růstu, jako spíš o redistribuci příjmů, říká ekonom. Ignorují také lekce úspěšných snížení nejvyšších daňových sazeb prezidentů J.F. Kennedyho a Ronalda Reagana a místo toho zavádějí pouze dočasné snížení daní, které nikdy neuspělo.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.