Lidovky.cz

Obama chce ušetřit a ošidit kov v mincích. Američany čeká hliník

Ekonomika

  12:14
WASHINGTON - Vláda amerického prezidenta Baracka Obamy z úsporných důvodů zvažuje výrobu mincí z levnějších materiálů. Vyrobit jeden "niklák", tedy pěticentovou minci, totiž například stojí až devět centů. Záměr ale stejně jako podobné úmysly v minulosti bude obtížné prosadit, zvedá se proti němu odpor firem i lidí. Informoval o tom deník The Wall Street Journal (WSJ).

Nejmenší had na světě měří pouhých 10 cm. foto: Reprofoto

Mnoho Američanů si podle listu totiž stále myslí, že změna složení uškodí hodnotě mincí, přestože tu již dlouho určují jenom tržní síly. Existují tak dokonce i specializované webové stránky, jež sledují obsah kovů v mincích.

"Lidé mají pocit, že peníze jsou stále podepřeny nějakým standardem vzácného kovu," podotkl Rod Gillis z Americké numismatické asociace.

Zlato? Ale kdepak
Obyvatelé Spojených států si také podle něj nezřídka myslí, že hodnota dolaru nějak souvisí se zlatem. Zlaté mince přitom nejsou v oběhu od roku 1933. Od takzvaného zlatého standardu, kdy hodnota dolaru byla odvozena od ceny zlata, pak Spojené státy upustily v roce 1971.

Zvažovaná změna se nelíbí ani firmám. V současnosti dění kolem ní sleduje zhruba deset zájmových sdružení. Nadšení nejsou například výrobci zinku, ostražití jsou ale i majitelé prádelen či výrobci prodejních automatů, které jsou seřízené na tvar, váhu a typ slitiny mince a musely by se nákladně upravovat.

Kompletní sada mincí USA - klikněte pro zvětšení
Sada mincí USA


"Jsme všichni daňoví poplatníci a fandíme ražbě mincí za rozumnější náklady. Chceme ale mít jistotu, že nebudou nějaké nezamýšlené důsledky, které by mohly v současné recesi poškodit majitele malých firem," uvedl Brian Wallace, který předsedá asociaci prádelen.

Vláda nicméně očekává, že by přechod na úspornější materiály při výrobě mincí mohl ušetřit kolem 100 milionů dolarů ročně, což podle Dana Tangherliniho z ministerstva financí nejsou zrovna drobné. Americká administrativa zatím neví, jaký materiál by pro změnu byl nejvhodnější.

Budoucnost patří aluminiu
Nejpravděpodobnějším kandidátem je ale hliník, který se používal například i pro výrobu českých drobných mincí, než je Česká národní banka stáhla z oběhu, protože jejich ražba byla nevýhodná a mince prý "přestaly plnit funkci oběživa".

Zda se ale v amerických peněženkách místo nyní používaných mědi, zinku a niklu ocitne hliník ale není vůbec jisté. Jak podotýká The Wall Street Journal, žádná stabilní země neměnila obsah kovů ve svých mincích tak často jako Spojené státy. Za druhé světové války tak například byla krátce v oběhu ocelová centová mince, protože měď byla potřeba při výrobě zbraní.

Americký Niklák

Podobně tomu bylo i v případě niklu, který v pěticentové minci během války na chvíli nahradilo stříbro.

V roce 1974 se pak tehdejší prezident Richard Nixon kvůli prudkému nárůstu ceny snažil nahradit měď v centové minci hliníkem. Výrobci prodejních automatů i veřejnost ale protestovali. Plán nakonec odplynul do ztracena, když Nixon rezignoval kvůli aféře Watergate.

Úspěšnější byl o několik let později prezident Ronald Reagan, který v roce 1981 oznámil plán nahradit měď v této minci zinkem. Trvalo mu ale dva roky, než změnu prosadil. Čelil přitom ale žalobě oborové organizace výrobců mědi a mosazi, podle níž se USA kvůli změně výrobní slitiny vydaly všanc vrtošivým zahraničním dodavatelům. Většina zinku se totiž do USA dováží z Kanady.

Pozor na alergie
Jak dopadne Obamův záměr, zatím není jasné. Již teď je ale zřejmé, že ji podporují lidé trpící alergií na nikl. Přestože je ho v pěticentové minci menšina, když většinu slitiny tvoří měď, vzbuzuje u citlivých jedinců nepříjemné reakce. Nikl obsahuje i čtvrtdolar a deseticentová mince.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.