Fond podle bývalého eurokomisaře pomohl statisícům lidí například ve Španělsku či Irsku. "Já jsem tam byl a lidé mi spontánně děkovali," řekl dnes Špidla ČTK.
Také v unii podle Špidly převažuje pozitivní hodnocení, fond prý měl potíže jen zpočátku. Někdejší člen Evropské komise ale připustil, že je možné mechanismus čerpání dále zlepšovat, protože jde o fond nový. Prověřit fungování fondu bude možné i v České republice na příkladu firmy Unilever, která letos v Česku jako první požádala o pomoc pro 634 zaměstnanců, poznamenal.
Byrokracie brání efektivnějšímu čerpání
Financial Times napsaly, že takzvaný globalizační fond v posledních 11 měsících vyplatil žadatelům jen 140 milionů eur (zhruba 3,5 miliardy korun), k dispozici přitom měl zhruba dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun). Špidla vysvětloval, že fond vlastní peníze nemá, má ale možnost použít nedočerpané peníze z unijního rozpočtu, které by jinak propadly. "Fond je znovu vrací lidem," zdůraznil.
Podle Financial Times se případné žádosti z fondu potýkají s obrovskou byrokracií. Vyřízení jedné takové žádosti trvá zhruba deset měsíců a peníze tak mohou k potřebným doputovat v době, kdy už nejsou vůbec potřeba. Z přidělených 140 milionů eur se takto zpět do Bruselu vrátilo celkem 26 milionů eur (asi 650 milionů korun).
"Je to velmi komplikovaný a byrokratický proces. Musíme najít nový přístup, abychom se dostali k lidem bez práce rychleji," řekl portugalský diplomat Luis Costa. Podle Špidly se počítá s vyhodnocením fungování fondu každé dva roky a s případným zlepšením rozhodovacího procesu. "Že tam je co zlepšovat, o tom není sporu," dodal.
Evropská komise vyplatila jen třetinu částky
Evropská komise v tiskových zprávách tvrdí, že vyplatila z globalizačního fondu 374 milionů eur (zhruba 9,3 miliardy korun) celkem 70 žadatelům. Podle FT jde ve skutečnosti jen o třetinu, protože zbytek se potýká s unijní byrokracií.
"Je to propagandistický fond. Byl vytvořen šéfem Evropské komise José Barrosem, aby mohl říkat, že utrácí peníze na sociální problémy, aniž by se tak ve skutečnosti stalo. Je to smutný příběh," dodal socialistický europoslanec Miguel Portas, který pro Evropský parlament připravil kritickou zprávu o fungování fondu.
Brusel hlavním městem tak trochu omylemVladimír Špidla působil ve funkci evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti od listopadu 2004 do letošního února, v hájení českých zájmů v Bruselu ho vystřídal Štefan Füle. V říjnu 2008 se například pokoušel zavést zákon o zákazu kouření na pracovištích v rámci EU. Návrh se však nesetkal s příliš velkým pochopením a někteří pravicoví politici nazvali Špidlu socialistickým obšťastňovatelem lidí. "Za ta léta s Vladimírem Špidlou jsem dospěla k názoru, že to, že ho lidé podceňují, je jeho nejlepší zbraň. Když jeho protivníci rozpoznají za vizáží zmateného intelektuála stratéga s vůdčími tendencemi, je už pro ně příliš pozdě", popisuje Špidlu jeho asistentka Magdaléna Frouzová jako muže, jehož není radno podceňovat. Byl to i nápad Frouzové, aby Vladimír Špidla napsal paměti, jež pod názvem Kávu ne, raději infuzi vychází v těchto dnech. Frouzová se na knize podílela i jako autorka. Podle Špidly nepůsobí Brusel jako pulzující metropole a "hlavním městem" Evropy se stalo tak trochu omylem. I tak si však ve městě našel oblíbenou hospůdku Delirium Tremens, kde je podle Špidly nápojový lístek tak tlustý, jako Ottův slovník naučný. "Objevil jsem zajímavý rozdíl. Zatímco u nás vidí alkoholici v extrémním stavu bílé myšky, v Belgii pozorují růžové slony", přidává svůj postřeh Vladimír Špidla. Teď se však Špidla vrátil domů a v Českém Krumlově bude kandidovat v letošních volbách do Senátu. |
