To, že z minulosti můžeme mnohé vyčíst, ukázala Carmen Reinhartová. Ta studovala minulé finanční krize a především pak vývoj po nich. Závěry? V prvé řadě nečekejme, že se za rok za dva vrátíme do "normálních" časů tak, jak si je pamatujeme před krizí. To nebyly normální časy. Po minulých finančních krizích došlo ke snížení výkonnosti ekonomik zhruba o 1–2 procentní body.
Průměrný růst vyspělých ekonomik před touto krizí byl zhruba 3 procenta, takže minulost naznačuje pokles na 1–2 procenta. Je to příliš málo? Nebo si říkáte, že je to vlastně dobrá zpráva? Za druhé: nezaměstnanost zůstala dlouhodobě vyšší, zhruba o 5 procentních bodů. Minulost tak říká, že by nás neměla zarazit nezaměstnanost kolem 10 procent v následujících deseti letech.
Za třetí: finanční krize byly způsobeny především nadměrným růstem zadlužení. To není moc překvapivé zjištění. Nicméně po krizi se toto zadlužení postupně snížilo, a to zhruba o tolik, o kolik narostlo před krizí. A toto oddlužení trvalo v průměru zhruba sedm let a rychlost bylo možné zvýšit zdravým finančním sektorem, který mohl odepsat nesplatitelné úvěry.
Proto varování, že domácnosti budou nuceny rychle snížit svůj dluh (a nebudou tedy utrácet peníze na spotřebu), což uvede ekonomiky do dlouhodobé recese, je z historického pohledu liché.
