Lidovky.cz

Přežije Kuba svou perestrojku? Režim propustí až milion lidí

Ekonomika

  11:30
HAVANA - Představitelé Kuby se chystají propustit až jeden milion lidí. Lidé si však budou moci založit vlastní soukromé podniky.

Oslavy 1. máje na Kubě foto: Reuters

"Kubánský model ekonomiky se ukázal jako nefunkční," připustil kubánský autokrat Fidel Castro pro novináře Jeffreyho Goldberga ze zpravodajského magazínu The Atlantic poté, co se ho Goldberg dotázal, jestli Castro věří, že Kuba má něco, co vůbec stojí za export.

Infografika - Kuba

Kubánská ekonomika se již delší dobu potýká s problémy kvůli hospodářské krizi, a z tohoto důvodu se její představitelé rozhodli, že popustí "otěže" soukromému podnikání. Avšak za cenu propuštění jedné pětiny státních zaměstnanců. Kuba celkově zaměstnává více než pět milionů lidí, z čehož až 85 procent pracuje ve státním sektoru.

OTÁZKA LN:
Povede plánované uvolnění podnikání na Kubě k pádu režimu? Jak se bude ekonomika nyní vyvíjet?

Petr ZahradníkPetr Zahradník, analytik České spořitelny: Vývoj ve Vietnamu, Číně či Laosu jasně ukazuje, že zavádění progresivních ekonomických reforem úplně nutně nevyžaduje změnu systému. Pokud budou mít reformy podobu jen mírných opatření, jako uvolnění cestovního ruchu, služeb a zpracovatelského průmyslu, nemusí k pádu režimu dojít. Případ Číny ukazuje, že dokonce i se zahraničními investicemi nemusí být změna režimu nutná, ale nutno dodat, že asijský model není zcela přenosný. Zda na Kubě dojde ke zlepšení ekonomické situace, je pouze věštba. Pokud neexistuje silná makroekonomická politika, můžou tyto změny vést k posílení šedé a černé ekonomiky či ke korupci. Jako například v Rumunsku či Bulharsku v devadesátých letech.

Valtr Komárek
Valtr Komárek, ekonom a prognostik: Plánované reformy jsou příliš malé, než aby vedly k takovému uvolnění, které by mohlo skončit pádem režimu. Ekonomická situace je velmi kritická, a aby došlo k jejímu zlepšení, byly by nutné podstatně hlubší změny. Prognózy dalšího vývoje jsou velmi obtížné. Záleží na mezinárodní spolupráci a zlepšení vztahů se Spojenými státy. USA je základní faktor, který by mohl vést k zásadnímu posunu. Bez demokratických voleb a dobrovolného odstoupení si pád neumím představit, protože na Kubě je velmi silná armáda. Tedy, řadu let ještě k žádné změně nedojde, ovšem v případě mezinárodní spolupráce a tlaku by ta řada zase nemusela být tak dlouhá.

Pavla Holcová
Pavla Holcová, specialistka na Kubu společnosti Člověk v tísni:
Domnívám se, že k pádu režimu plánované změny rozhodně nepovedou, protože pokud by vést měly, režim by je nenavrhoval. Kubánská vláda už mnohokrát v historii prokázala mimořádný instinkt pro to, co udělat, aby se i přes vyhrocené politicko-ekonomické situace udržela u moci. Ke zlepšení ekonomiky zajisté dojde – zejména vzhledem k tomu, že situaci už nelze o moc zhoršit. Kubánci jsou jako národ velmi podnikaví a černý trh je skoro to jediné, co zde funguje už několik desetiletí. S přislíbenými reformami se jim tedy spíš než nové obzory otevírá možnost své obchody a podnikání legalizovat. 

Podle Kubánské federace práce (CTC) tak do března 2011 přijde o práci 500 tisíc lidí a do roku 2015 celkově jeden milion lidí.

Tím by se Kuba setkala s fenoménem pro ní dosud neznámým, a to s nezaměstnaností. V roce 2009 činila kubánská nezaměstnanost 1,7 procenta a byla tak osmou nejnižší na světě. Tento fakt je způsoben takzvanou umělou zaměstnaností – stát svým občanům zajišťuje pracovní místa (v ČSSR například do roku ’89) .

Tito propuštění však budou mít podporu státu. Budou mít možnost buď si založit vlastní živnost, nebo být zaměstnáni v nově vzniklých podnicích.

Svobodné podnikání
"Kuba nemůže a nesmí pokračovat v provozování společností, různých výrobních subjektů a poskytování nadhodnocených mezd, které zatěžují ekonomiku." uvedla CTC ve svém prohlášení, které dále mimo jiné obsahovalo: " Měl by se zvýšit počet pracovních příležitostí. Například díky pronájmu zemědělské půdy, soukromému podnikání či vzniku nezávislých družstev. To vše by mělo v průběhu několika příštích let vstřebat stovky tisíc propuštěných lidí." Podle odpůrců však na Kubě žádný soukromý sektor, který by je mohl vstřebat, neexistuje a dlouho existovat nebude.

Nově zaváděná pravidla by měla kubánským firmám zmírnit striktní omezení a zároveň by mělo být vydáno mnohem více živnostenských licencí.

Již na počátku srpna Kuba oznámila, že vydá na 250 tisíc licencí. To je dvakrát více, než bylo doposud. Nové firmy budou moci najímat zaměstnance, živnostníci neztratí sociální výhody a budou si moci nově otevřít bankovní účty a vypůjčit si peníze na start vlastního podnikání. To zatím nebylo na Kubě možné.
Díky zdanění zisků firem a mezd nových zaměstnanců by se měla znovu začít plnit prázdná státní kasa.

V neposlední řadě by firmy mohly uzavírat se státem dohody o poskytování služeb a prací, které zatím zajišťoval státní sektor.
Do dnešní doby mohli místní lidé provozovat pouze drobné podnikání jako třeba kadeřnictví, taxislužby, rodinné restaurace či pronájem pokojů cizincům.

Vláda si od změn slibuje, že omezí "šedou zónu" ekonomiky. Dalším důsledkem však může být rozdělení doposud rovnostářské společnosti, a to kvůli různé výši příjmů. To je v naprostém protikladu s idejemi revoluce z roku 1959.

Infografika: klikněte pro zvětšení

Infografika - Kuba

"Jedná se pouze o dílčí změny. Režim se jimi snaží řešit nejpalčivější ekonomické problémy, postrádají ale jednotící vizi cílového ekonomického modelu ve chvíli, kdy Kuba připouští, že stávající model nefunguje," uvedl proděkan Karel Kouba z Univerzity Hradec KrálovéPodle analytiků se však jedná o největší ekonomickou reformu od revoluce, kdy padl Batistův režim.

Doposud největší ekonomickou ranou, která ovlivnila fungování Kuby, byl rozpad Sovětského svazu v roce 1990. Kuba tehdy musela zastavit dotace obyvatelstvu, které poskytovala díky dodávkám ze SSSR.

Změny na Kubě připomínají víc gulášový socialismus, než Gorbačovu perestrojku

Karel KoubaRozhovor s politologem Univerzity Hradec Králové Karlem Koubou:

Jaký bude společenský dopad ekonomických změn na Kubě?
Dosud neznáme detaily planovaných reforem. Nicméně, pokud by se uksutečnilo plánované propoouštění, dotkne se zhruba deseti procent všech zaměstnanců na Kubě. Kuba by se tak mohla začít potýkat s fenoménem, které je tam dosud neznámý: s nezaměstaností. Pokud se navíc rozšíří možnost soukromého drobného podnikání, může to vést významnému růstu ekonomických rozdílů v dosud spíše rovnostářské společnosti.

Znamená to snad, že se komunistický režim na Kubě začíná drolit a a šlo by to tedy přirovnat ke Gorbačovově perestrojce?
Spíše než Gorbačovovu perestrojku dosud představené změny připomínají Kádárův "gulášový socialismus" v Maďarsku. Změny jsou dílčí, režim se jimi snaží čelit nejpalčivějším ekonomickým problémům, postrádají ale jednotící vizi cílového ekonomického modelu, kam má Kuba směřovat. To vše ve chvíli, kdy Fidel Castro prohlašuje, že kubánský model již nefunguje.

Nemusí se anit tak jednat o hlubokou transformaci ekonomického modelu, ale spíše reakci na celosvětovou hospodářskou krizi. Není bez zajímavosti, že poslední částečné ekonomické uvolnění proběhlo na Kubě rovněž s hospodářskou krizí na počátku 90. let po rozpadu sovětského bloku.

Myslíte, že to povede k postupné demokratizaci Kuby nebo se bude spíše jednat o model podobný v Číně?

Poslední vlně demokratizace v Latinské Americe v 80. letech téměř ve všech zemích předcházely nastolení demokratického režimu prudké ekonomiké krize (Argentina, Brazílie, Peru, Bolívie, Uruguay). Hospodářské problémy vždy rozdělují nedemokratické politické elity, z nichž část začne prosazovat politickou liberalizaci jako cestu k moci. Pokud se kubánskému vedení povede zmírnit důsledky hospodářské krize (což je pravděpodobné), současný politický model může fungovat ještě dlouho.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.