Nařízení má zajistit stejný přístup všech spotřebitelů v EU k dodávkám plynu, což pro členské státy EU mimo jiné znamená, že budou muset do tří let zajistit, aby bylo možné obrátit tok plynu v plynovodech. Tento systém se během loňského výpadku ruských dodávek osvědčil i v Česku a na Slovensku.
Plyn tehdy vůbec poprvé v historii proudil z Česka na Slovensko, a nikoliv naopak. Touto technologií ovšem nedisponují zdaleka všechny členské státy EU, což ohrožuje jejich energetickou bezpečnost. To se týká například Pobaltí.
Závislost se snižujePodle Gazpromu se jeho podíl na evropském trhu snížil z předloňských 28,4 procenta na loňských 26,3 procenta, podle údajů mezinárodní energetické agentury podíl klesl z 26 na 25 procent. Rusko-ukrajinské spory o cenu a tranzit plynu v letech 2006 a 2009 pocítili i evropští odběratelé, menší konflikt mezi Moskvou a Kyjevem vzplál i letos v létě. |
Ruská vláda a koncern Gazprom se sice zdržují komentáře, ale deník připomněl, že představitelé plynárenského monopolu ještě nedávno zpochybňovali samu možnost vytvoření jednotného trhu s plynem v EU vzhledem k různým cenovým zónám.
Podle listu Vedomosti evropská solidarita připraví Gazprom o část trhu, přičemž "právě kroky Ruska přiměly Evropu ke sjednocování". Možnost přepravovat plyn v plynovodech v obou směrech podle ředitele East European Gas Analysis Michaila Korčemkina "v dlouhodobé perspektivě postihne pozice Gazpromu", protože se objeví nové přepravní cesty jako soupeři tras vybudovaných koncernem.
"Možnost přepravy plynu opačným směrem nepovažujeme za hrozbu. Odpovídá to našim zájmům a zvyšuje záruky pro naše odběratele," řekl ale listu mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.
Oslovení experti však s ním nesouhlasí a argumentují, že solidarita EU a vypracování jednotné politiky odporuje ruské strategii, i když připouštějí, že nařízení bezprostředně neovlivní obchody Gazpromu.
Ale evropský trh již nyní pociťuje přebytek plynu, a tak si koncern bude muset vybrat mezi snížením cen, jak požadují německé firmy, anebo ztrátou části trhu, o který zápolí alternativní dodavatelé například zkapalněného plynu. Ještě silnější úder konkurence Gazprom pocítí, jakmile evropské plynovody budou s to přepravovat plyn v obou směrech.
Podle Gazpromu se jeho podíl na evropském trhu snížil z předloňských 28,4 procenta na loňských 26,3 procenta, podle údajů mezinárodní energetické agentury podíl klesl z 26 na 25 procent. Rusko-ukrajinské spory o cenu a tranzit plynu v letech 2006 a 2009 pocítili i evropští odběratelé, menší konflikt mezi Moskvou a Kyjevem vzplál i letos v létě.