Jenom pro úplnost, v pondělí ráno finanční trhy rozradostnila informace, že Irsko formálně přijalo nabídku pomoci ze strany EU a MMF s tím, že finální obrysy celého programu budou známy ve středu. Maximální objem pomoci by neměl přesáhnout 100 miliard eur, analytici očekávají rozsah cca 80–90 miliard.
Výměnou za tyto prostředky Irsko přistoupí k drastickému programu úspor. A zde leží zmíněný kámen úrazu. Jedním z klíčových bodů během vyjednávání pomoci bylo téma korporátních daní, které jsou v Irsku na 12,5 %.
Jejich více než příznivá úroveň v období hospodářského boomu do země přilákala nejednu nadnárodní společnost – jmenujme například Microsoft, Hewlett-Packard nebo Google.
Tato disbalance je samozřejmě trnem v oku ostatním členům eurozóny – zejména Francii a Německu – a proto se problematika zvýšení irských korporátních daní stala jednou z více či méně explicitních podmínek poskytnutí finanční pomoci. V tomto bodě však EU narazila na velmi tvrdý odpor Irska, pro které je tato otázka tzv. "no go".
Proč, ptáte se? Protože jí bylo zmíněnými firmami naznačeno, že v okamžiku zvýšení těchto daní seberou své továrny a vývojová centra, sbalí si kufry a odstěhují se jinam.
To by ve svém důsledku vedlo k dalšímu propadu ve výběru daní a prohloubení problémů Irska. Jak to tak vypadá, šetřit se bude muset – s tím rozdílem, že ne u všech stejně. Průměrný Ir si opasky utáhne mnohem více…