Orbánova vláda se snažit vylepšit si státní rozpočet různými nestandardními metodami. Evropská centrální banka (ECB) vládu varovala před snahou ovládat maďarskou centrální banku, což je v rozporu s konvergenční smlouvou. Vláda se snaží uzákonit jmenování 4 členů rady centrální banky parlamentním výborem.
Přiměřenost kroků maďarské vlády očima přední české analytičky |
"Jedním z hlavních kanálů, jak podpořit oživení ekonomiky, jsou sazby centrální banky. A ty by samozřejmě vláda chtěla vidět hodně nízko, což však již nemusí být v naprostém souladu s jinými prioritami centrální banky (např. finanční stabilita), která naopak sazby na svém posledním zasedání zvedla," říká Jana Krajčová z České spořitelny.
A právě proto vláda plánuje pozměnit způsob nominování členů bankovní rady, a to v podstatě tak, aby na těch "správných židlích" seděli ti "správní lidé", pokračuje analytička.
Kroky proti centrální bance se nelíbí ani Janu Čermákovi z ČSOB, který však zdůrazňuje, že předchozí maďarská vláda také nebyla v tomto směru úplně čistá.
Jan Čermák, analytik ČSOB
|
Znárodnění soukromých fondů zvýší nejistotu investorů
Znárodnění penzijních fondů, které je často nazývané "krádeží" odsuzují i další ekonomové.
"Nedávno ohlášené kroky maďarské vlády vůči soukromým penzijním fondům jsou nešťastné. Vláda tím sice dosáhne snížení deficitu státního rozpočtu, ale za cenu možného snížení ratingu a zvýšení nejistoty zahraničních investorů a vůbec celého podnikatelského sektoru," říká Aleš Franc z Masarykovy univerzity.
 |
Přechodem na státní penzijní systém si navíc vláda vzhledem k demografickému vývoji zakládá na rozpočtové problémy v budoucnu, dodává.
Ekonom Tomáš Ježek vidí v těchto krocích podobnost s československou měňovou reformou, která probíhala v 50. letech.
"Opatření maďarské vlády silně připomíná logiku československé měnové reformy z roku 1953, jejíž podstatou bylo také znárodnění (ukradení) úspor obyvatel a zrušení platnosti (ukradení) cenných papírů," podotkl Ježek.
Kompenzace těch, kteří ztratili v důsledku kolísání trhů, je už jen důsledek návratu k logice socialistického centrálního plánování, kdy se stát opět staví do své staré dobré jánošíkovské role, ve které bohatým bere a chudým dává, doplňuje ekonom.
Tomáš Ježek, ekonom a bývalý ministr pro privatizaci a správu národního majetku
|
Zbývá jen doufat, že svou roli splní maďarský ústavní soud. Když ne, pak bude Maďarům zle a my si musíme jen přát,aby se něco podobného nestalo u nás, doufá bývalý ministr.
Pravdou je, že tato vláda mnohé zdědila od těch předchozích - hlavně předluženost státu a i předluženost domácností, které mají navíc půjčky v cizích měnách, ospravedlňuje vládu Čermák.
"Hospodářská politika se tedy snaží zajistit přebytkovou obchodní a platební bilanci a zároveň konsolidovat veřejné rozpočty, aby úhrada dluhů byla snazší (díky nižším úrokovým sazbám a stabilnímu forintu) a navíc aby nebylo nutné dělat nové dluhy," dodává analytik.
K tomu lze dojít dvěma směry - buď tradičně škrtat ve výdajích a zvyšovat daně, anebo se pokusit zvýšit výkon ekonomiky a z dluhů "vyrůst". Orbánova vláda se pokouší razit obě cesty, což není v principu špatná strategie, ale jde o to jaké jsou k tomu voleny prostředky, uzavírá analytik.
