Lidovky.cz

Ceny jsme srazili na úroveň nákladů, říká magnát Chrenek

Ekonomika

  9:00aktualizováno  22:22
Každý má představu, že se v průběhu života nastěhuje někam, odkud si řekne, že už se stěhovat nebude. Pro mě by tím místem měl být zámek v Kolodějích. Oceňuji jeho historii, a navíc k němu patří i myslivecká obora, takže zámek plně splňuje ty věci, kterými se v současné době snažím potěšit. Moravia Energo je pro mě již uzavřená kapitola. Do energetiky se vrátit nehodlám, bylo by to nemorální, říká podnikatel Tomáš Chrenek.

Podnikatel Tomáš Chrenek, akcionář Třinecké železárny. foto:  František Vlček, Lidové noviny

Ten je předsedou dozorčí rady Třineckých železáren a Moravia Steel, pod jeho křídla spadají i filmové ateliéry Barrandov, televize a zdravotnická skupina Agel.

LN Vlajkovou lodí vaší skupiny jsou Třinecké železárny. V roce 2009 byly ve ztrátě, jak dopadly loni?
Dnes předpokládáme, že skupina bude v konsolidovaném zisku a Třinecké železárny samostatně jako součást zhruba 64 firem konglomerátu Moravia Steel budou kvůli investicím do koksárenské baterie ještě ve ztrátě.

LN Jak velký zisk a ztráta to budou?
Předpokládám, že za skupinu bude konsolidovaný zisk někde na úrovni stovek milionů korun a podobně velký bude i objem ztráty v Třineckých železárnách.

Unikátní rozhovory na Lidovky.cz

Lidové noviny se ptaly Miroslava Kalouska, Martina Romana, Tomáše Chrenka, Lubora Žalmana, Marka Dospivy a Jana Kadaníka, jaký vývoj očekávají v letošním roce?

Celé rozhovory najdete ve speciálu LN - VIZE 2011.

LN Již loni došlo k ekonomickému oživení. Předpokládáte, že oživení v ocelářství je stabilní a bude letos pokračovat?
Vzhledem k tomu, že dnes se největší objem oceli přeorientoval z tradičních regionů do oblasti Číny a Indie, tak evropské ocelářství již neurčuje světové ceny hlavních vstupů, tedy železné rudy, uhlí, koksu. Ceny určují právě ekonomiky Číny a Indie, a pokud se díváme na tu základní diskrepanci, zjistíme, že vyplývá z toho, že cenový nárůst finální produkce je v Číně a Indii daleko vyšší než v Evropě. Jsou to dva úplně odtažité trhy, které jsou však spojeny stejným trendem vývoje cen surovin. To je v současnosti nevýhodou evropského ocelářství.

LN Oceláři jsou navíc jedni z mála, kteří ze zvyšující se poptávky asijských zemí nemohou těžit, protože doprava oceli se na takovou dálku nevyplatí.
Jednak to a také je pravda, že dovozy do Číny a Indie mají jen malý podíl na celkové spotřebě těchto zemí. V posledním desetiletí totiž především v Indii a částečně také v Číně nastal skutečný boom výstavby ocelárenských kapacit. Když do toho započítáme logistiku a dopravní vzdálenost, lokální cenu pracovní síly, disponibilitu zdrojů a surovin k místu výroby, tak evropská ocel se v žádném případě nemůže tímto směrem ubírat. Samozřejmě existují drobné výjimky, ale pouze ve výrobcích s velmi vysokou přidanou hodnotou.

LN Třinecké železárny se specializují na úzký okruh náročných zákazníků. Pomohlo vám to v krizi?
Třinecké železárny právě díky této skladbě zákazníků v podstatě jako jediné ze všech středoevropských hutí nepodkročily minimum své výrobní kapacity pod 85 procent. To znamená, že nedocházelo k odstávkám výrobních agregátů, tak jak to museli dělat v jiných firmách. Abychom si tuto strukturu zákazníků zachovali i nadále, prodávali jsme i za ceny, které byly na úrovni nákladů.

LN Chystáte letos pro Třinecké železárny nějakou akvizici?
Momentálně se bavíme o možné akvizici v Maďarsku. Konkretizace této možné koupě zatím není namístě, protože celá transakce zatím není ukončená, ale je více než reálná. Otázka akvizic, které přicházejí v úvahu, však není nic dramatického. Dnes je trh s ocelí natolik globální, že pokud se budeme bavit o akvizicích, pak jen o těch, které přímo souvisí s nějakým doplňováním našeho výrobního řetězce. Nejsou to akvizice typu nějaké zásadní fúze nebo vytváření nějakého nového silnějšího výrobního celku. Je to spíše dolaďování našeho výrobního řetězce.

LN Ta případná akvizice je zhruba v jakém objemu a kdy by mohla dopadnout?
V objemu stovek milionů korun. Aby to mohlo "dopadnout" musí se nejdříve shodnout obě strany a pak se k tomu musí vyjádřit i banky. Předpokládám, že někdy k polovině roku bychom si o tom mohli znovu promluvit.

LN Vlastníte také zdravotnickou skupinu Agel a několik nemocnic na Moravě. Loni jste ve zdravotnictví investovali rekordních 600 milionů korun. Čím to, že loňský rok byl v této oblasti tak bohatý na investice?
Já bych to řekl takto: investiční plán loňského roku začínal poradou s managementem, kde nám navrhli koupi 30 nových manažerských aut. To byla první investice, kterou jsme úplně škrtli. Loňské rekordní investice nebyly otázkou přetlaku zdrojů. Byly strategicky cílené do rozvoje oborů a nemocnic, které to potřebují. Zdravotnictví je otázka dlouhodobé investice velkých finančních objemů a návratnost není rozhodně v jednotkách let. Bez těchto investic by nemohla být poskytována odborná péče, která je atraktivnější než u konkurence.

LN Jak velké investice máte pro zdravotnictví připraveny letos?
Pro rok 2011 počítáme řádově s identickou částkou. Rok 2011 je samozřejmě určitým způsobem novum, protože za posledních 15 let to je první rok, kdy do objemu zdravotní péče nebude procentuálně přidáno, ale bude ubráno. To v dějinách veřejného zdravotnictví v Česku po roce 1990 ještě nikdy nenastalo. Náš celkový dlouhodobý strategický plán to ale v žádném případě nezmění.

LN V roce 2009 vám zdravotnictví přineslo zisk. Jak dopadl loňský rok?
Zisk bude určitě, předpokládáme dokonce, že bude vyšší než v roce 2009. Zisk ve zdravotnictví je ale velmi specifický. Pojišťovny totiž platí s až devítiměsíčním zpožděním, takže my jsme schopni uzavřít finanční rok a kvantifikovat hospodářský výsledek až v září následujícího roku. To je ale dost dlouhá doba na to, abych teď úplně přesně předpovídal výši zisku.

LN Lékaři státních a krajských nemocnic podávají hromadné výpovědi. Nevidíte v tom příležitost pro vaše zdravotnická zařízení k náboru kvalitních doktorů?
Já bych se k tomuto trendu nechtěl vyjadřovat, protože se netýká našich nemocnic. My nezaznamenáváme nějaké pokusy o odliv lékařů, je to problém konkurence. Takže mi to ani nepřísluší komentovat.

LN Určitě zde ale existuje možnost zaměstnat dobré lékaře, kteří jsou u vašeho konkurenta nespokojení a odchází od něj...
V žádném případě to nevylučuji. Pokud ta možnost získání některých kvalitních odborníků bude i pro Agel, tak po těch lidech určitě sáhneme. Na druhé straně tuto akci považuji spíše za politickou než realistickou.

LN V roce 2009 jste přišel o firmu Moravia Energo. Někteří lidé vám vyčítají to, že jste do firmy neposlal další kapitál. Proč jste o ni více nebojoval?
Ke kauze Moravia Energo můžu jen zopakovat to, co jsem již řekl. Došlo tam k zásadnímu odbornému selhání managementu, konkrétně pana předsedy představenstva Bernátka. Moje chyba samozřejmě byla v tom, že jsem věci, které mi management předkládal, dál neprověřoval. Ale říkám upřímně, že to nedělám ani v ostatních firmách. Já prostě lidem věřím. Byla to moje chyba, ze které jsem se poučil. Samozřejmě někteří lidé to zdramatizovali a mediálně patřičně využili, ale pokud člověk udělá chybu, tak mu to patří se vším všudy. Nalezne potom alespoň více pokory.

LN Uvažujete o tom, že byste se do energetiky ještě vrátil?
Pokud člověk udělá chybu, tak si myslím, že z mého pohledu by to bylo nemorální, abych se tam vrátil.

LN Po Moravia Energo zůstal zajímavý projekt paroplynové elektrárny v Prostějově. Podle některých firem tam však nového majitele čekají "kostlivci ve skříni". Jsou tam?
Já ještě jednou zopakuji to, co byla moje chyba v celém tom procesu: já jsem se do operativy absolutně nemíchal. Tento projekt jsem neznal a v tomto stavu věcí ho ani nemám odkud znát.

Sledujete další vývoj v této věci, nebo je to pro vás uzavřená kapitola?
Ne, nesleduji. Já to beru jako naprosto uzavřenou kapitolu.

LN Vlastníte i filmové ateliéry AB Barrandov. Jak se jim loni vedlo?
Dokázali jsme AB Barrandov dostat dlouhodobě a stabilně do zisku. Ten je sice kolísavý, protože záleží na tom, kolik filmů se ročně točí a kolik jednotlivé produkce seženou sponzorských peněz. V období krize je těchto peněz míň ataké se točí méně reklam. Přesto budou barrandovská studia opět v zisku, řádově v desítkách milionů korun.

LN Ministr kultury Jiří Besser plánuje velkou koncepci podpory české kinematografie. Je to krok správným směrem?
Myslím si, že pan ministr má k filmu velice blízko, a jeho kroky považuji za velice racionální. Směřují totiž právě k tomu, abychom si naše kulturní dědictví nezachovali jen jako dědictví a vzpomínky na minulost, ale aby zde tato kulturní tradice měla určitou podporu i do budoucna. Dnes jsou mecenáši umění v podstatě všichni jeho konzumenti a metoda financování přes podpůrné fondy je velice správná a naprosto transparentní. Takže já kroky pana Bessera výrazně vítám.

LN Loni v červnu Evropská komise schválila plán na přilákání zahraničních filmových štábů do Česka. Myslíte, že možnost vrácení 20 procent nákladů filmaře opravdu přitáhne?
Nutno říct, že Česko bylo v podstatě jedinou zemí v Evropě, která tyto pobídky pro zahraniční produkce neměla, což byla velká nevýhoda. Já jsem sice v tomto směru úplně identického názoru jako pan ministr financí: daně mají být co nejjednodušší a mají mít co nejméně výjimek. Této podpoře bych proto ani neříkal daňová pobídka, protože v konečném důsledku je to spíše pobídka k podnikání. Nemyslím si, že pro českou ekonomiku bude navýšení tržeb zahraničních produkcí nějakým zásadním faktorem. Na straně druhé to bude přínosem pro drobné živnostníky, ale hlavně se to může stát startujícím momentem pro české filmaře. Zahraniční produkce jsou totiž zdrojem inspirace ne-li výzvy pro tuzemské filmaře. Takže si myslím, že je to celospolečensky prospěšná záležitost.

LN S filmovými ateliéry jste získali i pozemky, na kterých jste chtěli postavit velkorysý rezidenční projekt. Platí stále tento plán, nebo jste od něj již upustili?
Někdy je od myšlenky k realizaci daleko. Vždy to záleží na objektivních realizačních možnostech. V současné době stále není zrealizovaná změna územního plánu hlavního města Prahy, tudíž tyto pozemky jsou součástí zóny klidu. Souběžně s tím trh zasáhla realitní krize, a proto si myslím, že dnes není doba na velké realitní extempore. Navíc pozemky jsou typem nemovitosti, který nemusíte udržovat, nemusíte o ně pečovat a nenarůstají vám náklady, pokud na nich nějaký projekt nerealizujete. Není to rozestavěný objekt, takže v této fázi bych to hodnotil tak, že není kam spěchat. Ta myšlenka je ale dokonce již graficky ztvárněna na papíře.

LN V lednu 2009 jste spustili TV Barrandov. Její sledovanost se na konci roku vyšplhala nad pět procent, letos by k vyšší sledovanosti mohla pomoci i úplná digitalizace, která má nastat v listopadu. Bude letošní rok pro televizi přelomový?
Sledovanost TV Barrandov se ke konci roku výrazně blížila již k šesti procentům. Já bych tento rok viděl jako naprosto zásadní z pohledu profesionality zaměstnanců a programové skladby. Při současném procentu pokrytí digitálního vysílání je pro nárůst sledovanosti mnohem důležitější úprava a zkvalitnění programové skladby než dotažení pokrytí. Kdybychom říkali, že to záleží na pokrytí, tak bych to bral jako hodně alibistické. Je to o vnitřní cizelaci nebo zatraktivnění programové skladby.

LN Jak jste s výsledky televize spokojen?
První rok byl samozřejmě takovou cestou verifikace omyly. Každý, kdo začíná, dělá spoustu chyb. Na druhé straně pokud jsme dosáhli takové sledovanosti, tak si myslím, že těch omylů bylo daleko méně než pozitivních kroků. Po odborné stránce to nechci hodnotit – nejsem televizní typ a na televizi se dívám minimálně. Posouzení programové skladby nechám na odborníky.

LN Ale určitě se díváte na finanční výsledky televize. Zatím měla spíš nároky na doplnění kapitálu, počítáte s nimi i letos?
Pokud se věci budou vyvíjet způsobem, jakým se vyvíjely doteď, a televize se bude držet minimálně na té úrovni, kde je v současnosti, tak letos nepočítáme s dalším finančním vstupem akcionářů. Takže nepočítáme.

LN Hospodaření televize by tak mělo být minimálně na nule...
To když vám řeknu, tak budu lhát. Televize má ztrátu ze začátku, ta ztráta je logická, to je v podstatě povahou byznysu. Tato generovaná ztráta se samozřejmě přenáší do dalších období, ale televize již přestane vytvářet ztrátu.

LN Loni v březnu jste koupil barokní zámek v Kolodějích. Jaké s ním máte plány?
Tak v první řadě jsem ho nekupoval já, ale koupily ho firmy, které jsou nějakým způsobem se mnou spojené. Chci na zámku samozřejmě vytvořit zázemí pro svoji rodinu a částečně z něj chci vybudovat i sídlo pro některé z mých firem. Můžeme říct, že to bude taková multifunkční nemovitost. Každý člověk má představu, že se v průběhu života nastěhuje někam, odkud si řekne, že už se stěhovat nebude. Pro mě by tím místem měl být zámek v Kolodějích. Jednak oceňuji historii tohoto objektu, a navíc k němu patří i myslivecká obora, takže zámek plně splňuje ty věci, kterými se v současné době snažím potěšit.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.