Lidovky.cz

Bankéř Elmer dostal za poskytnutí informací WikiLeaks pokutu

Ekonomika

  20:34aktualizováno  23:03
CURYCH - Bývalý švýcarský bankéř Rudolf Elmer byl v Curychu odsouzen k podmínečné pokutě 7200 švýcarských franků (zhruba 135.000 korun) s odkladem na dva roky za porušení bankovního tajemství.

Rudolf Elmer foto: Reuters

Ve večerních hodinách potom zatkla Elmera švýcarská policie. "Prověřujrmr, zda nespáchal trestný čin," prohlásil mluvčí curyšské policie. Podrobnosti nechtěl sdělit. Elmer zůstával ve vazbě. 

Soud podle agentury Reuters také rozhodl, že je vinen ze zastrašování jednoho ze zaměstnanců švýcarské banky Julius Baer, u níž Elmer, známý jako informátor serveru WikiLeaks, dříve také pracoval. Obžaloba pro někdejšího bankéře žádala i vězení.

Elmer se dostal do centra pozornosti světových médií poté, co v pondělí poskytl údaje o bankovních kontech soukromých osob kontroverznímu serveru WikiLeaks. Souzen však byl za starší podobné aktivity.

Čtěte také

Líčení v případu trvalo pouze jeden den, a to právě dva dny poté, co Elmer v Londýně předal zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi data, která podle něj dokumentují, že asi 2000 obchodníků, politiků a korporací se vyhýbalo placení daní přes konta v bankách v daňových rájích.

Jeden z prvních, který využil serveru WikiLeaks
Státní zástupci pro Elmera žádali osm měsíců vězení a pokutu 2000 švýcarských franků za to, že bývalý šéf pobočky banky Julius Baer na Kajmanských ostrovech údajně zastrašoval zaměstnance banky, mimo jiné i bombovou hrozbou, a nabízel za úplatu tajné bankovní údaje.

Pětapadesátiletý Elmer byl mezi prvními, kteří už před třemi lety využili serveru WikiLeaks ke zveřejňování dokumentů o soukromých klientech bank.

Šlo Elmerovi o zisk?
Prohlásil, že se k tomu uchýlil poté, co se úřady jím poskytnutými informacemi odmítly zabývat. Podle švýcarského právníka Valentina Landmanna rozsudek závisel na posouzení, zda jednání obviněného bylo nesobecké, nebo zda mu šlo o zisk. Státní žalobci nezištnost obžalovaného zpochybňovali.

Elmer přiznal, že posílal soukromé údaje o bankovních klientech, včetně detailů o neplacení daní, švýcarským daňovým úřadům, odmítl však nařčení ze zastrašování zaměstnanců a ze snahy banku očernit.

Julian Assange drží disky s daty o klientech švýcarské banky.

Připustil ale, že v roce 2005 rozeslal e-maily, v nichž hrozil předáním dat o klientech daňovým úřadům a médiím, pokud Julius Baer nezastaví nespecifikované akce vůči svým zaměstnancům. "Byli jsme sledováni. Situace byla hrozivá. Byli jsme velmi vystrašení a já jsem se domníval, že je za tím banka. Proto jsem poslal ty e-maily," řekl Elmer soudu.

"Nechutné stránky švýcarských financí"
Přelíčení přilákalo širokou pozornost švýcarských médií. Před soudní budovou se sešli protestující z levicové Alternativní strany, kteří přišli Elmerovi vyjádřit podporu. "Domníváme se, že lidé, kteří odkrývají nechutné stránky švýcarských financí, si zaslouží podporu", uvedl jeden z protestujících.

Elmer obviňuje svého bývalého zaměstnavatele z kampaně, která je vedena proti němu a jeho rodině. Za mlčení prý banka požaduje 500 tisíc franků (9,5 milionu Kč). Banka Julius Baer tvrdí, že Elmer proti ní vedl zastrašovací kampaň a snažil se pošpinit ji i její zákazníky. Mělo prý jít o odplatu za to, že mu po propuštění odmítla vyplatit odchodné.

Švýcarské bankovní tajemství pod palbou

Švýcarské bankovní tajemství se stalo předmětem kritiky v minulých letech, když sousední Německo nakupovalo tajná data od tamních informátorů, aby vypátralo daňové úniky. V roce 2010 pak bylo Švýcarsko přinuceno předat americkým úřadům detaily o asi 4450 kontech. Prověření se týkalo daňových odvodů amerických klientů největší švýcarské banky UBS.

Elmer tvrdí, že s jeho případem by švýcarské bankovní tajemství nemělo souviset, protože dokumenty, které z banky vynesl, se vztahují ke kontům na Kajmanských ostrovech.

Elmer odmítl odpovídat na otázky soukromého rázu. Ptali se ho, zda se rozvádí a u koho by v takovém případě žila jeho jedenáctiletá dcera. Odmítl také potvrdit či vyvrátit tvrzení, že se topí v dluzích ve výši 50 tisíc švýcarských franků (zhruba 939 tisíc korun).

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.