Lidovky.cz

Teplárny řeší zásadní potíž: není uhlí. Krizové scénáře už sází na plyn

Ekonomika

  20:00
PLZEŇ/PRAHA - Když bude nejhůř, odstavíme uhelnou teplárnu a na sídlištích postavíme lokální kotelny na zemní plyn. Na tento krizový scénář se připravuje vedení Plzeňské teplárenské, na jejíž dodávkách závisí obyvatelé čtvrtého největšího města v Česku.

Teplárna Brendl společnosti Jablonecké teplárenské a realitní, a. s.. foto: ČTK

Plzeň jako první město v zemi stojí před problémem, který budou v několika následujících letech řešit i další česká města – hledá uhlí pro svou teplárnu.

Plzeňská teplárna nemá s těžaři uzavřenu dlouhodobou smlouvu a letos je v situaci, že uhlí nakupuje na základě měsíčních objednávek. Dlouhodobější smlouvu je ochoten nabídnout pouze Czech Coal, ale jen na tři roky a s výrazným navýšením ceny hnědého uhlí.

Čtěte více:

Jednání se zahraničními dodavateli ztroskotala na potížích s přepravou uhlí po železnici z evropských přístavů. "Dva vlaky s uhlím denně vám nikdo ze zahraničních dodavatelů nezaručí," uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Zdražení uhlí spolu se zachováním těžebních limitů v severních Čechách není jediným problémem, který se valí na teplárny spalující hnědé uhlí. Řadu starostí jim přidělá také plánované zpoplatnění emisních povolenek a zpřísnění emisních limitů, které nastane v roce 2016.

Umístění desítek plynových kotelen v Plzni by si vyžádalo několik let a investice v řádu miliard korun. Teplárenská soustava ve městě by se však nerozpadla úplně. Část města je teplárna schopna zásobovat z kotle na biomasu a nejpozději od roku 2015 též z plánované spalovny odpadů.

Přechod k plynu by každopádně vedl ke zdražení cen tepla. Zatímco nyní plzeňské domácnosti platí za teplo necelých 400 korun za gigajoule, teplo z plynových kotelen vychází na zhruba 600 korun.

Právě hranice 600 korun je podle Drápely kritická. Jakmile ji některá teplárna překročí, objevují se problémy s odpojováním zákazníků. Ve výsledku pak zbývající zákazníci platí za teplo ještě více, neboť se mezi ně rozpočítají náklady předimenzované teplárenské sítě.

Přebudování uhelné teplárny na plynovou je podle Drápely z ekonomického i technického hlediska nesmysl. "Centrální zdroje ztrácí bez uhlí smysl. Je lepší je zavřít, než je předělávat na plyn," tvrdí Drápela.

Plzeňská teplárenská je první velkou teplárenskou společností, na kterou problém s dodávkami hnědého uhlí dopadl. Ale brzy přibudou další. V příštích pěti letech končí smlouvy většině tepláren, které jsou závislé na dodávkách uhlí z lomů skupiny Czech Coal.

Cestou kogenerace
Problém s končícími dodávkami hnědého uhlí nebudou mít jen teplárny, ale také průmyslové podniky, nemocnice, administrativní budovy či hotely vytápěné z uhelné kotelny. Některé energetické a plynárenské společnosti vidí v potížích uhelných tepláren svou příležitost. Jedním z nich je i ČEZ, který v lednu založil společný podnik s třebíčským podnikem Tedom.

Ten patří mezi významné evropské výrobce kogeneračních jednotek, tedy zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z plynných paliv. Jejich výhodou je využití až 90 procent energie obsažené v palivu.

"Dlouhodobým cílem nově založeného podniku je instalovat a následně provozovat kogenerační jednotky o elektrickém výkonu kolem 200 megawattů, což představuje deset procent tržního potenciálu České republiky," uvedl mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.