Takzvaný cohousing není ve světě žádnou horkou novinkou, koncept vznikl už v 70. letech v Dánsku, odkud se rychle rozšířil do dalších evropských zemí i do Severní Ameriky. Jde o způsob bydlení v užším společenství lidí, již se vzájemně znají.
Společné skleníky nebo školky
Hlavním znakem je společné vlastnictví společných prostor, jako jsou venkovní prostory, dětská hřiště, záhony či skleníky. Dále společný centrální dům, v němž může být kuchyně a jídelna pro společné akce, posilovna, knihovna, dílna či cokoliv, na čem se účastníci dohodnou.
Samozřejmostí je potřebná infrastruktura v podobě obchůdků, školky či kavárny. Tedy něco na principu vesnické komunity, kde se všichni dobře znají a vzájemně si pomáhají.
V Česku prozatím neúspěch
V Česku však žádný podobný projekt tohoto rázu není. Pár developerských pokusů tu již bylo, ale idea dobrých sousedských vztahů vždy zkrachovala.
S myšlenkou vytvoření komunity v rámci projektu přišla před lety například společnost Ballymore v projektu Statenický mlýn. Ačkoli byl projekt na trhu úspěšný, myšlenka komunity selhala. Další vlaštovkou bydlení založeného na tomto principu je projekt Alfa Rezidence společnosti Metrostav Development.
"U realizovaných projektů se dotáhla vždy jen určitá část, například vytvoření náměstí s několika obchody, parku nebo investice do vybudování školky," říká Pavel Smolka z rezidenčního oddělení poradenské společnosti King Sturge.
Proč? Češi mají v sobě větší individualismus, a hlavně z minulého režimu zakódovaný odpor ke kolektivním aktivitám. Nyní se však zdá, že model života v anonymních satelitech a sídlištích "naležato" bez infrastruktury není úplně ideální.
I proto chce společnost MS Development cohousing opět přivést k životu ve svém nízkoenergetickém projektu Zahrada v Lysé nad Labem.
Na ploše dvou hektarů postaví developer novou rezidenční čtvrť čítající 13 bytových domů s 257 byty a pasáž s obchody, poštou, restauracemi, bazénem či ordinacemi lékařů. Společnou myšlenkou je právě cohousing. Developer MS Development se tak snaží nabídnout protipól k anonymnímu "satelitnímu bydlení".
Kolektivní domy v ČeskoslovenskuMyšlenka kolektivního bydlení se ve 30. a 40. letech minulého století objevila i v projektech architektonické, levicově orientované avantgardy v Sovětské svazu a nadchlo se pro ni i několik českých architektů. Poté, co se po válce ujali moci v Českolovensku komunisté, dostaly projekty v tomto duchu zelenou. Na konci 40. let se tak začaly stavět kolektivní domy v Litvínově a ve Zlíně. V komplexech byly soustředěny veškeré prostory a služby, které mohli obyvatelé potřebovat. Kolektivní dům ve Zlíně Koldům nyní funguje jako běžný bytový dům s malometrážními byty. Ve střední části komplexu vznikla restaurace a hotel. |
Ceny v normě
Projekty tohoto typu však mívají háček: ceny jednotlivých bytů se vytvářejí zejména od vstupních nákladů developera. Zde však rostou náklady o stavbu společných prostor a jejich provozování, což se může podílet na vyšší ceně bytů a následných poplatcích, které bývají o zhruba 15 procent vyšší než v běžném případě.
"Nepůjde o luxusní výstavbu, ceny začínají na 35 tisících za metr čtvereční. Poplatky nebudou vyšší než v běžném společenství vlastníků," oponuje Michal Šourek, ředitel MS development.
Obyvatelé prý nebudou muset platit za společný bazén a rekreační plochy. Developer se totiž domluvil s městem, že nechá tyto plochy veřejně volně přístupné a v tom případě se o ně bude starat město.
Podle Šourka nebude nutné platit ani ostrahu a recepci, jak to bývá v jiných projektech, protože se vzájemně ohlídají v rámci dobrých sousedských vztahů. "Pokud by developer skutečně dokázal realizovat vše podle plánu, je možné, že by se tím otevřel nový segment trhu," říká Smolka.
