Jednání o podobě společné zemědělské politiky po roce 2013 míří do finále.
Konečnou podobu by společné zemědělské politice měl ještě letos dát Evropský parlament. Loni na podzim zveřejněný návrh Evropské komise je podle českých nebo slovenských zemědělců ale zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současný nerovný stav.
Čeští zemědělci pobírají nižší dotace
Zemědělci ze zemí, které do unie vstoupily v roce 2004 a později, totiž na dotacích pobírají méně peněz než jejich kolegové z původních členských zemí.
"Každé dotace by se měly vázat na obhospodařování té plochy. A byli jsme také zajedno, že letiště nebo golfové hřiště nemůže být zemědělskou plochou s dotací," uvedla dnes německá ministryně. V některých případech v minulosti totiž nemalé dotace inkasovaly také subjekty, které neměly ze zemědělstvím nic společného.
Zemědělské dotace dostal i biliárový klub
Jak loni napsala agentura DPA, například v Dánsku v roce 2009 inkasoval peníze biliárový klub (na pivo a nealkoholické nápoje) a spolek harmonikářů. V Nizozemsku si zemědělskými dotacemi pomohly rychlobruslařský stadion, amsterdamské letiště Schiphol a amatérský fotbalový klub Sint Maarten.
"My jsme zajedno také v tom, že pro nás je důležitější kritérium obhospodařování nezávisle na velikosti, a z toho důvodu jsme také proti zastropování (plateb)," řekla Aignerová.
Kromě Německa se na českou stranu v této otázce po nedávných vzájemných jednáních přidalo také Slovensko a Velké Británie, kde jsou farmy také větší, překvapivě ale také Rumunsko a Itálie s převážně malými podniky.
Odpůrci zavedení dotačního stropu tak na půdě Evropského parlamentu tím získali takzvanou blokační menšinu a při budoucím jednání o společné zemědělské politice by se jim velmi pravděpodobně mělo podařit zabránit tomuto záměru. Průměrná velikost zemědělského podniku je v ČR největší z celé EU, a české farmy by tak na změnu dotační politiky doplatily nejvíc.
Ročně by na dotacích přišly o šest až třináct miliard korun.
Dotace po roce 2013 by měly být spravedlivější
Jak řekl novinářům Fuksa, s Aignerovou v pátek jednali také o možném využívání části národního balíčku dotací na pomoc chovatelům mléčných krav či obnovitelných zdrojích energie, zejména o možném spalování posklizňových zbytků v bioplynových stanicích.
Evropská komise v polovině listopadu mimo jiné slíbila, že dotace budou po roce 2013 spravedlivější, ale její dokument neobsahuje téměř žádné detaily.
Zemědělcům z nových zemí tak nedává jistotu, že platby se skutečně srovnají.
Podle dřívějších informací se ale zejména Francie a Německo snaží prosadit, aby Evropská unie i v budoucnosti vyplácela zemědělcům z nových členských států méně peněz než těm ze starých členských zemí. Ministři zemědělství obou zemí argumentovali tím, že stejná výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu, protože východoevropští farmáři mají údajně nižší výrobní náklady.
