Evropské a americké indexy pak zaznamenávaly ztráty v úrovni 4 až 7 procent proti stavu z předminulého pátku. Důvodem byl psychologický šok v podobě hrozící jaderné katastrofy v japonské elektrárně a také následné kroky, které situaci dále vyostřily.
Vládní zásahy proti německým jaderným elektrárnám, posilující japonský jen, který dokonce znamenal důvod ke koordinované intervenci zemí G7 na měnovém trhu, a především obavy z jaderného nebezpečí přinesly v první polovině týdne výrazné ztráty.
Ve druhé polovině týdne pak docházelo ke stabilizaci a postupnému návratu investorů, kteří jednak využili panických výprodejů a stlačených cen k "levným", ačkoli riskantním nákupům.
Navíc některé společnosti těžily z bezprostředního vývoje i pozitivních impulzů, tak jako například ČEZ nebo NWR, které po růstu cen elektrické energie v Německu zapříčiněné tlakem na odstavení jaderných zdrojů staršího data a výhledu na její možný nedostatek zaznamenaly zvýšený zájem o své akcie. Přes aktuální růst akciových trhů a návrat na vyšší úrovně ale došlo technicky ke změně z růstového trendu do klesajícího, nebo minimálně beztrendové fáze.
To znamená, že i v rámci týdne můžeme zaznamenat opět prodejní tlak.