Lidovky.cz

Moje houba zaplaví svět, říká budoucí miliardář

Ekonomika

  20:45
Ti, kdo hrají golf, jsou vystaveni účinkům pesticidů třeba i deset hodin, než obejdou všechny jamky. Já takhle se svým zdravím hazardovat nechci. Vymknutý kotník při basketbalu mi připadá zdravější, říká architekt a pěstitel hub Martin Suchánek.

Martin Suchánek, architekt a pěstitel hub. foto: Viktor ChladLidové noviny

Za socialismu odmítl kreslit paneláky a radši se živil keramikou. Po roce 1990 se k domům vrátil. Při rekonstrukcích často narazil na dřevomorku, kvůli níž se musely vyměňovat dřevěné konstrukce. To považoval za vyhazování peněz. Začal pátrat a našel přirozeného nepřítele dřevomorky, houbu pythium oligandrum. Dnes architekt Martin Suchánek ve své firmě Biopreparáty vyrábí tuny biofungicidů ročně, po roce 2014 se má stát miliardářem a nemá rád golf.

LN Jste majitel firmy, továrník. Proč nemáte rád golf?
Já se golfu obávám. Na údržbu greenů se používá obrovské množství pesticidů. Ti, kdo hrají golf, jsou vystaveni účinkům pesticidů třeba i deset hodin, než obejdou všechny jamky. Já takhle se svým zdravím hazardovat nechci. Ve Skotsku se říká "kiss the ball", polib míček. Poté, co se vyválí na greenu, bych to skutečně nedoporučoval. Vymknutý kotník při basketbalu mi připadá zdravější.

LN Na palubovce se ale práší...
To nejsou mutagenní pesticidy.

LN Co vás vedlo k tomu, že jste v mikrobiologii vytušil byznys?

Kdo je Martin Suchánek?

Pěstitel hub Martin Suchánek (51) Zakladatel a majitel firmy Biopreparáty ukončil studia architektury na ČVUT v Praze v roce 1984. V roce 1993 postavil laboratoře na výzkum biofungicidů a postupně začal průmyslově vyrábět přípravky pro biologickou ochranu, které exportuje do dvaceti zemí. Je ženatý, má tři děti.

Dostal jsem se k tomu před osmnácti lety, kdy jsme hledali něco, čím potlačovat dřevomorku domácí. Osud mne zavál do Výzkumného ústavu ochrany rostlin v Ruzyni, kde jsem se setkal s docentem Dášou Veselým. V roce 1993 jsem postavil laboratoře a tím okamžikem začala jakoby vážná činnost na téma mikrobiologie. Pohybujeme se u mikroorganismů, je to něco mezi houbami a bakteriemi. Naše houba má název pythium oligandrum, ve Spojených státech byla popsána již ve třicátých letech minulého století.

LN Jak jste na mikrobiologii začal vydělávat?
Prvních deset let to jako byznys nevypadalo. Používat živou látku k potlačování různých houbových chorob, ta výzkumná myšlenka se mi líbila. Znělo to velmi přesvědčivě. Neskrývám, že jsem v tom viděl komerčně úspěšný projekt.

LN Úspěšný ve stavebnictví?
Výzkum přenesl účinky toho bioagens do poměrně širšího spektra. Začali jsme ve stavebnictví, tam pokračujeme. Uvádíme na trh v rámci Evropské unie biocidní přípravek na potlačování plísní na zdech. Výzkumem jsme se ale dostali i k lidem. Nyní máme sestavu různých přípravků na pomezí kosmetiky a lékových forem. Potlačují různé mikroorganismy na povrchu lidské kůže. Například onychomykózy, černé plísně pod nehty, to je jedna z těch jednodušších věcí. Kromě toho máme přípravky schopné eliminovat nežádoucí mikroflóru v bércových vředech nebo vaginální kandidózy čili kvasinky, funguje to proti paradontóze. Vyrábíme predátora a jeho souboj s patogenem se snažíme aplikovat v řadě situací.

LN Když si vaším živým predátorem potřu dásně, tak mi tam zůstane. Jak se ho zbavím, aby mě nehryzal po zbytek života?
Nebude hryzat. Ten predátor se nerozmnožuje při teplotě lidského těla. To máme prokázáno dlouholetými toxikologickými testy. V konkrétním případě predátor poté, co zlikviduje sestavu mikroorganismů, ukončí svůj životní cyklus a z těla odejde přirozenou cestou.

LN Začali jste přípravky pro stavebnictví, kde se používají desítky chemických prostředků. Čím se vaše přípravky liší?
Černou plíseň na zdech jsme schopni odstranit nejen na povrchu, ale do hloubky. Naše účinná látka vroste do omítky třeba až na půl centimetru a likviduje hostitele. Běžné chemikálie poměrně rychle odbarví viditelnou plíseň, ale nepůsobí na její ložisko.

LN Jak dlouho váš přípravek ve zdi působí?
Dokud má co likvidovat. Pak se zasporuje, jakoby vysuší. Pokud se vrátí třeba nadměrná vlhkost a s ní přijdou plísně, naše houba ožije a plíseň zlikviduje.

LN Přípravky pro stavebnictví byly vašimi prvními produkty?
Ne, začali jsme v ochraně rostlin. Přípravek na moření obilovin je nyní registrován v Česku, ale i v Evropské unii, Spojených státech, v Číně, v Kostarice a dalších státech. Celkem exportujeme do dvaceti států. Proces registrace je ale komplikovaný, trvá šest, sedm let. Nyní jsme jedním ze tří výrobců na světě, kteří vyrábějí biologické přípravky fungicidního charakteru, které fungují. Pak je řada těch, které nefungují.

LN Jak vaše přípravky rostlinám prospívají?
Působí třemi způsoby. První je přímý mykoparazitismus, zjednodušeně řečeno, houba žere houbu. Druhý je stimulace rostliny, protože to produkuje nízkomolekulární hormony, které stimulují zvětšení pletiv kořenového systému. Třetí je indukce rezistence vůči chorobám nadzemní části. Zhruba to znamená, že když přípravkem polijeme chmel vysoký půl metru, tak si to rostlina stále pamatuje, i když vyroste do sedmi metrů. A je schopna vytvořit si obranné reflexy a bránit se dalším atakům.

LN Kterým rostlinám jsou vaše přípravky určeny?
Chrání třeba řepku, slunečnici, hořčici, jablka, třeba i jahody. A to bez reziduí, tedy bez chemických zbytků, bez ochranné lhůty. Záhon jahod stříkáte naším přípravkem a hned za vámi může dcerka ty jahody trhat a jíst, aniž by zažívala nějaké trauma.

Hrst plná jahod (ilustrační foto).

LN Váš přípravek ale na jahodě zůstane. Skutečně po něm nebude bolet břicho?
Jahody napadá plíseň šedá. Tam aplikujeme náš biofungicid Polyversum s pythiem oligandrem, které šedou plíseň zlikviduje a pak samo skončí svůj životní cyklus. Po deseti dnech tam nic nenajdeme. Zbytky neškodí, jsou běžnou součástí potravinového řetězce, nic nového. Ten organismus jsme izolovali z půdy, tam se ta houba nachází, i když ne ve vysokých řádech. My pouze ohleduplným způsobem zmnožujeme přírodní děj, který objektivně existuje.

LN Pro ochranu rostlin proti plísním existují chemické prostředky, jen v Evropě se ročně používají stovky tisíc tun. Vyrábějí je velké chemické koncerny. Žádný z nich nevyrábí prostředky na bio bázi podobně jako vy?
Na trhu existují konkurenční přípravky, z 99 procent jde o standardní chemikálie. Vyrábějí je světové chemické koncerny. Žádný z nich ale nevyrábí biologickou ochranu. Naší konkurenční výhodou je dlouhodobý výzkum a zkušenosti s komerční výrobou, široká registrace a nová legislativa Evropské unie.

LN Jak souvisí s biopreparáty Evropská unie?
V roce 1999, po šesti letech příprav, přijala Evropská unie novou legislativu v ochraně rostlin. Ta říká, že zemědělci, kteří v Evropské unii dostávají dotace, což jsou všichni, přejdou v roce 2014 na integrovanou ochranu rostlin. Znamená to, že zemědělec bude moci použít pouze nejbezpečnější přípravek, který je na trhu pro danou indikaci, tedy pro konkrétní chorobu. Skromně musím říci, že naše firma právě ten nejbezpečnější přípravek na řadu indikací vlastní. V tom vidíme, po těch dlouhých letech, velkou strategickou výhodu.

LN Na evropských polích se používají stovky tisíc tun prostředků, vy vyrábíte prakticky v laboratorních podmínkách. Jak chcete vyrábět statisíce tun?
Máme tři výrobny. V současné době dokončujeme výběrové řízení na dodavatele čtvrté, řádově větší výrobny. Tak se můžeme dostat na produkci řádově sto tun ročně, což představuje ochranu rostlin na milionu hektarů, což je poměrně dobré číslo i na Evropskou unii. Naším záměrem je výrobny zvětšovat, abychom v roce 2014 byli připraveni, postupně možná i na tisíc tun.

LN Nechcete prodávat licence?
Ne, o tom neuvažujeme. Nicméně pro distribuci jednáme s řadou velkých koncernů. Jednoho vhodného partnera jsme našli ve Francii, na evropském trhu je co do velikosti čtvrtý. Na Slovensku a v Maďarsku nás zastupuje firma Alistar, ve světovém měřítku na čtvrtém až šestém místě, nabízejí nám i severní Afriku.

LN Kolik tun biologických přípravků vyrábíte?
Letos se dostaneme na dvanáct až patnáct tun produkce. Tuna stačí na deset tisíc hektarů. Oproti chemickým standardům, kdy se používají kilové nebo litrové dávky, nám stačí na hektar sto gramů. Účinnost je mimo jiné zabezpečena tím, že naše houba se rozmnožuje ve vodě. Pro nás hraje příroda, ranní a podvečerní rosa je pro nás dalším zdrojem vody, tím zemědělci šetříme náklady na několik postřiků.

LN Vyrábíte patnáct tun a exportujete do dvaceti států, není to příliš rozdrobené?
Třeba do Číny jsme loni vyvezli tři sta kilogramů. Tam to používají ve fóliovnících. V Číně neměří na hektary, ale na "mu". Toto mu je 660 metrů čtverečních. Průměrná velikost farmy jsou tři mu. V Číně je devět set milionů zemědělců. Na plochu je tam fóliovníků tolik, jako je v Česku obdělávané půdy, asi dva a půl milionu hektarů. A každý fóliovník se na noc ručně zakrývá plachtou. Představte si, jak Češi na noc ručně zakrývají celou republiku plachtami...

LN Číňané jsou pověstní tím, že si nelámou hlavu s patenty a cokoli šikovně okopírují...
Naše výroba je opravdu složitá. Zatím kopírují pouze chemii, je možné, že nás to časem čeká, ale obavy z toho nemám. Trvá dlouho, než přijdete na to, jak houbu pěstovat, aby měla konstantní vlastnosti pro určitý typ ochrany, aby produkce byla spolehlivá, ekologicky nezávadná a ekonomicky výhodná.

LN Máte vůbec své přípravky patentované?
Na začátku letošního roku jsme obdrželi český patent, mezinárodní je ve fázi obhajoby původnosti. Pro český patent jsme původnost obhajovali půldruhého roku. Patent máme na biocidní aplikace na zeď, potom na veterinární aplikace a pak na aplikace přesahující do humánní medicíny a kosmetiky. Naším cílem je zaregistrovat je jako léčivý prostředek. Pro biozemědělství je patent podán, běží řízení. V Česku jako jediní máme registrované mořidlo a postřik pro biofarmy.

LN Řekl jste, že v biopreparátech jste viděl komerčně úspěšný projekt. Kolik tedy vyděláváte?
To je interní, ne veřejná záležitost. Loni jsme udělali obrat přes třicet milionů korun a předpokládám, že letos se dostaneme na padesát, šedesát milionů. Otevřeli jsme nové trhy, tak jsem optimista.

LN Jak drahé jsou vaše přípravky pro zemědělce?
Musíme držet cenovou úroveň v relaci s chemickými prostředky, jsme kolem šesti set, sedmi set korun na hektar. Chemikálie stojí od šesti set korun - tedy ty zakázané nebo pašované, tomu se říká souběžný dovoz - po kvalitnější věci, které přijdou i přes dva tisíce korun na hektar. Přitom na rozdíl od chemie nevytváří biologická ochrana rezidua, tedy zbytky, které by v přírodě škodily.

LN Jaká je ve vztahu k biologické ochraně rostlin česká legislativa?
Na ministerstvu zemědělství se účastníme přípravy akčního plánu, jak tomu říkají. To, co jsem při posledních jednáních viděl, je - abych to nazval slušně - snaha o revizi evropské legislativy. Pevně věřím, že si to Evropská unie nenechá líbit.

LN V Česku je zvykem na nařízení Bruselu nadávat...
Jsem asi jedním z mála, kdo nenadává.

LN Proč byste to dělal, že? Z vašich výsledků vyplývá, že tunu přípravků prodáváte zhruba za tři miliony korun. Jak se připravujete na život miliardáře, až budete vyrábět tisíc tun?
To vůbec neřeším. I v současné době vyděláváme dost na to, abychom měli na investice.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.