S arénou nás Hušák zblbnul, říká Ječmínek

LN Nedávno jste uvedl, že zájmy generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka se naprosto rozešly se zájmy většiny akcionářů. S kým konkrétně?
Kdybych to měl specifikovat, tak s řadou členů představenstva, konkrétně se zástupcem České obce sokolské, Českého olympijského výboru, se mnou. Zástupci majoritního akcionáře ČSTV pan inženýr Malý a pan doktor Král jsou v představenstvu jen od toho, aby na všechno kejvali.

LN Aleš Hušák podle vás bagatelizoval problémy Sazky a podával zavádějící informace i představenstvu firmy. Znamená to, že jste léta nevěděl, že je Sazka v problémech?
Záleží na tom, o jakém období mluvíme. Doba, kdy jsme ještě o slovech Aleše Hušáka nepochybovali, byla, když došlo v roce 2008 ke změně DPH a přišli jsme ročně zhruba o 300 milionů. Za zhruba dva a půl roku, než nám to vynahradilo takzvané "kalouskovné", jsme prokazatelně přišli o 800 milionů korun. Tehdy na základě jednoznačných stanovisek doktora Hušáka a právního úseku nám bylo sděleno, že se ničeho nemusíme obávat, že peníze dostaneme zpátky soudním procesem. V té době už jsme si však museli půjčit peníze.

LN Kdy přesně začaly problémy se splácením?
Před třemi lety začaly problémy se splácením dluhopisů a začínali jsme se prokazatelně propadat do finanční tísně. Tehdy přišel ČSTV s nápadem, že se členové představenstva vzdají svých tantiém.

LN Jak velké byly ty tantiémy?
Vypočítávají se snadno z výroční zprávy.

LN Takže?
U každého člena představenstva to mohlo činit ročně okolo 700 tisíc korun před zdaněním, u členů dozorčí rady okolo 450 tisíc hrubého.

LN To je ročně přes deset a půl milionu korun, takže by to stejně nepokrylo ani zlomek dluhů.
Nepokrylo to nic. Ale šlo nám o to, ukázat, že se šetří, kde se dá. Na druhou stranu to pro nás bylo signálem, že Sazka je skutečně ve finanční tísni.

LN Neříkejte, že předtím žádné signály nebyly. Když si společnost vzala několikamiliardový úvěr na stavbu Sazka areny, skutečně jste všichni věřili, že to hravě splatí?
Když jsme hlasovali pro Sazka arenu, bylo to s vědomím, že se to vůbec nedotkne výtěžku - že se postaví hala a z ní už napořád půjdou peníze. Management nám předložil tak neprůstřelné ekonomické projekty s tím, že výtěžek zůstane nedotčen, že nebyl důvod pochybovat.

LN Vy jste ale už v té době byl místopředsedou představenstva společnosti, tak jste si mohl projekt důkladněji prověřit.
Ano, tehdy jsem střídal předchozího místopředsedu. Ale mezi mnou a řadovým členem představenstva nebyl skoro žádný rozdíl.

LN Pan Hušák tvrdil, že jste byli řadu let blízcí přátelé. To se s vámi nedělil o své plány a pohnutky?
Nevěděl jsem nic jiného, než věděli ostatní členové.

LN A vám nepřišlo divné, že hala bude tak drahá? Proč jste si to nenechali prověřit u jiných zdrojů?
Když se na to díváte z dnešní pozice, tak se vám asi zdá divné, proč jsme si nenechali udělat někde jinde audit. Ale když jsme tam měli právního ředitele, obchodního ředitele, projektanty, dodavatele a všichni tvrdí, jak je to jednoduché, jak na tom vyděláme a že to bude stát jen dva a půl až tři miliardy korun, tak tomu věříte.

LN Arena se ale nakonec několikanásobně prodražila.
Pak se mluvilo o šesti miliardách, osm měsíců před deadlinem, kdy měla být stavba hotová (27. březen 2004). My jsme zcela oficiálně na představenstvu jednali o pozastavení stavby, jejím temperování, s tím, že prostě nebude otevřená ke stanovenému dni. Tehdy jsem říkal, že halu nestavíme pro jednorázovou akci, jíž bylo mistrovství světa, ale na desítky let.

LN Přesto jste to navýšení ceny nakonec odhlasoval.
Nechci dělat po bitvě generála, podíleli jsme se na tom všichni. Kdyby se tenkrát zdržel jediný akcionář hlasování, tak se hala nestaví. To byla jednoznačná podmínka, proto jsme se k tomu přihlásili všichni. Já byl jeden z prvních, kterého si doktor Hušák získal pro výstavbu haly. Myšlenka na stavbu se dokonce zrodila tady u nás v restauraci Autoklubu. Ano, Hušák nás zblbnul a přesvědčil, jaká je to efektní a výborná věc. Přijde mi nechutné, když minulý týden prohlásil, že když se hlasovalo o výstavbě Sazka areny, byl v té době ve Skandinávii a měl vypnutý telefon.

LN Proč se nakonec náklady na stavbu Sazka areny vyšplhaly až na osm miliard?
Protože normálním tempem a za normální cenu by se hala postavit nestihla.

LN Ale to asi nebylo jen kvůli časové tísni, ne?
To byl jeden z důvodů prodražení. Aspektů bylo víc. Například když to stavěli subdodavatelé, tak se moc nekoukalo na cenu. Další věc byl příslib státu, že licenci na provozování videoloterijních terminálů nedostane nikdo jiný než Sazka, aby mohla halu rychleji splatit. Výměnou za monopol na tuto hru nebude společnost žádat od státu peníze na stavbu. Tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka nám to ústně slíbil na půlnoční schůzce, které jsme se účastnili já, Hušák a starosta České obce sokolské. Jenže to nebylo podložené žádnou písemnou smlouvou, a tak se stalo, že za několik měsíců měl licenci na tyto terminály kdekdo. Přitom stačilo jen podepsat písemnou garanci od vlády.

LN Jak souvisí písemná garance vlády s prodražením stavby?
Garance by nám neuvěřitelně snížila cenu peněz. Ve chvíli, kdy stát zagarantuje stavbu, tak úroky od bank jsou mnohem nižší a jiný by byl i rating společnosti.

LN Vás to tehdy nenapadlo?
Nenapadlo. V té době bylo vše přebito euforií z nové arény - my se ukážeme, my halu umíme postavit. Do dneška si myslím, že to mohl být zárodek finančních těžkostí. Ale ten jsme si výrazně prohlubovali dalšími kroky.

LN Například?
Třeba tím, čemu doktor Hušák říká kruhová obrana. Jakmile se tu naskytl nějaký nový typ hazardu, například kurzové sázky, musela ho nutně zavést i Sazka bez ohledu na to, zda to bude prodělečné. To byl případ i zavádění nevýherních hracích automatů, kam jsme investovali desítky milionů korun.

LN Vy jste chtěli provozovat i loterii na Ukrajině, s kterou to nedopadlo dobře, že?
Ano, říkali nám, kolik na tom vyděláme. Odkoupili jsme tam loterii od nějaké firmy, ale potom z toho byl právní spor, který skončil u soudu, a prodělali jsme na tom kalhoty.

LN S tím jste také souhlasil?
Skutečnost je, že jsem některým projektům, když ne fandil, tak alespoň s nimi souhlasil. Ale následně se ukázaly jako liché.

LN Proč jste nezačali jednat, když vám přestaly chodit před dvěma lety od Sazky peníze?
Ony chodily, ale v miniaturní podobě. Teď už nechodí nic. Autoklubu dluží Sazka přes sedm milionů korun, všem akcionářům dohromady okolo 180 milionů

LN Neodpověděl jste mi, proč jste to nezačali rázně řešit už tehdy.
My jsme to řešili, byť neúspěšně, bankovním klubem, kdy jsme měli získat úvěr přes dvě a půl miliardy korun u pěti nebo šesti bank na pokrytí dluhů. Banky však nevěřily, že jsme schopni závazkům dostát. Tak vznikla myšlenka bankovního klubu, který dá dohromady všechny tyto úvěrující banky, které se vzájemně ujistí, že necouvnou, a budou mít vhled do našeho hospodaření. Nakonec i to zkolabovalo.

LN Na čem to zkrachovalo?
Na nedůvěře některých bank k nám i mezi sebou. Definitivní konec nastal s odkoupením dvou pohledávek Radovanem Vítkem. Ten pak podal na Sazku 17. ledna insolvenční návrh. Ale 30. ledna na mimořádném zasedání představenstva jsme měli na stole dva návrhy na záchranu Sazky. Jeden byl od E-Investu Martina Ulčáka společně s panem Vítkem a druhý byl od společnosti Synot a Karla Komárka. Synot a Komárek požadovali podíl 66 procent na společnosti. Vítek slíbil, že když schválíme jeho nabídku, stáhne okamžitě insolvenční návrh. Tak jsme samozřejmě dali přednost Vítkovi a Ulčákovi. Pak se nakonec za zády představenstva Hušák dohodl se společností Gladiolus, kterou daly dohromady Penta a E-Invest.

LN Jak v tom do té doby figurovala Penta?
Nijak. Penta byla naším absolutním nepřítelem. Vnímám to tak, že z nás pan Hušák udělal hlupáky.

LN Co mu za to Penta musela slíbit, aby se dal dohromady s největším nepřítelem?
Penta byla jediná z velkých hráčů, která Hušákovi přislíbila, že zůstane na své židli.

LN Mluví se o tom, že Hušák si i přes potíže Sazky vyplácel odměny v řádu desítek milionů korun.
Nemohl si je vyplácet sám. Pokud k tomu docházelo, tak rozhodnutím představenstva.

LN A docházelo k tomu?
To vám nesdělím. I kdyby dostával sebevětší odměny, tak to v celkovém objemu nehraje roli. Něco jiného je otázka morálnosti.

LN Řekl jste, že existovaly dvě verze smluv se společností Gladiolus - jedna šla na soud a druhá, nevýhodnější pro Sazku, měla být skutečně podepsána. Zvažujete podat trestní oznámení?
Nezvažuji, protože smlouva stejně spadla pod stůl. Ale stojím si za tím, že obcházela insolvenční zákon, obchodní zákoník, zákon o hospodářské soutěži a hlavně akcionáře. Byla výsostně nemorální.

LN Co by se stalo, kdyby byla podepsána?
3. března 2012 by sice Sazka existovala, ale my bychom v ní nevlastnili ani kliku od dveří.

LN Nyní nejspíš dojde k reorganizaci Sazky. Jaká je šance, že by ji věřitelé svěřili Hušákovi?
Přednostní právo na předložení reorganizačního plánu má dlužník, ale je pravda, že věřitelé ho musí schválit. Otázka je, zda jsme my, akcionáři, vůbec schopni se domluvit na smysluplném plánu. Pokud by to bylo ve filozofii Gladiolusu, a to pan Hušák stále naznačuje, pak by to znamenalo navýšení základního jmění o dvě a půl miliardy prostřednictvím akcionářů. Do toho ale minoritní akcionáři nepůjdou. Abychom souhlasili s tím, že to budeme garantovat vlastním majetkem, museli bychom být blázni.

LN Vedle toho má právo předložit restrukturalizační plán věřitel.
Aby návrh byl smysluplný, musí vzniknout teprve po 28. dubnu, kdy vyprší 30denní lhůta pro přihlášení všech pohledávek. Takže dluh ještě může značným způsobem narůst. Této finální výši dluhu by se pak musel přizpůsobit reorganizační plán, tak aby jej pokryl.