Představte si, že si máte tipnout počet řek v Africe. Umíte si představit, že by váš tip ovlivnilo, kdybych vám před vaší odpovědí řekl náhodné číslo? Že ne? Ale ano.
Alespoň toto je závěr z jednoho pokusu behaviorální ekonomie, která zkoumá na základě experimentů skutečné rozhodování jedinců či skupin.
Skutečně: odhad těch, kterým bylo před odpovědí řečeno nízké "náhodné" číslo, byl nižší než odhad skupiny, které bylo řečeno vyšší "náhodné" číslo. Může být toto "vychýlení" v rozhodování používáno v praxi? Ano – a už je.
Představte si, že si chcete koupit dům a rozhodujete se mezi domem za pět milionů a za pět a půl milionu korun. Ano, ten za pět a půl vypadá lépe, ale je to přece jen rozdíl 500 tisíc. Neustále tedy promýšlíte všechna pro a proti a neustále voláte realitnímu makléři, abyste se zeptali na dodatečné informace.
Přitom realitní makléř může efektivně a snadno urychlit vaše rozhodování, a to směrem, který je pro něj výhodnější (dům za pět a půl milionu).
Stačí, aby vám ukázal horší dům na prodej, než je váš favorit, a řekl vám, že tento je za šest milionu. Tato třetí alternativa je totiž oním náhodným číslem, které vám v případě paralýzy a neschopnosti rozhodnout se pomůže posunout se jedním či druhým směrem. Takže pozor na třetí možnosti!
Názor
Prodloužený víkend nabídl čas na prolistování několika knih. Jednou z nich je "The Economic Naturalist" od Roberta Franka o ekonomických principech v reálném světě, tedy takzvané behaviorální ekonomii.