Lidovky.cz

Nová hrozba eurozóny: zadlužená Belgie

Ekonomika

  7:00
PRAHA/BRUSEL - Ze "stabilního" na "negativní" snížila mezinárodní ratingová agentura Fitch výhled svého hodnocení Belgie. K poklesu samotného ratingu může dojít během několika měsíců, pokud nezačne belgická vláda snižovat rozpočtový deficit.
Zadlužená Belgie (ilustrační foto)

Zadlužená Belgie (ilustrační foto) foto: Shutterstock

V příštím roce chce Belgie snížit deficit veřejných financí pod 3 procenta HDP, vyrovnaného rozpočtu by pak měla dosáhnout roku 2015. Zároveň veřejný dluh by měl do roku 2015 klesnout na maximálně 88,4 procenta HDP z nynějších 100 procent. To vyplývá z programu ekonomických reforem, který letos v dubnu schválila vláda Yvese Leterma.

ZADLUŽENÁ EVROPA

I když jsou finanční závazky Belgie zatím hodnoceny druhou nejlepší známkou, AA-plus, o toto hodnocení by země mohla přijít. K tomu, aby plánované úspory skutečně zavedla do praxe, bude vláda muset schválit ústavní reformu. Na té se ale musí shodnout znesvářené vlámské a valonské strany.

"Politická rizika jsou v Belgii vzhledem k frakčním sporům o budoucnost státu vyšší než v jiných zemích eurozóny," dodává v hodnocení agentura Fitch.

Mnozí investoři ale nestaví Belgii do jedné řady se třemi nejslabšími zeměmi eurozóny. "Investoři pořád vidí Irsko, Portugalsko a Řecko v jiném světle, než řekněme Itálii a Belgii," uvádí analytik Société Générale, podle kterého se dluhová krize týká ekonomik pouze tří nejslabších zemí.

"Belgie má problémy, ale ne v takovém rozsahu, že by měly spustit varovné signály," říká Paul Mackel, měnový specialista v londýnské bance HSBC. Podotýká, že země, která neměla vládu celých 11 měsíců, ještě stále není ve stejné lize jako Řecko. Belgie ale pořád patří k nejzadluženějším zemím eurozóny a ne všichni investoři jsou v pohledu na její problémy tak optimističtí.

Podle analytiků investiční banky ING bude Belgie potřebovat během příštích čtyř let 20 miliard eur. I když je tato suma ve srovnání s částkami, které potřebují Portugalci, Řekové či Irové, nízká, pořád může odradit řadu investorů od nákupu belgických dluhopisů.

"Trhy rozhodnou časem, zda se bude dluhová nákaza šířit i dále eurozónou. Každopádně současné prognózy ukazují, že jsou stále náchylné jak dluhopisy periferních zemí, tak i samotné euro," uvádí v deníku Wall Street Journal analytička Jane Foleyová.

Mezi takzvaným "jádrem" a "periférií" vzniká stále větší propast. K řešení problému se ale Evropa zatím nestaví jednotně. Vznikají neshody nejen v rámci vlád jednotlivých zemí, ale i mezi vládami navzájem a také mezi vládami a Evropskou centrální bankou.

Někteří politici tvrdí, že problémy periferních zemí vyřeší pouze radikální změna rozpočtové politiky Řecka, Irska a Portugalska.

Horší variantou, ke které se stále častěji přiklánějí i někteří investoři, je, že krize se netýká jenom dlužníků, ale že se jedná o strukturální a institucionální krizi eurozóny jako celku. Deník Wall Street Journal dokonce uvádí, že "tato krize ohrožuje nejen existenci společenství v rámci společné měny, ale i celého projektu integrace Evropy."

Není se čemu divit, že další země se k euru nehrnou. "Česká republika neplánuje v dohlédnutelné, předvídatelné budoucnosti vstoupit do eurozóny," řekl včera prezident Václav Klaus v Bruselu po schůzce s belgickým premiérem Yvesem Letermem.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.