Mnozí politici či byznysmeni po střetu s třiapadesátiletým vystudovaným právníkem volili totiž o poznání silnější výroky.
Někdejší premiér za ODS Mirek Topolánek například s odvoláním na zprávu Bezpečnostní informační služby v roce 2009 prohlásil, že Sazka a některé její aktivity "ohrožují bezpečnost státu". Vedení společnosti označil Topolánek za "nekompetentní" a dodal, že při svém úkolu "jasně selhalo".
Vše o kauze Sazka |
Hušák však opět potvrdil schopnosti obratného stratéga a jako mnohokrát předtím dokázal přesvědčit akcionáře Sazky, že uvnitř podniku se přece nic nekalého neděje, - a kauzu ustál. V tu dobu stál v čele loterijního gigantu už čtrnáctým rokem.
ČTĚTE O HUŠÁKOVĚ KONCI V SAZCE |
Do vedení se dostal vcelku nenápadně. "V roce 1994 si ho tehdejší předseda Vladimír Srb přivedl na valnou hromadu jako člověka, který se nám bude starat o peníze," vzpomíná jeden z bývalých funkcionářů na premiéru spojení Hušák - Sazka. Rok na to již Hušák seděl na nejdůležitějším postu podniku a začal si budovat kariéru nejvlivnějšího muže tuzemského hazardního průmyslu. A to se trutnovskému rodákovi, který ještě za normalizace vystudoval pražská práva, dařilo na výtečnou. Uměl totiž přesvědčit akcionáře o nezbytnosti a správnosti jím činěných kroků.
Dlouhou dobu mu to nečinilo žádné větší problémy: Sazce se dařilo a vydělávala. Potíže dorazily naplno až v roce 2004, kdy Hušák kývl na to, aby podnik vzal na sebe stavbu obří haly pro hokejový šampionát v Praze. Vysočanská aréna se stala hlavní "pijavicí" Sazky. Namísto původně plánovaných šesti miliard se náklady na její výstavbu vyšplhaly na více než dvojnásobek. Konečný účet přesáhl podle odhadů 14 miliard.
Příspěvky sportovním svazům následně končily v umořování splátek za halu. Dluhy nakonec stáhly s sebou dolů kromě Sazky i samotného Hušáka.
