Novela stavebního zákona má urychlit schvalovací proces staveb hlavně tím, že omezí možnost občanských sdružení vyjadřovat se k projektům velkých staveb. Návrh se proto stal terčem kritiky ze strany ekologických aktivistů. Ministerstvo podle svých představitelů reaguje na to, že dálnice v Česku vznikají v průměru 7,5 až 12,5 roku, přičemž jen 14 procent z této doby připadá na samotnou výstavbu.
Infografika |
Jaké hlavní změny má novela přinést?
Neměla by se tedy opakovat situace jako v případě dálnice D8 přes České středohoří, jejíž dostavbu už více než 15 let blokuje občanské sdružení Děti Země. "Dosavadní právní úprava se neosvědčila a v mnoha případech byla zneužívána k obstrukcím a spekulacím," uvedl včera náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.
V praxi to bude podle novely znamenat, že veřejnost a občanské iniciativy budou moci o plánovaných stavbách rozhodovat hlavně v počáteční fázi, kdy se jedná o územním plánu. V navazujícím rozhodování budou schopné ovlivnit již jen detaily.
"Vytrhané" jazyky
Podle Lukáše Matějky ze sdružení Arnika však ztratí veřejnost změnou pravidel možnost chránit své zájmy. Lidé se podle něj sice budou moci vyjádřit například k tomu, zda má v jejich obci vyrůst továrna, ale neovlivní způsob jejího provozu nebo organizaci výstavby a staveništní dopravy.
Čtěte také: |
Arnika včera před budovou ministerstva pro místní rozvoj uspořádala happening, během něhož člověk převlečený za ministra symbolicky vytrhával jazyky občanům, aby je umlčel.
Náměstek Kalous však tvrdí, že v rámci stavebního řízení, kdy se řeší technologické parametry projektů, by byla účast sdružení kontraproduktivní a že vliv veřejnosti ve fázi územního řízení bude naopak posílen. Občanská sdružení budou mít po dobu 45 dnů možnost podávat návrhy a připomínky a zastupitelé obcí a měst budou mít povinnost se s nimi vypořádat.
Nejdřív stavět, pak platit
Dalším "urychlovačem" staveb má být novela zákona o vyvlastnění, která bude už koncem června odevzdána vládě zároveň s novelou stavebního zákona. Pomocí ní chce ministerstvo předejít podobné situaci, která nastala v případě nedokončené dálnice D11. Farmářka Ludmila Havránková se o výkupní cenu svých pozemků, přes něž měla dálnice vést, soudila sedm let.
Nově mají být jednání o vyvlastnění a jednání o ceně oddělená. To zjednodušeně znamená, že nejdřív dojde k vyvlastnění a začne se stavět bez ohledu na to, zda vlastník s výkupní cenou nabízenou státem souhlasí. Náhrada se v takovém případě bude řešit v soudním řízení až "za pochodu". Zákon fungující na podobném principu chtělo zavést Slovensko. Tamní Ústavní soud ale zákon ale letos v lednu zrušil.
