Lidovky.cz

Časy se mění, zakázky se už v Rusku vodkou nezapíjejí

Ekonomika

  20:34
ČKD patří mezi tradiční české značky, její historie sahá až do roku 1871. Část zabývající se dodávkou strojů a technologií pro energetiku a těžbu ropy a plynu přežila těžké období a opět prosperuje. "Letos se vrátíme k tržbám okolo pěti miliard korun," uvedl v rozhovoru pro LN generální ředitel ČKD Group Jan Musil.

Jan Musil, generální ředitel ČKD foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

LN Velkým tématem posledních měsíců je průhlednost vlastnictví firem. Podle Obchodního rejstříku je vlastníkem vaší mateřské firmy ČKD Asset jakási britská firma Hanbury Finance Limited a jediným členem představenstva ČKD Asset je advokát Josef Monsport. Kdo je skutečným vlastníkem skupiny ČKD Praha?
Ke změně vlastníka došlo poté, co jsme od státu koupili Škodaexport. Výsledkem je to, co dnes vidíte v Obchodním rejstříku.

Ze Škody do ČKD

Jan Musil (52) vystudoval jadernou elektroenergetiku, následně pracoval v Akademii věd.

Od roku 1994 pracoval v plzeňské Škodovce, nejprve jako jednatel firmy Škoda Výzkum a později jako technický ředitel mateřského podniku Škoda.

V letech 2000 až 2006 byl generálním ředitelem výrobce turbín Škoda Power, počátkem roku 2007 převzal vedení skupiny ČKD Group.

Stojí též v čele poradního sboru ministerstva průmyslu a obchodu.

LN Kdo je tedy novým vlastníkem skupiny ČKD?
Je to zahraniční investor, kterému reportuji výsledky do Londýna přes vámi uvedenou právní kancelář. Privatizace Škodaexportu byla neúspěchem a po každém takovém neúspěchu dochází ke změně, ať již na úrovni manažerské nebo akcionářské.

LN Můžete tedy potvrdit, že Petr Speychal a Robert Mariánek, kteří skupinu ČKD zprivatizovali v roce 2004, již vlastníky nejsou?
Podle mých informací nejsou.

LN Jak se vlastně dnes díváte na kauzu Škodaexport? Cítíte se podvedeni, že vám stát prodal podnik se skrytými dluhy?
Je to skutečně to správné téma na rozhovor? Je to uzavřená záležitost, nic nového k tomu neřeknu. Pro mě je důležitý dnešek a zítřek, minulost je už za námi.

LN Pojďme tedy k dnešku. Jak se vám daří získávat nové zakázky?
Loni se nám relativně dařilo, zakontrahovali jsme objem 6,1 miliardy korun. To nám letos umožní vrátit se k objemu tržeb na úrovni 5,2 miliardy korun, které jsme dosáhli v roce 2009. Provozní zisk plánujeme na úrovni okolo 160 milionů korun. V tomto roce investujeme do vývoje, výrobních technologií a do kvalitního sofwarového vybavení, bez kterého dnes investiční celky v oblasti energetiky, ropy a plynárenství nelze vyprojektovat, částku zhruba 270 milionů korun.

LN Na jakých zakázkách v současnosti pracujete?
V Česku se podílíme menšími dodávkami na obnově uhelných elektráren Tušimice, Prunéřov a Ledvice. Na Slovensku se účastníme dostavby třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce. Velký projekt realizujeme pro Gazprom, stavíme kompresorovou stanici v Rusku, která bude součástí plynovodu Nord Stream. V ocelárně MMK v ruském Magnitogorsku letos dostavujeme závod na výrobu kyslíku. A do Turecka prostřednictvím Vítkovic coby hlavního dodavatele dodáme strojovnu pro elektrárnu Adularya za 1,2 miliardy korun. Dále v Turecku pro soukromou firmu 3S projektujeme paroplynovou elektrárnu.

LN Jaké trhy jsou pro vás perspektivní a odkud lze do budoucna očekávat zajímavé zakázky?
Je to průsečík tří faktorů. Za prvé, vlastní minulost – kde jsme působili a kde je značka známá. Za druhé je to současná kompetence z hlediska technického, obchodního a finančního. Poslední faktor je, kde je právě teď poptávka. V současnosti se na našich tržbách podílí z 35 procent Rusko a Ukrajina, z 30 procent Česká republika a 15 procent připadá na Slovensko. Zbytek připadá na ostatní trhy.

LN Plánujete razantnější vstup na západoevropské trhy?
Ochranářská politika v Německu a ve Francii je velmi silná, vždy budou preferovat vlastní výrobce. Cožpak ve Francii staví tepelné elektrárny někdo jiný než Alstom a v Německu někdo jiný než Siemens? My Češi jsme proti nim velmi otevření a féroví, ve výběrových řízeních má německý nebo francouzský dodavatel stejné šance jako domácí. Je pravda, že dnes dodáváme zařízení silnoproudé elektrotechniky například do Francie. Neočekávám však velký růstový potenciál našeho exportu do zemí EU.

LN Ani rychle rostoucí ekonomiky Číny a Indie vás nelákají?
Všichni říkají, jak jsou to úžasné trhy a jak nás vítají. Oni nás sice vítají, ale jen s podmínkou nízkých cen. Dosáhnete tam vysokých obratů, ale za cenu nulové nebo nízké ziskovosti. Proto nepreferuji, abychom dodávali ve větších objemech do Číny a Indie. Zajímavější jsou pro nás dodávky do Ruska, kde naši manažeři i technici mají dlouholeté zkušenosti a plno dobrých kontaktů.

LN Jak získáváte zakázky v Turecku? Jsou zde férové podmínky pro české dodavatele?
V Turecku musíte oddělit státní zakázky a zakázky od soukromých investorů. V případě státního sektoru je to těžké, u soukromého nikoliv. Je potřeba navázat kontakt, nabídnout kvalitu a dobrý servis a tím jej získáte. V Rusku je to podobné.

LN Jak se vám s těchto zemích spolupracuje s místními subdodavateli?
V Turecku jsou kvalitní stavební firmy, které mají stále větší chuť podílet se na výstavbě elektráren. Tamní firmy též umí vyrobit velmi kvalitní výměníky nebo potrubí pro energetiku. My dodáme design elektrárny, kotel, turbinu, generátor, kompresory, elektroniku a systém řízení. Vše ostatní mohou zajistit turecké firmy.

LN A jak vypadá situace s kvalitou a spolehlivostí ruských dodavatelů?
Rusové vždy byli dobří ve dvou oblastech – měli vynikající fyzikální metalurgii a projektové instituce. Problémem je kvalita řízení, vlastní realizace a kázeň na stavbě. Sami Rusové nechtějí, aby místní firma byla generálním dodavatelem a řídila vlastní realizaci projektu. V řadě projektů lze ale využít ruské výrobce generátorů, parních a plynových turbin.

LN Nesetkáváte se na vašich hlavních trzích s problematickou platební morálkou?
V Turecku to není vůbec problém, dohody o platbách se dodržují. Náročné je vyjednávání, často jednáte týdny a výsledek nepřichází. Vyjednat pro vás výhodnou dohodu je velmi obtížné. V Rusku jsou našimi klienty převážně velké koncerny jako Gazprom nebo Lukoil, ti s placením nemají problém. Naopak problematická je Ukrajina. Standardem je, že začínáme pracovat až ve chvíli, kdy máme 90 až 100 procent platby na účtu. Jinak vám vznikne pohledávka, která je téměř nedobytná.

LN Uzavření kontraktu v Rusku stále znamená povinnost vypít hektolitry vodky, nebo se už doba změnila?
Je to padesát na padesát. S některými partnery pijete minerální vodu a s jinými vodku. V některých případech by naši lidé rádi pili vodku, ale dostanou překvapivě jen vodu. Řada ruských manažerů studovala doma i v zahraničí, mají stejně dobrou angličtinu jako ruštinu. Jejich styl je úplně jiný. Každopádně jednání v Moskvě nebo Petrohradě s minerální vodou jsou vždy kvalitní a rychlá.

LN Jak jste spokojeni s podporou státu? Pomáhá vám s expanzí na zahraničních trzích?
Role EGAP a České exportní banky je nezastupitelná. V rámci vlastních jednání je pro nás klíčový kompetentní velvyslanec a obchodní rada.

LN A jsou takoví na velvyslanectvích, nebo ne?
Někteří jsou, někteří nejsou. Dlouho stát razil nesmyslnou ideu, že velvyslanec má řešit hlavně politické a kulturní záležitosti. Ale v nich nemá Česká republika šanci nic ovlivňovat. Jednou z hlavních náplní práce velvyslance musí být obchodní diplomacie. Tam, kde se to daří, je to znát.

LN Můžete uvést konkrétně země, kde velvyslanectví fungují ke spokojenosti exportérů?
Moje zkušenost z poslední doby je taková, že dobře to funguje například v Turecku, Tunisku a Rusku. Stačí málo – velvyslanec s námi někam přijde, řekne několik klíčových vět a to je přesně to, co potřebujeme.

LN Vidíte příležitosti pro ČKD i při výstavbě třetího a čtvrtého bloku v Temelíně?
Určitě se budeme chtít účastnit výstavby sekundárního okruhu jaderných bloků. Například do slovenských Mochovců dodáváme záložní energetické zdroje, jednotky chlazení a kompresorové stanice. Naši lidé z ČKD Praha DIZ zde odvádějí dobrou práci a tato reference jistě bude přenositelná i na Temelín. Ale zatím nechci v interních obchodních plánech se zakázkou v Temelíně počítat, to by bylo falešné.

LN Po havárii v japonské Fukušimě ožívá zájem o modernizaci stávajících jaderných elektráren. Jednáte o možných projektech s účastí skupiny ČKD?
To, co se stalo ve Fukušimě, vedlo k přehodnocení situace na jaderných elektrárnách i v Rusku a na Ukrajině. V obou zemích chystají investice do posílení jaderné bezpečnosti. Jedná se opět o záložní zdroje a jednotky chlazení, kde můžeme využít reference z Mochovců. Vidíme zde potenciál, který se nabízí dříve než dostavba Temelína.

LN Chystáte zásadní investice do rozšíření výroby, případně akvizice firem?
V současné době preferujeme cestu růstu přes budování nových kompetentních týmů jak v Praze, tak i mimo Prahu. Nově jsme v Brně vytvořili projektový tým se zaměřením na energetiku, systémy kontroly a řízení a strojní projektování. Máme zde již 30 velmi šikovných projektantů. Podobný tým budujeme také na Slovensku.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.