Příznivé větrné podmínky přilákaly do Krušných hor řadu investorů. K současným 45 větrným elektrárnám v Ústeckém kraji může během následujících let přibýt dalších 122. Přesně tolik jich je v současnosti ve fázi schvalování u krajského úřadu nebo u příslušných stavebních úřadů.
INFOGRAFIKA: |
Kolik je v Krušnohoří větrníků a kolik jich přibude a kde?Zatím lze jen těžko odhadnout, kolik dalších větrníků se podaří investorům dotáhnout až do konce. Projekty narážejí na silný odpor místních obyvatel a občanských sdružení. Potíže jsou také s připojením velkých větrných parků k rozvodné síti.
Ke schválení všech nemusí dojít
Provozovatel páteřní přenosové sítě ČEPS dokonce musel přistoupit k výstavbě nové rozvodny u Klášterce nad Ohří, k níž budou největší z chystaných větrných farem připojeny. Rozvodna však bude hotová až v roce 2017.
"Investice do plánované rozvodny jsou přibližně 1,1 miliardy korun. Žadatel hradí podíl na investici, který je specifikován vyhláškou o připojení," uvedla mluvčí ČEPS Zuzana Dvořáková. Tím žadatelem je firma APB-Plzeň plánující výstavbu až 90 větrných elektráren na Chomutovsku a Mostecku.
Původně stavební a přepravní společnost se v posledních letech zařadila mezi nejambicióznější investory do obnovitelných zdrojů energie v Česku. "Větrné elektrárny transportujeme a montujeme, takže jsme se rozhodli je i vlastnit," vysvětluje prokurista firmy APB-Plzeň Pavel Březina.
Prvních šest větrníků mezi Výsluním a Kryštofovými Hamry chce APB-Plzeň vybudovat již v příštím roce. Jedná se o pozůstatek původního, téměř deset let připravovaného projektu Větrný park Chomutov. Zde již firma čeká pouze na dokončení územního a stavebního řízení.
ČTĚTE TAKÉ: |
Březina přiznává, že projekty může ještě ohrozit nízká výkupní cena elektřiny z větrné energie, která je prý na hranici rentability. Je smířen i s tím, že schvalováním zřejmě projde jen část z celkových 90 větrných elektráren.
Mezi odpůrci větrníků v Krušných horách se objevují spekulace, že APB-Plzeň projekty pouze připravuje pro velkého zahraničního investora. Plzeňská firma to popírá. "Projekt nepřipravujeme pro cizí investory. My jsme investoři i provozovatelé," zdůraznil Březina.
Jak Lidové noviny informovaly před týdnem, procesem posuzování dopadů na životní prostředí u krajského úřadu v Ústí nad Labem prošlo 35 z 39 větrných turbín, které chce APB-Plzeň umístit v katastru obcí Hora Svatého Šebestiána a Křimov. Kladné posouzení dopadů je nutnou podmínkou pro získání stavebního povolení.
Větrník jako zdroj příjmu pro obce
Malé a chudé obce v Krušných horách se většinou větrným elektrárnám nebrání. Za každou dokončenou elektrárnu mohou do obecního rozpočtu získat až 250 tisíc korun ročně.
Některé obce ani nemají příliš na výběr. Například Křimov, kde bývalý starosta Zdeněk Vokatý po sobě zanechal dluh v řádu milionů korun. Nové zastupitelstvo Křimova proto záměr firmy APB-Plzeň podporuje, smířeno je i s počtem až 19 větrných elektráren.
"Anketa mezi obyvateli nebyla prováděna, neznám jednotlivé názory," přiznala starostka Křimova Soňa Kališová. Také starosta Hory Svatého Šebestiána Jan Koutský s projektem firmy APB-Plzeň souhlasí.
Ani další starostové obcí v Krušnohoří se nestaví proti větrným elektrárnám. "Postoj obce k projektům na stavbu větrných elektráren nebyl, jak v minulosti, tak v současné době, jednoznačný. Trvale žijící obyvatelé jsou převážně pro, avšak chataři jsou výhradně proti stavbě elektráren," uvedla starostka města Výsluní Sabina Čadková.
Obyvatelé krušnohorských obcí se však proti živelné výstavbě větrných parků bouří. Upozorňují na narušení krajinného rázu a snížení zájmu turistů o návštěvu regionu.
Někteří lidé mají osobní zkušenosti s provozem již fungujících větrníků. "Nová Víska u Domašína je 900 metrů od větrných elektráren u Rusové. Jsme zde zřejmě nejvíc postiženi hlukem těchto elektráren. Stává se, že se týden nevyspíme, vstáváme s bolestí hlavy a tak dále," varoval v diskusi na internetu tamní obyvatel Václav Derinek.
