Ještě loni zůstával majitelům předloni dokončených solárních elektráren po úhradě úroků, odpisů a dalších nákladových položek zisk ve výši zhruba čtvrtiny tržeb.
Jenže letos se solární zisky rozplynuly. Podle propočtu LN, který zohledňuje dopad zavedení 26procentní srážkové daně na elektrárny dokončené v roce 2009, skončí zhruba polovina z desítky sledovaných firem letos ve ztrátě.
INFOGRAFIKA: |
Jaké byly zisky z obnovitelných zdrojů?
V kladných číslech mohou skončit elektrárny na jihu republiky s lepšími slunečními podmínkami a také firmy, které postavily elektrárnu ve vlastní režii a obešly se tak bez odkupu projektu nebo hotové elektrárny od jiného dodavatele.
Díky anomálii v zisku
Mnohé firmy zachránilo od ztráty jen nadprůměrně slunečné počasí v první polovině roku. "Hlavně díky výjimečně dobrému slunečnému počasí jsou projekty nejčastěji v kladné nule," uvedla jednatelka společnosti Eldaco Iva Šťastná.
"Pokud by se však tato anomálie neobjevila, žádná z elektráren by nebyla v zisku a všechny firmy by měly problémy se splácením úvěrů," řekla dále Šťastná.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podobně se vyjádřili také další z oslovených. "Projekty, které byly uváděny do provozu v průběhu roku 2009, kdy ještě byly relativně vysoké ceny solárních panelů, jsou po zavedení srážkové daně ve ztrátě. Elektrárny, které jsme uvedli do provozu na konci roku 2009 nebo v loňském roce, vykazují sice zisky, ale poměrně nízké," řekl manažer, který si však nepřál uvést své jméno.
Snad všichni podnikatelé v oboru solární energetiky s napětím vyhlížejí rozhodnutí Ústavního soudu. Ten by měl během září rozhodnout, zda bylo loňské zavedení solární daně v souladu s českou ústavou. Zrušení daně by totiž vrátilo ziskovost solárního byznysu zpět na původní úroveň.
Příjem státu ve výši 6 miliard za rok
Případný konec daně z tržeb solárních elektráren by naopak představoval značný problém pro stát. Ten díky solární dani letos vybere kolem šesti miliard korun, které použije k částečnému dotování nákladů na dražší energii z obnovitelných zdrojů.
Až příliš výhodně nastavené podmínky vyvolaly v předchozích dvou letech doslova solární horečku. V Česku vyrostly elektrárny o výkonu přes 1900 megawattů, což zhruba odpovídá výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Česko tak má čtvrtý největší rozsah solárních elektráren v Evropě - hned po Německu, Španělsku a Itálii.
Loňské zisky solárních podnikatelů ve výši jedné pětiny až třetiny tržeb vypadají na první pohled vysoké, v odvětví energetiky se však jedná o běžný standard. Srovnatelnou ziskovost vykazují také firmy vlastnící větrné elektrárny nebo bioplynové stanice.
Totéž platí pro majitele velkých uhelných elektráren či tepláren, jako jsou Elektrárny Opatovice, Energotrans nebo United Energy. Například posledně jmenovaná společnost loni vydělala 830 milionů korun při objemu tržeb necelých 1,7 miliardy korun. A společnost ČEZ bez dceřiných podniků vytvořila čistý zisk 34,8 miliardy korun při 110miliardových tržbách.
Ukazuje se tak, že za solárním boomem minulých let stály nejen lákavé zisky, ale také rychlejší schvalování na úřadech a konstrukční jednoduchost solárních elektráren oproti jiným typům energetických zdrojů.
