Lidovky.cz

Soukromé školy se začaly rvát o ubývající studenty

Ekonomika

  7:11
PRAHA - Nedostatkové zboží. Tím s trochou nadsázky začínají být studenti. A vysoké školy se pouštějí do boje, aby je získaly. Soukromé vysoké proto zvyšují výdaje na reklamu a lépe promýšlejí své marketingové investice. Otevírají i nové obory a doufají, že se jim podaří studenty získat.

Státní maturity, Gymnázium na Zatlance foto:  František Vlček, Lidové noviny

 "Jednoznačně sílí boj o studenty, i s veřejnými vysokými školami," říká Radan Jünger, ředitel Panevropské vysoké školy.

Na řadu totiž nyní přicházejí slabé populační ročníky ze začátku 90. let, kdy se v Česku propadla rekordně porodnost zhruba o čtvrtinu. "Soukromé i veřejné vysoké školy se přetahují o studenty. Konkurence mezi nimi se totiž zvyšuje, zatímco klesá počet maturantů," říká Daniel Münich, člen NERV.

INFOGRAFIKA

V následujících letech se situace přitom kvůli demografickému vývoji ještě vyostří. Školy na to reagují především podporou reklamy. "Proti loňskému roku jsme zvýšili náklady na reklamu a marketing o 30 procent," říká Radan Jünger.

Podobně mluví i zástupci dalších škol. "Výrazněji jsme investovali do propagace školy na specializovaných webových portálech, posílili jsme rovněž propagaci prostřednictvím outdoorové reklamy," souhlasí Pavel Šmíd z Vysoké školy podnikání.

Kromě toho se snaží soukromé školy přilákat studenty na nové obory. "Určitě posiluje snaha zatraktivňovat nabídku pro potenciální klienty. Nově jsme například zavedli sociologii, právo v podnikání a další obory v angličtině," vypočítává Bohuslava Šenkýřová, rektorka a ředitelka Vysoké školy finanční a správní.

Podle zástupců některých soukromých vysokých škol musí investovat do reklamy víc i kvůli nerovnému souboji s veřejnými vysokými školami. "Musí totiž splňovat vysoké požadavky akreditační komise. Když škola nemá dostatek studentů, tak ani nemůže mít dostatek kvalitních vyučujících," vysvětluje rektor Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství Jan Lojda.

Jak říká představitel jedné ze soukromých škol, který si přál zůstat v utajení, akreditační komise se snaží soukromé školy likvidovat a má vyšší požadavky než v případě veřejných vysokých škol. Aby je mohly školy splnit, musí získat co nejvíc platících studentů.

Především v oblasti ekonomie a managementu je vysokých škol hodně a konkurence mezi nimi výrazně posílila. "Přetahovaná o studenty mezi veřejnými a soukromými vysokými školami se skutečně vyostřuje," říká Pavel Šmíd.

Zatímco na soukromé škole musí student platit kolem 30 tisíc korun za semestr, vysoká škola získává od státu desetitisícové dotace na studenty.

S ohledem na chystané zvýšení daně z přidané hodnoty, očekávaný růst dalších nákladů a možnou vlnu propouštění se přitom podle oborníků na oblast školství dá předpokládat, že lidí, kteří si budou moci dovolit platit školné, ubyde. Přesto i soukromé vysoké školy dál vznikají. Nově výuku začíná například vysoká škola architektury.

 

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.